Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Vážení čtenáři, naše online zpravodajství o událostech kolem pandemie covidu-19 pro dnešek končí. Děkujeme za jeho sledování. S dalšími informacemi se přihlásíme opět zítra brzy ráno.

Loučíme se tradičně přehledem dnešního koronavirového dění. Nejprve z domova:

• Ve středu v Česku přibylo 25.989 nově potvrzených případů koronaviru, zhruba o 2500 méně než v úterý, kdy byl nárůst rekordní za celou dobu epidemie. Oproti minulé středě bylo pozitivních asi o 14.500 víc. Počet zdravotníky provedených antigenních a PCR testů klesl oproti úterý téměř o 29.000 na 110.000. I přes vysoké nárůsty odhalených nákaz v posledních dnech počty hospitalizovaných s onemocněním covid-19 dál klesají. Ve středu vyžadovalo nemocniční péči 1615 pacientů s covidem, 245 z nich bylo v těžkém stavu. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. V zemi se nyní šíří varianta omikron, která je podle odborníků proti předchozí variantě delta sice nakažlivější, ale průběh onemocnění je lehčí.
• Od začátku týdne zaměstnavatelé nahlásili 11.418 pozitivních samotestů na koronavirus. ČTK to sdělil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Celkový počet testovaných není znám, firmy musí hlásit ministerstvu jen výsledky pozitivních. Výsledky antigenních samotestů se nezapočítávají do denních statistik pozitivně testovaných, stejně jako opakované nákazy u stejné osoby.
• Vláda na středečním jednání upravila některé části návrhu pandemického zákona. Schválila, že platnost zákona nebude časově omezena, přičemž původní návrh ministerstva počítal s tím, že významná část zákona bude platit do 31. srpna 2023. Kabinet také do normy vrátil možnost, aby mimořádná opatření mohlo kromě ministerstva obrany vydávat i ministerstvo vnitra. Vyplývá to z odpovědí, které ČTK dnes poskytl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob, a ze zveřejněného upraveného znění zákona. Novelu nyní projedná Parlament.
• Po pondělním testování ve školách se nákaza covidem-19 potvrdila u 7210 žáků a 957 zaměstnanců. Jde o více než dvojnásobný nárůst oproti předchozímu testování z minulého čtvrtka, uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo zdravotnictví. Na růstu virové zátěže ve školách se podle ministerstva projevuje to, že v Česku převažuje varianta omikron.
• Očkovaných lidí bez posilující dávky se v lednu nakazilo koronavirem skoro stejně jako neočkovaných. Čtyřikrát méně pravděpodobná je nákaza u lidí, kteří mají i posilující dávku vakcíny. Vyplývá to z dat o vlivu očkování na nákazy, která publikuje ministerstvo zdravotnictví. Hospitalizace je v lednu u neočkovaných zatím čtyřikrát pravděpodobnější než u lidí se dvěma dávkami vakcíny a sedmkrát pravděpodobnější než u lidí s posilující dávkou. V Česku převládla varianta omikron, ve středu laboratoře zjistily téměř 26.000 poprvé nakažených a skoro 4700 opakovaně pozitivních. Maximum této vlny odborníci očekávají příští týden a první týden v únoru.
• Výjimky z opatření proti šíření koronaviru, které loni na podzim platily pro školní kolektivy, nebyly v rozporu se zákonem, rozhodl Nejvyšší správní soud (NSS). Opatření stanovovalo, že homogenní školní kolektivy mohou využívat ubytovací služby a navštěvovat třeba divadlo či kino, aniž by bylo nutné děti testovat nebo prokazovat prodělání nemoci. Rozhodnutí je dostupné na úřední desce.
• Při rozhodování jednotlivců o očkování proti koronaviru hrají významnou roli některé kulturní a politické faktory. Více se očkují lidé, kteří se cítí součástí západní Evropy, zjistili výzkumníci z Psychologického ústavu Akademie věd ČR a Masarykovy univerzity v Brně. Naopak ti, kteří se kloní k Východu, podle výzkumu častěji věří hoaxům o covidu-19. Informace k výzkumu dnes zveřejnilo tiskové středisko Akademie věd ČR.
• Patnáctiletý student prvního ročníku kolínského gymnázia zřejmě předložil 17. ledna při zahájení lyžařského výcviku falešný negativní výsledek PCR testu. Hotel pak museli opustit i všichni jeho spolužáci. Uvedl to dnes server Blesk.cz.
• Většina lidí doufá, že i po odeznění pandemických omezení budou moci ve větší míře pracovat z domova. Téměř dvě třetiny zaměstnanců chtějí kombinaci práce z domova a na pracovišti. Úplný přesun na takzvaný home office ale mnoho lidí neláká, uvítala by jej desetina zaměstnanců. Vyplývá to z podzimního průzkumu pracovního portálu Profesia mezi 1500 respondenty.

Ministerstvo financí odmítá tvrzení, že nepřiznává kompenzační bonusy některým profesním skupinám. Minulý týden si organizace Kulturní sféra stěžovala na to, že mnozí zástupci soukromého sektoru kultury nedostávají kompenzační bonus za období od konce listopadu 2021. Kultura je podle organizace činnost významně dotčená vládními opatřeními proti šíření koronaviru. Anna Vasko z oddělení komunikace ministerstva financí ČTK sdělila, že z dosud zpracovaných žádostí o kompenzační bonus Finanční správa vyhověla naprosté většině žádostí.

