Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Šéf České lékařské komory Milan Kubek v reakci pro CNN Prima News poprosil veřejnost, aby se chovala slušně ke zdravotníkům. „Míra agresivity a hulvátství nemá v této zemi obdoby. Nepotřebujeme, aby nám lidé tleskali jako před rokem,“ podotkl.

„My za pandemii nemůžeme, snažíme se jen řešit důsledky. Čekají nás pekelné Vánoce a důvodem je, že se velká část občanů nenechala včas naočkovat. Ochrana existuje, to je rozdíl oproti jiným vlnám,“ dodal.

Skončilo zhruba 20 z 93 špičkových restaurací, které loni získaly ocenění Zlatého lva od nakladatelství TopLife Czech, řekl při křtu dalšího ročníku knihy Nejlepší restaurace prezident nakladatelství Václav Budinský. Letos se restaurace nehodnotily, Zlatí lvi v aktuální knize jsou hodnocením z minulého roku.

Do problémů se podle něj dostaly hlavně hotelové restaurace, které trpěly nedostatkem zahraničních hostů. Příkladem pak je francouzská restaurace Art Nouveau v pražském Obecním domě, která ukončila provoz loni v červnu. 

„Myslím si, že to bylo něco naprosto šokujícího. V podstatě i za války byly restaurace otevřené, pokud se přímo nebojovalo v tom místě. Ani při španělské chřipce nebyly zavřené. To bylo snad poprvé vůbec v historii, co hospody existují. Od středověku neznáme takovou dobu,“ popsal poslední rok a půl Budinský.

Ministerstvo obrany počítá s prodloužením možnosti nasazení vojáků při pomoci v nemocnicích nebo při testování. Nařízení vlády, podle kterého může armáda vojáky v souvislosti s pandemií do nemocnic posílat, končí platnost na konci roku. Vláda v pondělí projedná jeho prodloužení do června 2022. Vyplývá to z návrhu nařízení, které bylo zveřejněno na webu vlády.

Nařízení vlády umožňuje k záchranným pracím spočívajícím ve vykonávání pomocných prací v nemocnicích a v sociálních zařízeních zatížených pandemií koronaviru vyslat až 900 vojáků. Dalších 150 vojáků může být využito v souvislosti s testováním na koronavirus.

„Trend a snaha je zkrátit možnost přeočkování třetí dávkou na pět měsíců pro celou populaci,“ uvedl pro Blesk Zprávy mluvčí ministerstva zdravotnictví Daniel Köppl. „Do Vánoc se to určitě pohne pro další věkové skupiny,“ zmínil. Pro všechny Čechy je zatím možnost registrovat se k přeočkování třetí dávkou po šesti měsících. Lidé nad 60 let věku a chronicky nemocní mají interval zkrácený na pět měsíců. 

Od začátku listopadu se nakazilo koronavirem přes 165.000 dětí do 19 let, tvoří třetinu pozitivních testů. V nemocnici skončilo 383 z nich, na JIP 51.

Ředitelka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová reagovala na kritiku vůči hygienickým stanicím. Podle ní byli hygienici byli na epidemii připraveni, nikdo ale nepředpokládal, že potrvá tak dlouho. Na počátku se potýkali s tím, že hlášení o infekční nemoci se na začátku loňského roku odesílalo poštou nebo telefonicky, neexistovalo propojení systémů. Podle ní dosud některé laboratoře, které dělají testy na covid, nejsou propojené online a výsledek testu hygienikům přijde třeba s dvoudenním zpožděním. V elektronizaci a propojení systémů se ale podle ní udělalo za poslední rok hodně práce, která se měla dělat v posledních 30 letech.

Obhajovala i zaměstnance pražské hygieny. „Zaměstnanci hygienické stanice opravdu nejsou tetky, máme 71 procent vysokoškoláků,“ řekla Jágrová. Více než polovina pracovníků je mladších 45 let. „Nejsem silničáři a nezaspali jsme první sníh, ale zaměstnance si nemůžete naskladnit jako posypový materiál, zaměstnanec má nějakou úroveň a musí se něco naučit,“ poznamenala.

Hygienici letos podle Jágrové zaznamenali velký nárůst žádostí o informace podle zákona 106. Zatímco v minulých letech dostávali asi stovku žádostí za rok, letos už jich dostali 1658. Nárůst podle ní souvisí s iniciativou Zlatý špendlík zpěváka Daniela Landy. Ten vyzval lidi, aby na protest proti opatřením proti covidu-19 zahltili krajské hygienické stanice dotazy.

