Po covidu přijde epidemie demence, bojí se experti. A připomněli dopad španělské chřipky

Autor: Darina Jíchová - 
7. září 2021
•
19:08

Před zhruba stoletím po pandemii španělské chřipky, která zabila přes 50 milionů lidí, se světem začala šířit devastující choroba. Nemoc způsobovala letargii, nervové problémy, silné bolesti hlavy a zmatení. Vědci nemoc pojmenovali encephalitis lethargica, případně von Economova encefalitida, a postihla víc než milion osob. Experti se obávají, že něco podobného by se mohlo stát i po konci pandemie covidu-19, uvedl list Daily Mail.

Původ von Economovy encefalitidy dodnes není jasný, mnozí experti však věří, že šlo o následek španělské chřipky. Vědci připomínají, že kvůli nemoci tisíce lidí skončily v kómatu. Podle expertů se něco obdobného dá vysledovat i nyní během pandemie covidu-19, která už více než rok a půl svírá celý svět.

Kudy se covid dostává do mozku?

Neurologové ukázali na možnou spojitost mezi covidem-19 a demencí, zvláště protože i případy nemoci s mírným průběhem mohou způsobit zánět mozku. Na toto téma vzniklo už několik výzkumů, které uvádějí, že koronavirus se může do lidského mozku dostat přes čichový nerv a napadnout čichový bulbus, odkud se pak infekce může šířit do dalších častí mozku.

Pandemie koronaviru pokračuje.
Koronavirus Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Čínští specialisté v dubnu publikovali studii v odborném časopisu Signal Transduction and Targeted Therapy, kde potvrdili, že koronavirus je schopný „přemístit“ se do mozku touto cestou. Svůj výzkum prováděli na infikovaných makacích.

Britští experti z Univerzity v Southamptonu v červenci zveřejnili v časopisu Brain Communications studii, která ukazuje, že covid-19 je schopný způsobit vážné mentální problémy. Pracovali se záznamy 267 pacientů, u kterých se objevily i neurologické symptomy, a zjistili, že u 11 procent nemoc vyvolala delirium, u 9 procent psychózu a zánět mozku, u 7 procent pak encefalitidu.

Neurologické problémy u pacientů s covidem

„Bylo pozoruhodné, že někdy se kombinace obtíží vyskytla u jednoho pacienta,“ komentovala hlavní autorka studie, neuroložka Amy Rossová-Russellová. „Tyto závěry dokazují, nejenže covid-19 napadá mozek, ale že je schopný napadnout hned několik částí nervové soustavy u jednoho pacienta,“ vysvětlila expertka.

Takové symptomy zeslábnou poté, co se pacient zotaví z covidu-19, nicméně u některých může nemoc zanechat dlouhodobé neurologické následky. Národní institut pro zdraví a klinickou kvalitu (NICE) fungující při britském zdravotnickém systému NHS uvedl, že dlouhodobý covid-19, který jen v Británii postihl na 2 miliony lidí, může zahrnovat neurologické problémy jako „mozková mlha“, tedy pocit malátnosti a otupělosti, nespavost, nervové problémy nebo delirium.

Prymula se podílel na soukromém projektu testování, píše server. Proč Babiš „odpískal“ propagaci očkování?
Koronavirus 15 tisíc lidí nemuselo zemřít: Prymula spočítal vládě chyby v přístupu k pandemii

„Většina pacientů s přetrvávajícími neurologickými symptomy měla covid-19 s mírným průběhem připomínající chřipku. Dlouhodobě však bojují s únavou, mozkovou mlhou či svalovou bolestí,“ shrnul spolupředseda Britské lékařské asociace (BMA) David Strain. „Asi největším a nejlepším příkladem toho, že virus může zanechat neurologické následky, je španělská chřipka, viděli jsme to i po MERSu. Takže by nemělo být žádným překvapením, že se covid-19 chová podobně,“ objasnil Strain.

Hrozba epidemie demence

Problematiku rozebírali rovněž američtí vědci, kteří své závěry shrnuli v červenci ve článku publikovaném v časopise Lancet. Biochemik Roy Parker dokonce varoval před epidemií demence. Studie předpokládá, že u pacientů s výrazným zánětem mozku během dlouhodobého covidu-19 může dojít k abnormálnímu zvýšení proteinů v mozku. Tyto proteiny, označované jako tau proteiny, jsou spojeny s demencí.

„Lze v tom vidět jisté podobnosti se situací po pandemii v roce 1918,“ připustil Parker. „Je možné, že dlouhodobé následky infekčních onemocnění, jako je covid-19, mohou zahrnovat nějaké neurodegenerativní onemocnění,“ dodal Parker. „Podle toho, kolik případů dlouhodobého covidu máme, je možné, že uvidíme nárůst případů demence,“ objasnil biochemik, klíčové jsou podle něj studie nervových dysfunkcí u lidí, kteří prodělali covid-19.

