Přehledně: Poslední vojáci USA odletěli z Afghánistánu, Tálibán oslavil převzetí moci

Evakuovaní už vystoupili z armádního letounu, čeká je ještě vyřízení formalit.

Situaci bude ve středu ráno řešit krizový štáb. Měl by se zabývat i tím, jestli Česko vyšle další evakuační letouny. Afghánce, kteří přiletěli dnes večer, čeká desetidenní karanténa.

„Do Prahy přiletělo dnes večer 87 lidí z Afghánistánu, armádní speciál byl zaplněn. Jsou to vedle pana velvyslance a vojáků především naši afghánští spolupracovníci a jejich rodiny, včetně malých dětí, kterým hrozilo v Kábulu velké nebezpečí. Po všech náročných jednáních krizového štábu se mi ohromně ulevilo, když letadlo konečně vzlétlo. Kvůli přítomnosti Tálibánu na letišti bylo opravdu nadmíru komplikované dostat všechny vytipované na letiště a také na palubu letadla,“ popsal ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) na svém twitteru uvedl, že letadlo již přistálo a všichni cestující jsou v pořádku.

Spojené státy již stáhly z Afghánistánu veškerý personál svého velvyslanectví v Kábulu. Na místě zůstávají jen někteří diplomaté, kteří dohlížejí na evakuaci dalších Američanů nebo jejich afghánských spolupracovníků. Oznámil to mluvčí americké diplomacie Ned Price. Podle Bílého domu USA pravidelně jednají s Tálibánem, který se zavázal poskytnout civilistům bezpečný přístup na mezinárodní letiště v Kábulu. Z něj budou evakuace zřejmě pokračovat až do konce srpna.

„Tálibánci nás informovali, že jsou připraveni poskytnout bezpečný přístup civilistů na letiště. A my hodláme dohlédnout na to, aby tento závazek dodrželi,“ řekl Sullivan. „Domníváme se, že by to mohlo pokračovat do 31. (srpna),“ dodal s tím, že USA s povstalci nadále vyjednávají o přesném časovém rámci, v němž chtějí „dostat pryč co nejvíce lidí co nejefektivnějším způsobem“.

Podle informací úřadů jsou v evakuačním letu z Kábulu Češi, Afghánci i dva Poláci.

Britský evakuační program mezitím „běží plnou rychlostí“, ale kvůli měnící se politické situaci si „nemůže dovolit dát pauzu a čekat“, řekl podle zpravodajského serveru veřejnoprávní společnosti BBC armádní velitel, viceadmirál Sir Ben Key, který nynější evakuaci řídí. Dosud podle něj bylo z Afghánistánu přepraveno zhruba 300 osob. Británie přitom chce z Afghánistánu dostat 6000 až 7000 britských občanů a afghánských pracovníků. Británie do země vyslala na 900 vojáků, kteří mají s evakuací pomoci.

Britská vláda chce podle BBC rovněž zahájit nový přesídlovací program pro afghánské uprchlíky. Chce tak pomoci těm nejpotřebnějším, včetně žen a dívek, dostat se do Británie. Britský ministr zahraničí Dominic Raab řekl, že půjde o „opatření na míru“, ale neřekl, kolika uprchlíků by se měl program týkat. Zdůraznil však, že Británie je „velkorysá země“.

V Kábulu čeká na pomoc ještě pět tlumočníků se svými rodinami včetně malých dětí. ČTK to dnes odpoledne sdělila předsedkyně spolku Vlčí máky Miroslava Pašková. Spolek se snaží pomoct afghánským spolupracovníkům české armády, která z Kábulu zajistila dva evakuační lety s více než 130 lidmi.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) serveru Deník N řekl, že někteří z tlumočníků nebyli s nabídkou kontaktováni, protože jsou informace o jejich kontaktu s Tálibánem. O kolik lidí šlo, ministr neví. Repatriace se podle Metnara připravovaly rok. Během té doby se podle něj někteří přestěhovali a někteří z oslovených neměli o pomoc zájem. Dodal, že po červencovém schválení programu se počítalo s repatriacemi do konce září, protože tajné služby předpokládaly pád Kábulu až za tři měsíce.

Řekl také, že po diplomatické linii evakuaci řídil velvyslanec Jiří Baloun, při jednáních s Tálibánem u vstupu na letiště byl zástupce české armády. Situaci na letišti popsal jako chaotickou a zhoršující se. Není podle něj jasné, jak dlouho se Spojeným státům podaří chod letiště udržet.

