14°C
Babiš: Uhlíková neutralita nás bude stát 675 miliard, nevrátíme se do jeskyň
Náklady na dosažení uhlíkové neutrality v Česku budou činit 675 miliard korun. Evropská unie by to měla zohlednit v příštím rozpočtovém období. Na twitteru to po středečním jednání s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO), generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem a státní tajemnicí pro evropské záležitosti Milenou Hrdinkovou uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Čtveřice se podle něj shodla na strategii pro zasedání Evropské rady, které začne ve čtvrtek v Bruselu.
„Česko chce taky dosáhnout uhlíkovou neutralitu, ale bez jádra to nedáme. EU musí jádro uznat jako bezemisní zdroj. Některé státy jsou stále proti. Musíme je přesvědčit, s pomocí Evropské komise,“ napsal Babiš.
Uhlíková neutralita znamená, že každá země zneutralizuje tolik emisí, kolik vyprodukuje. „Náklady na uhlíkovou neutralitu navíc budou astronomické. Už teď jsme je spočítali na 675 miliard Kč. Chceme, aby to EU zohlednila v příštím rozpočtového období,“ dodal premiér.
EU musí jádro uznat jako bezemisní zdroj. Některé státy jsou stále proti. Musíme je přesvědčit, s pomocí Evropské komise. Náklady na uhlíkovou neutralitu navíc budou astronomické. Už teď jsme je spočítali na 675 mld. Kč. Chceme, aby to EU zohlednila v příštím rozpočtového období.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) December 11, 2019
Zásadním tématem summitu EU bude právě závazek uhlíkové neutrality unie k roku 2050. Hrdinková v úterý uvedla, že Česko se k němu zatím přihlásit nemůže. Mezi dalšími státy je ale podle ní vidět silná vůle vyjít vstříc požadavkům zemí, které stejně jako Česko mají problém s financováním přechodu k ekologicky odpovědnému hospodářství.
Babiš: Nevrátíme se do jeskyně
Plán na uhlíkovou neutralitu EU v polovině století Česko společně hlavně s Polskem zablokovalo už letos v červnu. Ze záměru tak tehdy zbyla jen poznámka pod čarou, že takový vývoj by si přála velká většina členských zemí.
Vedle finanční podpory pro regiony závislé na fosilních energiích by skeptické členské státy, k nimž vedle ČR patří například Polsko, chtěly další ujištění, že jejich občanům kvůli novému závazku výrazně neklesne životní úroveň.
Premiér Andrej Babiš dokonce na výboru pro evropské záležitosti poznamenal, že Češi nebudou „žít v jeskyni“.
Rakousko jádro nechce
Babiš tvrdí, že bez výstavby nových bloků v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín nebude moci Česko klimatické cíle splnit. Vláda nyní předpokládá, že jádro bude tvořit v roce 2050 polovinu energetického mixu Česka. S českými jadernými plány ale Rakousko nesouhlasí a chce proti nim vystoupit.
Před dvoudenním summitem, který začne v Bruselu ve čtvrtek, se Rakousko, které v této věci v EU mnoho spojenců nemá, snaží podle APA zabránit tomu, aby unie z podpůrného mechanismu finančně podpořila výstavbu jaderných energetických zdrojů.
Naopak Česko spolu s Polskem a Maďarskem tlačí na zmírnění unijního postoje ve prospěch jádra. Praha podle informací ČTK hodlá do závěrů summitu dostat zmínku o tom, že jaderná energie patří mezi čisté zdroje a má tak nárok na klimatické investice. Babiš v tomto smyslu už poslal svým protějškům z unijních států dopis, který však podle diplomatů Rakousko jen utvrdil v odporu.
„Bude těžké rozpor překlenout a dosáhnout dohody. Ale summity bývají dlouhé a názory se různí i jindy,“ řekl ve středu novinářům jeden z unijních diplomatů. Další verze připravených závěrů summitu, která má zohlednit zmíněné připomínky členských zemí, má být hotova ještě ve středu večer.
Kromě klimatu bude tématem vrcholné schůzky i víceletý rozpočet či strategické priority EU. Návrh rozpočtu na období 2021 až 2027, který připravilo finské předsednictví, počítá s celkovými výdaji na úrovni 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Finskou představu však kvůli snížení celkového objemu rozpočtu proti původnímu návrhu Evropské komise kritizovala minulý týden její nová šéfka Ursula von der Leyenová.
