Krutá smrt vzácných dravců v Česku. Karanténa pomohla zločincům, míní šéf ornitologů

Byly to tři zprávy, které přišly v relativně rychlém sledu. Nejdříve v březnu našli lidé na Břeclavsku dva mrtvé kriticky ohrožené luňáky červené. V dubnu se ve stejném regionu objevila mrtvá rodina orlů mořských. A začátkem května podobné neštěstí hlásila Roudnice na Královéhradecku, opět mrtvý orel mořský.

Všechny incidenty měly stejného jmenovatele – otravu nebezpečným pesticidem karbofuranem. To je nervový jed, který v těle zvířat blokuje nervové vzruchy, čímž jim ochrne dýchací svalstvo a oni se ve výsledku udusí. Karbofuran způsobuje krutou smrt, která přijde v řádu minut až hodin. Dravci své poslední chvíle strávili v bolestivých křečích.

Ornitologové zuří: Další orel mořský se otrávil zakázaným pesticidem

Otravy jsou na denním pořádku

Dříve se látka používala v zemědělství, ale pro její vysokou toxicitu byla v roce 2008 zakázána. Trestní zákoník v současnosti považuje i pouhé držení karbofuranu za trestný čin. Přesto, i po 12 letech, z českých polí nezmizel. Důvodem jsou staré zásoby i fakt, že ho lze stále pořídit na černém trhu s pesticidy, který v Evropské unii kvete.

Výsledkem je dlouhá šňůra otrav, ke kterým v posledních letech došlo. Tři incidenty z posledních týdnů jsou jen vrchol ledovce, vedle dravců umírají například i lišky, vydry či psi. „Otravy zvířat jedem karbofuranem jsou téměř na denním pořádku, nejvíce na otrávené návnady doplácejí dravci, často velmi vzácní, chránění naší i evropskou legislativou,“ komentoval neštěstí senátor Petr Orel (SZ), který je zároveň vedoucím záchranné stanice v Bartošovicích na Novojičínsku.

Šéf ornitologů: Příroda je jeden celek, naučme se tak žít

Situaci pečlivě sleduje především Česká společnost ornitologická, která o uhynulých dravcích informuje. Podle jejího šéfa Zdeňka Vermouzka je možné, že nedávný mírný nárůst otrav souvisí s nouzovým stavem, který v Česku kvůli pandemii koronaviru trval 66 dní a v neděli skončil. „Zdá se, že v posledních dvou měsících jde o efekt karantény – lidé jsou doma a mají víc času i na tyto kriminální aktivity. Celkově, i v dřívější době, počet otrav ukazuje, že jsou pořád ještě lidé, kteří s přírodou v harmonii neumějí nebo nechtějí žít,“ uvedl Vermouzek pro Blesk Zprávy.

Podle odborníka lze těžko říct, jaká je motivace těchto travičů, protože dosud se policii žádného chytit nepodařilo. „Pouze předpokládáme, i podle neoficiálních vyjádření různých lidí, že většinou je snaha usmrtit srstnaté predátory – kuny, lišky, případně vydry, norky a podobné. Z ptáků mohou být otrávené návnady cíleně kladeny hlavně na krkavcovité – straky, vrány a krkavce,“ říká šéf ornitologů.

Tragédie na jižní Moravě: Rodinu mořských orlů otrávili karbofuranem! Byl to unikát, pláčí ornitologové

Jde tedy o pokus ochránit svůj pozemek před škůdci. „Ostatní ptáci, včetně vzácných orlů, luňáků a dalších, se stávají většinou jen náhodnými oběťmi, protože položená návnada je nebezpečná pro všechny - třeba i pro děti, které by ji náhodou našly,“ vysvětluje Vermouzek.

V konečném důsledku je ale podle ornitologa jedno, co tím traviči zamýšlejí, páchají hned několik trestných činů. Jakékoliv zabíjení zvířat je přes čáru, i myšlenka, že jed něco vyřeší. „Zásadní je nahlížet na přírodu jako na jeden celek, kde má každý své místo. Bažanti ani zajíci nepatří myslivcům, volně žijící predátoři na ně mají dokonce větší nárok, protože tvoří jejich přirozenou potravu. Člověk by se měl starat především o to, aby prostředí bylo bohaté a poskytovalo zvěři dostatek prostoru k životu, pak by zbylo i na člověka-lovce,“ míní ochránce.

Převažující ekonomické zájmy a s tím spojené rozmisťování otrávených pastí nicméně znamenají, že například populace orlů královských je v Česku téměř v existenčním ohrožení. „Jsou to celosvětově ohrožení dravci, mnohem vzácnější než známější orlové mořští. U nás hnízdí mezi 5 a 10 jen na jižní Moravě. A pokud jeden z nich byl otráven v posledních dnech na Hodonínsku, znamená to pokles populace třeba i o 20 procent. I když bavit se v tomto případě o procentech populace je nesmysl – každý jednotlivý pták je pro populaci nepostradatelný,“ zdůrazňuje Vermouzek.

S otravami má bojovat strategie Brabcova ministerstva

Že nejsou traviči obvykle dopadeni, potvrzuje i Orel. „V rámci své letité praxe v Bartošovicích jsem inicioval desítky podnětů na tuto kriminální činnost Policii ČR. Ve všech případech bylo vyšetřování zastaveno a pachatel označen za neznámého. Nedá se říci, že by se kriminalisté nesnažili případy objasnit, u některých byl i v zásadě pachatel znám, ale pro nedostatek přímých důkazů nešlo nakonec podat obvinění,“ uvedl senátor.

Ministerstvo životního prostředí vedené Richardem Brabcem (ANO) problém vnímá. V loňském roce proto začalo připravovat Národní strategii řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v České republice 2020–2030, kterou začátkem roku projednávala vláda. Má například sjednocovat postupy, jak případy otravy vyšetřovat. Mimochodem – jde o ten samý dokument, který navrhoval kontroverzní zákaz použití olověných střel.

Ohroženého luňáka někdo otrávil zakázaným karbofuranem: Dravci ochably svaly a udusil se

„Přes existující legislativní zákazy je trávení ve volné přírodě v současnosti široce rozšířené a bohužel i zjevně akceptované alespoň částí veřejnosti (…) Rozsah této nelegální činnosti nebyl dosud dostatečně sledován,“ přiznává strategie. Ministerstvo v ní také uvádí, že policie je informována pouze o 5 procentech všech případů otrav běžných dravců a u velkých dravců o 10 až 20 procentech všech případů.

Resort chce situaci řešit sérií opatření. Patří sem například aktivnější vyhledávání otrávených návnad za pomoci speciálně cvičených psů, zavedení centrální evidence případů trávení, zajištění informovanosti zájmových skupin na regionální a místní úrovni, pořádání workshopů a stanovení obecného postupu při vyšetřování případů nelegálního zabíjení volně žijících živočichů.