Španělsko dnes nabídlo ostatním členským zemím Evropské unie, že na svém území dočasně přijme Afghánce, kteří pro EU pracovali. Mělo by se jednat o zhruba 400 osob a jejich rodiny, uvádí španělská média. Země je ochotná udělit až 60 z nich azyl, zbytek by měly přijmout ostatní členské země bloku.

„Španělsko je připraveno do doby, než dostanou vízum, přijmout všechny osoby, které se pak přerozdělí v Evropské unii,“ uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. V první fázi by Afghánci, kteří pracovali pro EU, měli přicestovat do Říma evakuačními lety a pak se přesunout do Madridu komerčními spoji, uvedla agentura Europa Press. Španělsko je podle Borrella ochotné stát se střediskem, kde budou Afghánci čekat na přerozdělení mezi členskými státy.

Kanada nemá v úmyslu uznat legitimitu vlády Tálibánu v Afghánistánu. Podle agentury AFP to dnes prohlásil premiér Justin Trudeau. Svůj postoj vůči radikálnímu povstaleckému hnutí, které se v posledních dnech v Afghánistánu znovu chopilo moci, nyní promýšlí řada světových mocností, poznamenala agentura. Bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan dnes řekl, že na úvahy o případném uznání nové vlády v Afghánistánu je příliš brzy.

„Když byli u moci před 20 lety, tak Kanada jejich vládu neuznávala. Silou svrhli a nahradili řádně zvolenou vládu, podle kanadského práva tak představují teroristickou organizaci,“ řekl Trudeau na předvolebním mítinku v provincii Ontario.

Američtí představitelé odhadují, že před několika hodinami čekalo na evakuaci asi 11 000 zahraničních diplomatů a dalších státních příslušníků třetích zemí. Dalších 4 000-6 000 Afghánců odmítalo opustit letiště s tím, že chtějí také opustit zemi.

Dánsko dnes oznámilo, že poskytne svá armádní letadla na pomoc spojeneckým zemím s evakuací lidí na základě žádosti Spojených států. „V Afghánistánu stále působíme a máme v oblasti navýšené kapacity. O pomoc nás požádaly další země,“ řekla dánská ministryně obrany Trine Bramsenová. „Budeme v operaci pokračovat poté, co evakuujeme své vlastní občany a další, za které máme odpovědnost,“ dodala ministryně.

Nizozemsko dnes vyslalo druhý vojenský letoun kvůli evakuaci z Afghánistánu. Ministryně zahraničí Sigrid Kaagová řekla, že cílem je dostat ze země alespoň téměř 40 afghánských zaměstnanců nizozemského velvyslanectví a jejich rodiny, ale také tlumočníky a další Afghánce, jejichž životy by mohly být ohroženy, protože pracovali pro Nizozemsko nebo nevládní organizace.

Mluvčí afghánského islamistického hnutí Tálibán Zabíhulláh Mudžáhid zdůraznil, že Tálibán si přeje mírové vztahy s ostatními zeměmi. „Nechceme žádné vnitřní ani vnější nepřátele,“ prohlásil. „Chceme mít velmi dobré vztahy se všemi, abychom mohli obnovit ekonomiku a zajistit prosperitu, abychom se dostali z této krize,“ dodal.

Vyjádřil se i k tomu, co západní metropole obzvláště znepokojuje – ubezpečil mezinárodní společenství, že území Afghánistánu nebude využito proti nikomu. Obavy se týkají možnosti, že by návrat Tálibánu do země opět otevřel dveře teroristické síti al-Káida, která před dvaceti lety – 11. září 2001 – zaútočila v New Yorku a Washingtonu. Právě v odvetě na tyto teroristické údery koaliční síly vedené USA zasáhly v Afghánistánu proti Tálibánu.

Nicméně uvedené Zabíhulláhovo ujištění, vyjádřené činiteli Tálibánu už dříve, je přijímáno s rezervou. Podle mínění řady expertů kontakty Tálibánu s al-Káidou zcela přerušené nejsou, jen se udržují skrytě.

Německo v pondělí vyslalo do oblasti tři vojenské stroje A400M s výsadkáři, v plánu jsou kyvadlové lety mezi Kábulem a uzbeckou metropolí. První vojenský letoun německé armády přistál v Kábulu i přes komplikace na letištní ploše ještě v pondělí, druhý dnes odpoledne. Další lety závisí na situaci na letišti, které spravují Američané. Podle německého ministra vnitra Heika Maase je stav na letišti nyní stabilizovaný.

Ještě dnes je plánován odlet první části evakuovaných z Taškentu do Německa. Stroj aerolinek Lufthansa je ve Frankfurtu nad Mohanem očekáván v noci na středu. Zpět v Německu je také skupina zaměstnanců německé ambasády. Část diplomatického personálu opustila Afghánistán v noci na pondělí americkým letadlem, které přistálo v Kataru.

Své občany evakuuje z Kábulu i Velká Británie.

Své lidi a spolupracovníky evakuují z Kábulu i Francouzi. Letadlo přistálo odpoledne v Paříži.

Němci protestují proti tálibánské nadvládě v Afghánistánu.

Český evakuační speciál z Afghánistánu přistál v Baku. Letadlo s 87 lidmi na palubě tam má natankovat a pak pokračovat v cestě do Prahy.

USA odchodem z Afghánistánu ztratily prestiž světového lídra a NATO vyvolává pochybnosti o oprávněnosti své existence, protože dramaticky selhalo. V reakci na vývoj v Afghánistánu to dnes Parlamentním listům řekl prezident Miloš Zeman. Domnívá se, že Tálibán v Afghánistánu vytvoří teroristické centrum a obnoví se teroristické útoky po celém světě. Poznamenal, že po odchodu z Afghánistánu přestal podporovat zvyšování armádního rozpočtu na dvě procenta HDP. Česko by nyní podle něj mělo investovat do národní obrany. Investování do NATO označil „tak trochu“ za vyhazování peněz.

V Afghánistánu došlo k vojenskému i politickému kolapsu, jehož rychlost byla překvapivá, řekl šéf NATO Jens Stoltenberg. Afghánská vláda podle něj selhala.

Za plotem kábulského letiště se nahromadily stovky Afghánců.

Bývalý americký prezident George Bush mladší a jeho žena Laura sledují vývoj v Afghánistánu s „hlubokým smutkem“. Pár to uvádí v prohlášení vydaném v noci na dnešek po rychlém postupu radikálního hnutí Tálibán zakončeném obsazením hlavního města Kábulu. Podle Bushových by Spojené státy měly Afgháncům prchajícím před islamisty zajistit možnost opustit jejich vlast.

Bush byl v roce 2001 tím, kdo rozhodl o americké invazi do Afghánistánu v reakci na teroristické útoky z 11. září. Rozhodnutí současného šéfa Bílého domu Joea Bidena stáhnout po dvaceti letech zbývající americké jednotky v červenci exprezident označil za chybu a varoval před tvrdými dopady na afghánské ženy a dívky.

Nepálci evakuovaní z Afghánistánu dorazili na letiště v Káthmándú.

Evakuovaní Afghánci dorazili na letiště v Římě poté, co si Tálibán obsadil metropoli.

Britský ministr zahraničí Dominic Raab dnes varoval Tálibán před využitím Afghánistánu jako základny k přípravě teroristických útoků na Západ. Západní spojenci se zase podle Raaba musí snažit pozitivně ovlivňovat islamistické hnutí, které převzalo kontrolu nad zemí po stažení amerických vojenských jednotek. Raab to řekl v rozhovoru se stanicí Sky News.

Západ musí být ve vztahu k Tálibánu věcný. Měl by se pokusit o umírnění tálibů a přesvědčení hnutí o tom, že by mělo být více „inkluzivní“, uvedl šéf britské diplomacie.

„Náš vzkaz zní takto: Afghánistán nesmí být nikdy zneužit k plánování teroristických útoků na Západ. V tomto směru za sebou máme 20 úspěšných let,“ sdělil Raab.

Německo otevřelo letecký most mezi Kábulem a Taškentem, evakuace ale vázne. Armáda v pondělí vyslala do oblasti tři stroje Airbus A400M s výsadkáři, budou nyní kyvadlově létat mezi Kábulem a uzbeckou metropolí. První letoun přistál v Kábulu i přes komplikace na letištní ploše ještě v pondělí. Na evakuaci čeká podle médií okolo šesti desítek zaměstnanců velvyslanectví, 88 dalších lidí s německým občanstvím a také Afghánci, kteří pracovali pro německou armádu a německé úřady. Nikdo z nich se ale na letiště nedostal.

Podle informací deníku Bild odcestovalo v noci na dnešek prvním letem toliko sedm lidí, protože další z německého evakuačního seznamu nebyli na letišti. „Měli jsme jen málo času, proto jsme odvezli jen ty, kteří byli na místě a kterých kvůli chaotické situaci nebylo na letišti mnoho,“ řekla ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová v rozhovoru s televizí ARD. Nepotvrdila, zda jich bylo právě jen sedm.

Američtí vojáci zajistili letištní plochu natolik, aby mohla zase startovat letadla.

Přepravní letadlo C-17 amerického letectva má kapacitu 150 lidí, Američané jich ale na kábulském letišti nabrali 640. Více čtěte ZDE.