„Covidová záda“ jako dozvuk pandemie. Bolest beder či lopatek hlásí většina dvacátníků

Ačkoli problémy se zády patřily ve většině případů mezi komplikace přicházející s věkem, poslední rok a půl tento standard naprosto otočil. „Covidová záda“, tedy chronická bolest beder, mezilopatkových svalů nebo krku, se stala nejčastějším vedlejším příznakem pandemie.

Bolest kostí, zad a kloubů mnohým přinesl sám koronavirus, v tomto případě jde ale hlavně o následek způsobený životem v době krize. Lidé strávili poslední rok a půl prací z domova, hraním videoher nebo válením se na gauči. To všechno přispělo ke stále se zhoršujícímu postoji a zakřivení zad. Na svědomí to podle vědců může mít i ohýbání se při vaření. U plotny totiž kvůli uzavírání restauračních podniků stojíme mnohem víc, než bylo dřív standardem.

Pracujte doma, židli si ale zajistěte sami

Podle průzkumu trpí silnou bolestí zad 64 procent lidí ve věku 18 až 29 let. Hlavní příčinou je celodenní sezení na jídelních židlích s počítačem v nesprávné výšce a často pod nebo nad úrovní očí. Vědci vyzpovídali více než tisíc mladých, z nichž několik doma nemá ani standardní stůl.

Nová verze delty je odolná vůči očkování i přirozeným protilátkám. Britové jsou v pozoru

V Británii zajistily firmy řádný kancelářský nábytek jen jedenácti procentům svých zaměstnanců, do ergonomické židle z vlastní vůle zainvestovalo jen 17 procent mladých.

„Šest z deseti Britů, kteří pracovali doma a nyní střídají homeoffice a kancelář, nemá stálý přístup ke stolu a podpůrné židli. A bohužel dvacet procent lidí musí pracovat na posteli nebo na gauči. To je naprostá katastrofa pro postoj a zdraví páteře,“ řekla lékařka a konzultantka Gill Jenkinsová.

Z těch, kteří trpí bolestí zad, hlásilo 56 procent problémy s bederní páteří a 23 procent naopak s lopatkami a krkem. „Péče o naše záda může snížit stres a dodat energii tak, abychom mohli naše životy žít naplno a bez bolesti, která by nás držela zpátky,“ dodala Jenkinsová.

„Kancelářským krysám“ doporučuje lékařka pravidelné protahování (nejlépe každou hodinu) a méně intenzivní cvičení, jako je chůze, cyklistika nebo plavání. Všechny tři sporty namáhají záda jen minimálně a jsou tak ideální volbou.