V ohrožení jsou třicátníci a čtyřicátníci

„Takové studie by měly vznikat v příštích 10 letech a zaměřit se na mladé pacienty ve věku 30 až 40 let,“ vysvětlil Parker. Zdůraznil, že vědci se musí soustředit na krevní rozbory a zkoumání hladiny tau proteinů. „Bohužel ani monitoring nepomůže lidem, u kterých covid vyvolal demenci. Právě teď neexistuje nic, čím bychom zastavili formaci nebo progres problémů, které způsobují tau proteiny,“ přiznal Parker.

Na nebezpečí demence po covidu-19 upozornil také londýnský specialista Dennis Chan. „Je to velké nebezpečí pro mladší lidi, například pro čtyřicátníky, kteří prodělali covid. V pozdějším věku by to mohlo vyvolat demenci, která by se u nich jinak neobjevila. Zjednodušeně řečeno za 20 let zřejmě uvidíme vlnu lidí s mentálními problémy,“ prohlásil Chan.

V Indii řádí hned dvě epidemie. Spolu s covidem zemi vládne záhadná smrtelná horečka
Koronavirus Dvě epidemie naráz: Koronavirem zbídačená země bojuje i se smrtelnou horečkou

Vědci se shodli na tom, že některé viry způsobují demenci. „Když se HIV dostane do mozku, zvyšuje riziko demence až o 50 procent,“ podotkl Chan. Také on největší nebezpečí vidí v tom, že se koronavirus do mozku dostane přes čichový nerv. „Znepokojuje mě to, protože přes nerv se dostane do bulbu a pak dalších částí. Ten nerv je vlastně dálnice, o které víme, že po ní viry cestují přímo do mozku,“ reagoval Chan.

Expert: Nechcete to chytit

Nebezpečí demence podle Chana jen vyzdvihuje potřebu dodržovat všechna preventivní opatření. „Věřte mi, nechcete to chytit. Pokud jste dospělý člověk po čtyřicítce – je jistá, a ne nezanedbatelná – možnost, že infekce u vás zvýší pravděpodobnost výskytu demence,“ prohlásil Chan. Pokusil se uklidnit i ty, kteří covid-19 prodělali a potýkali se třeba s dlouhodobým covidem-19. „Vyvíjí se nový lék, který zřejmě bude schopný zastavit demenci,“ nastínil také časovou osu. Vlna případné „covidové demence“ by mohla přijít v roce 2035 a Chan se domnívá, že v tu dobu už by lék mohl být v oběhu.

„Udržujte se v kondici, neseďte před televizí, zkoušejte nové věci, pravidelně cvičte, zdravě jezte,“ doporučil všem lidem, kteří se bojí se demence.

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
Michal Snobl ( 8. září 2021 08:03 )

Já jsem si to myslel. Ta epidemie demence byla a je vidět u našich politiků, odborníků, všech těch expertů. Hlavně je taky postihuje epidemie kleptomanie, kradou vše co se ještě dá. Teda ty tomu dávají korunu, každý den něčím pobaví národ 😂😂😂

yokky ( 7. září 2021 20:42 )

to nikdo nevi,I kdyby, tak je to tajne☠­☠☠☠☠☠☠­☠☠☠☠👎👎­👎👎👎👎🔝🔝­🔝🔝

frantacizek ( 7. září 2021 19:20 )

demence už je nyní na vzestupu - 40% oproti minulým letům..

MAMKA2316 ( 7. září 2021 19:18 )

Vojtěch nastínil konec roušek. Jenže očkovaní přenašeči to asi neumožní!!!
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v nedělních Otázkách Václava Moravce naznačil, kdy bude možné odložit respirátory. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí nabádá v tomto ohledu k obezřetnosti. Podle jeho dat totiž nemusí stačit ani stoprocentní proočkovanost.

Inspirace k odložení roušek přichází například z Irska, které hodlá zrušit většinu protipandemických opatření, nebo z Dánska, které to již učinilo.

Vše však možná překazí americký výzkum Centra pro kontrolu a prevenci nemocí Právě jeho výsledky, které získala redakce The New York Times, nevyznívají dobře ani pro ty, kteří jsou plně očkovaní.

Data ukazují, že očkovaní lidé nakažení variantou delta nesou obrovské množství viru v nose a krku.

Zjištění je tak v rozporu s tím, co vědci pozorovali u očkovaných lidí infikovaných předchozími verzemi koronaviru, kteří většinou vypadali, že nejsou schopni nakazit ostatní.

===

Zdroj: http­s://ww­w.id­nes.cz­/zpra­vy/

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa