Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

A přidáváme také souhrn dnešních pandemických událostí ze zahraničí. Milí čtenáři, přejeme dobrou noc.

• V Izraeli v minulých 24 hodinách zjistili 43.815 dalších nákaz koronavirem, což je nejvyšší číslo od začátku epidemie. Školy Izrael zavírat nechce, ale otevřelo se první dětské nemocniční oddělení pro pacienty s covidem-19. Tunisko ve snaze zpomalit šíření viru zavádí na 14 dní noční zákaz vycházení. Dosud nejvyšší denní nárůst nákazy ohlásila také Saúdská Arábie, kde přibylo více než 5300 případů.
• Pro vstup do některých provozů nebo na některé akce na Slovensku už nebudou stačit pouze dvě dávky vakcíny proti covidu-19. Výjimka z restrikcí po prodělání tohoto onemocnění zase bude platit zpravidla 90 dnů, nyní je to dvojnásobek. Vyplývá to z dnešního rozhodnutí vlády, která opatření schválila v souvislosti s očekávaným šířením nakažlivější koronavirové varianty omikron. Kabinet premiéra Eduarda Hegera zároveň zrušil zákaz shromažďování, který zavedl na konci listopadu po zhoršení epidemické situace.
• Německý kancléř Olaf Scholz očekává od Spolkového sněmu rychlé projednání povinného očkování proti nemoci covid-19. Poslancům dnes kancléř řekl, že toto opatření bude aktivně podporovat. Scholz původně počítal se zavedením všeobecné očkovací povinnosti od února, případně od počátku března, plán ale zřejmě nabere zpoždění, neboť vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) nemá jednotný postoj.
• Britský premiér Boris Johnson dnes v Dolní sněmovně připustil svou účast na předloňském květnovém večírku v premiérském sídle v Downing Street a omluvil se za ni. Údajně se domníval, že jde o pracovní setkání, které odpovídá tehdejším společenským restrikcím, jež Johnsonova vláda vyhlásila ve snaze zpomalit šíření koronaviru. Šéf opozičních labouristů Keir Starmer jeho vysvětlení označil za směšné a urážlivé a vyzval jej k rezignaci.
• Riziko hospitalizace v souvislosti s onemocněním covid-19 je po nákaze variantou omikron o 69 procent nižší než u varianty delta. Oznámil to dnes norský zdravotnický úřad FHI. K podobným závěrům dospěly i studie z USA, Jihoafrické republiky či Británie.
• Indie za poslední den zaznamenala 194.720 nových případů nákazy koronavirem, což je nejvíce od konce května. Za poslední měsíc tak v zemi stoupl denní přírůstek případů více než dvacetkrát. Odborníci to připisují šíření vysoce nakažlivé varianty omikron.
• Varianta koronaviru omikron si vzhledem ke své vysoké nakažlivosti „nakonec najde v podstatě každého“, řekl v úterý poradce amerického prezidenta Joea Bidena a epidemiolog Anthony Fauci. USA se podle něj nyní nacházejí na prahu období, kdy budou moci „žít s virem“ a díky imunizaci obyvatelstva a dostupnosti léků bude léčba covidu-19 jednoduchá. Spojené státy nyní registrují v průměru téměř 750.000 nově nakažených za den a v nemocnicích je tam kvůli covidu-19 rekordní počet lidí.
• Německo za poslední den eviduje 80.430 nových případů nemoci covid-19, což je dosud nejvyšší hodnota, a dalších 384 úmrtí v souvislosti s koronavirem. Přesně před týdnem bylo nově nakažených 58.912. V zemi zároveň opět vzrostla sedmidenní incidence, v průměru se za poslední týden nakazilo 407,5 lidí na 100.000 obyvatel.
• Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že Rusko kvůli uplynulým svátkům čekají pravděpodobně další prudké nárůsty koronavirové infekce, informuje agentura Interfax. Vicepremiérka Taťána Golikovová zároveň oznámila, že v zemi bylo zatím odhaleno 698 případů koronavirové varianty omikron.
• Bulharsko dnes oznámilo 7062 nových případů koronaviru za uplynulý den, to je dosud nejvíce. K nárůstu počtu infikovaných v balkánské zemi přispěla především varianta omikron. Maďarsko za 24 hodin zaznamenalo 7883 nově prokázaných nákaz, což je oproti předchozímu týdnu nárůst. Polsko hlásí 16.173 nových případů koronaviru, což je podle agentury PAP vyšší počet ve srovnání s předchozím dnem.
• Rakousko hlásí 17.006 nových případů koronavirové nákazy za 24 hodin, což je nejvíce za celou dobu pandemie. Informovala o tom dnes ministerstva vnitra a zdravotnictví země se zhruba devíti miliony obyvatel. Důvodem vývoje by podle deníku Kronen Zeitung mohlo být masivní šíření velmi nakažlivé koronavirové varianty omikron a také návrat žáků do škol.
• Argentina, Mexiko a Peru zaznamenaly za poslední den nejvyšší počty nákaz koronavirem ve svých zemích od počátku pandemie covidu-19, vysoký nárůst eviduje i Brazílie, kde se přitom málo testuje. Koronavirus se tento týden potvrdil i u mexického prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora. Zhoršující se epidemická situace je tak jako jinde ve světě způsobená variantou omikron a není provázena tak vysokými počty úmrtí jako v minulosti.
• Čína letos daruje Zimbabwe dalších deset milionů dávek vakcín proti covidu-19. Zimbabwe, které má téměř 15 milionů obyvatel, se potýká s nízkou proočkovaností proti covidu-19, což souvisí mimo jiné s nedostatkem vakcín, nedůvěrou některých obyvatel k očkování i obecnou apatií.
• V Německu není žádná koronavirová diktatura. Během dnešní debaty s veřejností o možném povinném očkování se proti takovému postoji odpůrců karanténních opatření důrazně ohradil německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Zdůraznil také, že možná všeobecná očkovací povinnost znamená závazek o tématu diskutovat. Ke společnému rozhovoru pozval nejen zastánce očkování, ale i kritiky.
• Bývalý americký prezident Donald Trump zkritizoval politiky, kteří nechtějí říct, zda se nechali přeočkovat proti covidu-19. V rozhovoru odvysílaném v úterý večer televizí One America News je označil za zbabělce. Vakcinační status přitom tají někteří jeho kolegové z Republikánské strany včetně guvernéra Floridy a potenciálního prezidentského kandidáta Rona DeSantise.
• Španělský soud dnes nařídil odškodnit skupinu lékařů za nedostatečnou ochranu, jakou jim úřady poskytly během první vlny epidemie covidu-19. Lékaři z regionu Valencie si stěžovali například na nedostatek roušek. Nejvyšší odškodnění soud přiznal zdravotníkům, kteří se nakazili koronavirem a museli kvůli tomu do nemocnice.

Vážení čtenáři, naše online zpravodajství o událostech kolem pandemie covidu-19 pro dnešek končí. Děkujeme za jeho sledování. S dalšími informacemi se přihlásíme opět zítra brzy ráno.

Loučíme se tradičně přehledem dnešního koronavirového dění. Nejprve z domova:

• Testy v Česku v úterý potvrdily 12.366 případů koronaviru, zhruba o pětinu více než před týdnem. Jde o nejvyšší denní přírůstek od poloviny prosince. Na 100.000 obyvatel připadá za posledních sedm dní 440 nakažených, o 20 více než o den dříve. Pacientů s covidem-19 v nemocnicích dál ubylo na 2216.
• Ústavní soud (ÚS) dnes zamítl ústavní stížnost, v níž si soukromý zemědělec z jižních Čech stěžoval na to, že vláda loni v březnu zakázala pohyb mezi okresy, aby bránila šíření covidu-19. Již dříve neuspěl u Městského soudu v Praze a poté u Nejvyššího správního soudu (NSS). ÚS dal za pravdu Nejvyššímu správnímu soudu, který konstatoval, že normotvornou činnost ani samotné důsledky obecně formulované právní normy nelze považovat za zásah do ústavních práv.
• Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček se jako vedlejší účastník připojil k řízení u Ústavního soudu o návrhu skupiny senátorů na zrušení části vyhlášky o povinném očkování proti covidu. Za poslední týden se na ombudsmana obrátilo na 5000 stěžovatelů, kteří s povinným očkováním proti covidu u seniorů a určitých profesí nesouhlasí. Návrh k Ústavnímu soudu na zrušení části vyhlášky o povinném očkování podepsalo 14 senátorů. Podle vyhlášky bude pro vybrané profesní skupiny a lidi nad 60 let očkování proti covidu od března povinné.