Vládě premiéra Petra Fialy (ODS) nedůvěřuje nadpoloviční většina Čechů, vyplývá z aktuálního průzkumu projektu National Pandemic Alarm (NPA), který monitoruje postoje společnosti s ohledem na pandemii koronaviru. Více než polovina respondentů v něm vyjádřila skepsi i k tomu, zda nová vláda epidemii onemocnění covid-19 zvládne. Skeptická je veřejnosti také k výběru Vlastimila Válka (TOP 09) na post ministra zdravotnictví.

Při rozhodování jednotlivců o očkování proti koronaviru hrají významnou roli některé kulturní a politické faktory. Více se očkují lidé, kteří se cítí součástí západní Evropy, zjistili výzkumníci z Psychologického ústavu Akademie věd ČR a Masarykovy univerzity v Brně. Naopak ti, kteří se kloní k Východu, podle výzkumu častěji věří hoaxům o covidu-19. Informace k výzkumu dnes zveřejnilo tiskové středisko Akademie věd ČR.

Většina lidí doufá, že i po odeznění pandemických omezení budou moci ve větší míře pracovat z domova. Téměř dvě třetiny zaměstnanců chtějí kombinaci práce z domova a na pracovišti. Úplný přesun na takzvaný home office ale mnoho lidí neláká, uvítala by jej desetina zaměstnanců. Vyplývá to z podzimního průzkumu pracovního portálu Profesia mezi 1500 respondenty.

Většině lidí podle průzkumu vyhovuje střídání v režimu 2:3 nebo 3:2, tedy dva dny home office a tři dny na pracovišti nebo naopak. Možnost pracovat částečně z domova se stává důležitým rozhodovacím kritériem u řady uchazečů o zaměstnání, kteří často volí právě podle tohoto parametru, uvedli autoři průzkumu.

České pojišťovny u klientů životního pojištění nesledují, zda mají očkování proti covidu-19. To tedy není zohledňováno při uzavření pojistky ani při výplatě pojistného plnění. Vyplývá to z ankety ČTK mezi největšími pojišťovnami. Společnosti zatím nemají ani statistiky, zda se očkování projevuje v nižším počtu pojistných událostí.

„Očkování proti koronaviru nezohledňujeme. Pro pojišťovnu je obecně důležité, v jaké zdravotní kondici je zájemce o životní pojištění. Jinými slovy, z pohledu zdraví je přece důležitější, zda je člověk těžký kuřák. Ne to, zda je, anebo není očkován,“ řekl ČTK mluvčí ČSOB pojišťovny Petr Milata.

Po pondělním testování ve školách se nákaza covidem potvrdila u 7210 žáků a 957 zaměstnanců. Jde o více než dvojnásobný nárůst oproti předchozímu testování z minulého čtvrtka, uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo zdravotnictví. Na růstu virové zátěže ve školách se podle ministerstva projevuje to, že v Česku převažuje varianta omikron.

Podle ministerstva se v pondělí otestovalo zhruba 1,18 milionu žáků a asi 181 000 zaměstnanců škol. Počet testů zůstává podle úřadu v jednotlivých kolech zhruba stejný.

Kvůli případům koronaviru zrušila Česká filharmonie (ČF) tři koncerty plánované od 20. do 22. ledna v Rudolfinu pod vedením hlavního hostujícího dirigenta Jakuba Hrůši. Na začátku týdne se u jednoho filharmonika, který se připravoval na pondělní koncert Komorního orchestru České filharmonie, objevilo potvrzení nemoci covid-19, které si vynutilo změnu programu.

Ve středu přibyl další případ a ČF se z preventivních důvodů rozhodla koncerty zrušit. ČTK o tom dnes za ČF informoval Luděk Březina.

Od začátku týdne zaměstnavatelé nahlásili 11 418 pozitivních samotestů na koronavirus. ČTK to sdělil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Celkový počet testovaných není znám, firmy musí hlásit ministerstvu jen výsledky pozitivních. Výsledky antigenních samotestů se nezapočítávají do denních statistik pozitivně testovaných, stejně jako opakované nákazy u stejné osoby.

Do pondělního večera firmy ohlásily 4509 pozitivních testů, dalších 4589 v úterý a 2320 ve středu. 

Sedmidenní celorepubliková incidence již třetí týden roste, nyní se dostala na 1086 případů nákazy covidem na 100 000 obyvatel, což je více než dvojnásobek stavu před týdnem. Rekordní hodnota z 25. listopadu 2021 činila 1234. Nárůst zaznamenaly všechny kraje republiky, všude je přitom incidence více než dvakrát vyšší než před týdnem.

Nejvíce, téměř dvaapůlkrát, se zvýšila v Karlovarském (z 355 na 881 případů) a Středočeském kraji (z 586 na 1455 případů). Nejvyšší sedmidenní incidence je v Praze, kde dosáhla 2000 případů nákazy na 100 000 obyvatel, což je vůbec nejvyšší číslo v některém regionu za celou dobu pandemie. Nejméně potvrzených nových nákaz za sedm dnů na 100 000 obyvatel zůstává na Vysočině (599), i tam je to ale dvojnásobek stavu před týdnem.

Dobré ráno. Ve středu v Česku přibylo 25 989 nově potvrzených případů koronaviru, zhruba o 2500 méně než v úterý, kdy byl nárůst rekordní za celou dobu epidemie. Oproti minulé středě bylo pozitivních asi o 14 500 víc.

I přes vysoké nárůsty odhalených nákaz v posledních dnech počty hospitalizovaných s onemocněním covid-19 dál klesají. Ve středu vyžadovalo nemocniční péči 1615 pacientů s covidem, 245 z nich bylo v těžkém stavu.