18°C
Tereza H. (27) o zničujícím rozsudku: Varovné signály, šok a potoky slz
Byl to pro ni jeden z nejhorších dnů v životě! Češka Tereza H. promluvila o 20. březnu roku 2019, kdy si u pákistánského soudu vyslechla zničující rozsudek. Do poslední chvíle věřila, že její noční můra brzy skončí a ona poletí domů za rodinou. Nakonec bylo všechno jinak, neprávem ji odsoudili k osmi letům a osmi měsícům vězení. Pohledná blondýnka popsala hrozný den dopodrobna.
Mladá Češka strávila v pákistánském vězení za údajné pašování drog téměř čtyři roky. Po zproštění viny a návratu do vlasti se rozhodla fanouškům odhalit celý svůj příběh, a to i s těmi nejtemnějšími detaily. Své zážitky popisuje ve videopříspěvcích na platformě HeroHero.
Naposledy popsala opravdu černý den v jejím životě. Den, kdy byla odsouzena. Až do poslední chvíle totiž věřila, že bude propuštěna. V base se rozloučila se spoluvězeňkyněmi a rozdala jim pákistánské oblečení. K soudu vyrazila na jehlových podpatcích a čekala, že brzy uvidí rodinu.
Varovné signály
Brzy se ale objevily první signály, které Tereze naznačovaly, že to možná nebude tak jednoduché. První byl už ten, kdy se dostala na řadu. „Většinou, když někdo jde domů, tak jde před ten soud až večer. A když jde člověk brzo, tak ho většinou odsoudí. No a třeba ve čtvrt na dvě mi právník řekl, že už nás volají,“ vysvětlila pohledná blondýnka s tím, že už začala mít nepříjemné tušení, ale nechtěla si to přiznat.
Video
Tereza H. osudný den přichází k soudu
Video se připravuje ...
Další varování přišlo, když zaslechla rozhovor svého právníka s jiným advokátem. Hovořili sice v Urdu (indoíránský jazyk používaný v Pákistánu a v Indii, pozn. red.), ale ona už trochu rozuměla a slyšela, že její právník říká, že domů půjde jen tak na padesát procent. „Tak jsem se zarazila, protože mně říkal, že půjdu na sto procent domů,“ řekla. Pak ještě zaslechla, že její právník tipoval, že když ji odsoudí, bude to na osm let.
Tereza se také svěřila, že ji šokovalo množství novinářů před soudem, myslela si v tu chvíli, že má soud známý pákistánský člověk, ale bachařka ji vyvedla z omylu. Byli tam kvůli ní. Potěšilo ji ale, že ji přišla podpořit kamarádka z basy, která už byla na svobodě. „Neustále jsem se ptala paní z ambasády, jak bychom to udělaly, pokud mě propustí atd.“
Přišla o naděje!
Rozsudek soudce četl v Urdu, takže Tereza příliš nerozuměla. „Byla jsem vysmátá a ti novináři se na mě otáčeli a já jsem furt nevěděla,“ vysvětlila s tím, že jí to musela oznámit paní z ambasády. „To byl šok, měla jsem úplně hysterický záchvat, tu šálu jsem si přehodila přes obličej a začala do ní brečet,“ uvedla s tím, že ji uklidňovala paní z ambasády, bývalá spoluvězeňkyně i bachařky, co ji pak odváděly. Na mnoha lidech bylo vidět, že jsou překvapeni, obzvlášť proto, že muž, který jí dal osudný kufr, se dostal svobodu.
„Venku byly kamery, já brečela a ti novináři mi ještě říkali, ať si sundám brýle, aby viděli, jak brečím,“ popsala Tereza s tím, že v momentě vynesení rozsudku se jí zhroutil svět. „Vzalo mi to v tu chvíli úplně všechno. I naději, že se dostanu ven jako jednadvacetiletá holka, budu mít manžela, děti. Myslela jsem na to, že moje babičky jsou už starší a měla jsem hrozný strach, že už je neuvidím,“ vzpomínala na těžké momenty.
1. listopadu 2021 byla Tereza zproštěna všech svých obvinění. Domů však zamířit nemohla, celníkům se rozhodnutí soudu nelíbilo a ze země ji pustit nechtěli. Odcestovat z Pákistánu tak mohla až v dubnu 2022.
Témata:
Související
To si děláte srandu? Dáváte na stejnou úroveň její spáchaný trestný čin a koketni minulost? Jistě, že člověk někdy zalze, papíry po chodníku ani vlese nehazim. A k tomu dalšímu, chlapce, soudís podle sebe, ale dovolím si tvrdit, že normální člověk nekrade, jaksi si myslím, že v sobě máme určitý morální kodex. Jistě, neposílám výplatu na charitu, platím fakt dost vysoké daně a když vidím, jak byly prerozdelovany za dob vlády AB, to byla fakt dost velká charita. Jen k lesům,
revoluci na vrátili les v dezolatnim stavu. Takže jsme jej vyčistil, špatně stromy pokacely a vysadili nové a že jich bylo... A pak každý rok údržba, čištění, prořezávání apod. Ale necítím se jako skaut, Mirek Dusin nebo já nevím co... Prostě jsem slušný člověk, které má vychování. Prostě tak to je, nakonec měl jsem takový vzor v rodicích, prarodicich a dalších členů rodiny. Pamatuj si. Slušnost není slabost, naopak. Samozřejmě pokud předpokládás vyjádření síly v pestech, stačí si již presist jiný článek v novinách o Tadeáši Ruzickovy. Sleduj jak se bude tato záležitost vyvyjet, ale myslím, že pro něj ne dobře.