Dánsko chce nejrizikovějším skupinám nabídnout čtvrtou dávku vakcíny proti covidu-19. V zemi denně přibývají rekordní počty nově nakažených, počet hospitalizovaných s covidem-19 však klesá, napsala agentura Reuters. Dánský kabinet proto dnes navrhl uvolnění některých koronavirových restrikcí. Od konce tohoto týdne by se proto mohla opět otevřít kina, muzea či koncertní sály.

„Začínáme novou kapitolu, a to rozhodnutím nabídnout čtvrtou dávku těm nejzranitelnějším občanům,“ uvedl dánský ministr zdravotnictví Magnus Heunicke.

Francie za poslední den zaznamenala 361.719 nově nakažených koronavirem, jen o zhruba 7000 méně než o den dříve, kdy padla rekordní denní bilance. Země v úterý registrovala 368.149 potvrzených případů covidu-19. Denní počty infikovaných překročily kvůli šíření varianty omikron hranici 300.000 už čtyřikrát, uvedla agentura Reuters.

Ve Francii, která má přibližně 67 milionů obyvatel, se od začátku pandemie potvrdilo přes 12,4 milionu případů covidu-19 a více než 125.000 úmrtí na koronavirus.

Řecká vláda dnes rozhodla, že prodlouží o týden opatření proti šíření koronavirové nákazy, která měla skončit v neděli.

Nejvyšší denní přírůstky případů nákazy od začátku pandemie dnes hlásí Turecko a Portugalsko. V Itálii zaznamenali nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19 od loňského května, informovaly zahraniční agentury.

Kvůli vysokému výskytu infekce v zemi řecká vláda prodloužila opatření, která zavedla na konci loňského roku a měla platit do neděle. Jednalo se o opatření, jako je povinná práce z domova pro polovinu zaměstnanců, povinnost nosit respirátor FFP2 v obchodech a dalších vnitřních prostorech či uzavření zábavních podniků po půlnoci. Řecko dnes ohlásilo 24.246 nových případů infekce, tedy méně než v úterý.

Španělský soud dnes nařídil odškodnit skupinu lékařů za nedostatečnou ochranu, jakou jim úřady poskytly během první vlny epidemie covidu-19. Lékaři z regionu Valencie si stěžovali například na nedostatek roušek.

Nejvyšší odškodnění soud přiznal zdravotníkům, kteří se nakazili koronavirem a museli kvůli tomu do nemocnice, informovala agentura AP. Zástupci regionu se proti rozsudku odvolají.

Riziko hospitalizace v souvislosti s onemocněním covid-19 je po nákaze variantou omikron o 69 procent nižší než u varianty delta. Oznámil to dnes norský zdravotnický úřad FHI. K podobným závěrům dospěly i studie z USA, Jihoafrické republiky či Británie.

„Předběžná analýza norských dat naznačuje, že riziko hospitalizace, u které je covid-19 hlavní příčinou, je o 69 procent nižší s variantou omikron v porovnání s nákazou variantou delta,“ píše FHI ve své týdenní zprávě.

Pražské letiště Václava Havla vloni odbavilo téměř 4,4 milionu cestujících. Meziročně je to o téměř pětinu více, stále však hluboko pod úrovní před vypuknutím pandemie koronaviru, kdy v roce 2019 letiště odbavilo přes 17,8 milionu pasažérů. V loňském roce se z Prahy létalo do 138 destinací. Serveru Seznam Zprávy to řekl šéf pražského letiště Jiří Pos.

V příštím roce letiště očekává růst cestování, návrat k předkrizovým číslům však předpokládá až v roce 2026.

Pozitivní test na koronavirus, který umožnil srbskému tenistovi Novaku Djokovičovi přicestovat do Austrálie na první grandslam sezony, může být být zmanipulovaný, upozornil server německého magazínu Spiegel. Při kontrole daného QR kódu se redaktorům nejprve test ukázal jako negativní. Navíc existuje podezření, že test není ze 16. prosince, jak tvrdí Djokovič, ale o deset dnů novější.

Světová jednička dostala výjimku z jinak povinného očkování pro Australian Open díky prodělání koronaviru. Pozitivní test měl Djokovič podle svých právníků 16. prosince, poté se však účastnil několika veřejných akcí. Po příletu do Melbourne mu úřady zamítly vízum a po čtyřech dnech v detenčním hotelu zvrátil rozhodnutí u soudu.

Čína letos daruje Zimbabwe dalších deset milionů dávek vakcín proti covidu-19. Dnes to oznámil zimbabwský prezident Emmerson Mnangagwa. Zimbabwe, které má téměř 15 milionů obyvatel, se potýká s nízkou proočkovaností proti covidu-19, což souvisí mimo jiné s nedostatkem vakcín, nedůvěrou některých obyvatel k očkování i obecnou apatií, píše agentura Reuters.

Varianta koronaviru omikron si vzhledem ke své vysoké nakažlivosti „nakonec najde v podstatě každého“, řekl v úterý poradce amerického prezidenta Joea Bidena a epidemiolog Anthony Fauci. USA se podle něj nyní nacházejí na prahu období, kdy budou moci „žít s virem“ a díky imunizaci obyvatelstva a dostupnosti léků bude léčba covidu-19 jednoduchá.

Více se dočtete zde.

Německý kancléř Olaf Scholz očekává od Spolkového sněmu rychlé projednání povinného očkování proti nemoci covid-19. Poslancům dnes kancléř řekl, že toto opatření bude aktivně podporovat. Scholz původně počítal se zavedením všeobecné očkovací povinnosti od února, případně od počátku března, plán ale zřejmě nabere zpoždění, neboť vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) nemá jednotný postoj.

„Jsem rád, že parlament bude o povinném očkování debatovat,“ řekl Scholz. Uvedl, že doufá, že debata bude rychlá a bez komplikací. „Já takové opatření považuji za nezbytné a budu se o něj aktivně zasazovat,“ dodal.

Britský premiér Boris Johnson dnes v Dolní sněmovně připustil svou účast na předloňském květnovém večírku v premiérském sídle v Downing Street a omluvil se za ni. Údajně se domníval, že jde o pracovní setkání, které odpovídá tehdejším společenským restrikcím, jež Johnsonova vláda vyhlásila ve snaze zpomalit šíření koronaviru. Šéf opozičních labouristů Keir Starmer jeho vysvětlení označil za směšné a urážlivé a vyzval jej k rezignaci.

„Šel jsem do zahrady 20. května po šesté hodině, abych poděkoval skupinám zaměstnanců, načež jsem se po 25 minutách vrátil do své kanceláře a pokračoval v práci,“ řekl Johnson. „Když se na to dívám zpětně, měl jsem všem říci, ať jdou zpátky dovnitř,“ řekl premiér.

Seznam profesí, na něž se bude vztahovat tzv. pracovní karanténa, by na středečním zasedání měla schválit vláda Petra Fialy (ODS). Ministři by se měli zabývat i dalšími opatřeními proti šíření covidu-19, například podobou testování ve školách po 17. lednu. Není jisté, kdy kabinet zasedne. Sněmovnu bude dnes žádat o vyslovení důvěry a svou schůzi naplánoval tak, že začne půl hodiny po jednání poslanců. Pokud by se jednání dolní komory příliš protáhlo, mohla by se vláda sejít v náhradním termínu až v pátek.

Pracovní karanténa by se podle ministrů mohla týkat zdravotnictví, dopravy, energetiky, vodního hospodářství či pohřebnictví. Jejím smyslem má být udržet fungování státu i v případě, kdy by se mezi zaměstnanci kritické infrastruktury ve větší míře rozšířila varianta omikron. Lidé z vybraných profesí, kterým by při testování v práci vyšel pozitivně antigenní test, by mohli pracovat dál v izolovaném prostředí. Pokud by se nákaza potvrdila PCR testem, do práce by už nedocházeli.

Testovat ve školách by se od 17. ledna mělo jednou týdně antigenním testem. V případě pozitivity bude následovat PCR test. Dosud se děti ve školách testovaly dvakrát týdně. Testování se kvůli zkouškovému období nebude týkat vysokých škol.

Nejste očkovaní? Zaplatíte! Kanadská provincie zavádí „zdravotní daň“ pro odmítače vakcíny

Kanadská frankofonní provincie Quebec, těžce zasažená covidem-19, v nejbližších týdnech zavede novou daňovou povinnost pojmenovanou „zdravotní daň“. Platit ji budou výhradně lidé odmítající očkování proti nemoci covid-19, protože podle quebeckého premiéra Françoise Legaulta tito lidé představují významnou finanční zátěž pro své spoluobčany. Opatření se nebude vztahovat na lidi, kteří očkování ze zdravotních důvodů podstoupit nemohou. Informovala o tom dnes agentura AFP.