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) rozváží do krajů další přístroje na podporu dýchání (HFNO). Uvedla to dnes na twitteru. Deset přístrojů podle ní dnes míří do Prahy, sedm do Plzeňského kraje a pět do Jihomoravského kraje. V úterý správa poslala šest přístrojů do Olomouckého kraje.

SSHR dále uvedla, že distribuce se uskutečňuje podle požadavků ministerstva zdravotnictví. Předseda správy Pavel Švagr dnes ČTK řekl, že nemocnice po celé republice mají aktuálně od státu bezplatně zapůjčeno asi 1900 plicních ventilátorů a HFNO. Ve skladech správy rezerv jsou podle informací ČTK ještě desítky kusů. Ve skladech SSHR má stát mimo jiné k dispozici zásoby ochranných pomůcek proti koronaviru, například miliony respirátorů.

Senát zřejmě schválí opětovné zavedení příspěvku až 370 korun za den k náhradě mzdy či platu lidem v nařízené karanténě nebo izolaci. Přijetí návrhu dosluhující vlády ANO a ČSSD dnes plénu doporučil sociálních výbor, a to beze změn. Horní komora předlohu posoudí za týden. Bonus k nemocenské má bránit propadu příjmů, a motivovat tak obyvatele k tomu, aby po setkání s nakaženými koronavirem zůstávali v karanténě, nemoc dál nešířili a hlásili své kontakty.

K náhradě 60 procent redukovaného příjmu se má podle předlohy platit příspěvek až 14 dnů. Celkem s tímto bonusem by ale lidé neměli pobírat víc než 90 procent svého průměrného výdělku. Příspěvek se má vyplácet zpětně při karanténě nařízené od začátku prosince, pokud by trvala i v den nabytí účinnosti zákona, do konce února příštího roku.

Obnovení krizového ošetřovného Senát zřejmě schválí. Přijetí předlohy beze změn dnes plénu jednomyslně doporučil sociální výbor. Při zavření škol nebo tříd kvůli epidemii koronaviru budou pečující dostávat podle návrhu ošetřovné opět po celou dobu karantény. Podpora navíc obecně vzroste o třetinu na 80 procent redukovaného základu výdělku, vyplácet se má podle těchto pravidel zpětně od začátku listopadu. Horní komora předlohu projedná za týden.

Nyní se dávka vyplácí rodičům na školáky většinou devět dnů. Podpora činí 60 procent redukovaného základu výdělku. Cílem navrhovaných změn je podle ministerstva práce a sociálních věcí to, aby rodiny nezůstaly při uzavření škol nebo tříd bez peněz.

Nyní schvalované opatření má podle návrhu fungovat do konce února příštího roku. Dodatečné výdaje státního rozpočtu vláda odhaduje na 600 milionů korun. Podobná pravidla pro ošetřovné platila kvůli koronavirové krizi už v minulém a předminulém školním roce.

Češi se letos na internetu nejvíce zajímali o sčítání lidu, fotbalové Euro 2021 nebo bitcoin. Zájem vzbudily i události jako pád společnosti Bohemia Energy nebo otevření prodejny Primark v Praze. Lidé se na internetu také loučili s nejbohatším Čechem Petrem Kellnerem, který zemřel letos v březnu při pádu vrtulníku na Aljašce, nebo se ptali na to, jak vzniká tornádo. To zasáhlo letos v červnu jižní Moravu. Vyplývá to ze statistiky české pobočky Google, kterou pravidelně sestavuje na základě výrazů zadávaných ve vyhledávání v daném roce.

Zatímco loňský žebříček nejvyhledávanějších výrazů na českém Googlu jednoznačně ovládl koronavirus a související témata, v druhém roce pandemie jeho vliv na vyhledávání slábl. Na předních příčkách žebříčku trendů roku se letos sice objevují dotazy na registraci k očkování, respirátory třídy FFP2 nebo antigenní testy, vítězem roku se ale stalo jarní celorepublikové sčítání lidu následované mistrovstvím Evropy ve fotbale.

Počet mrtvých s potvrzenou nákazou koronavirem začal v ČR výrazně růst zejména od loňského října, loni v listopadu a letos v březnu byla několikrát překročena hranice 200 mrtvých za den. Dosavadní rekord 261 mrtvých je z 3. listopadu 2020, následují letošní 15. březen s 238 mrtvými a 8. březen s 236 mrtvými.

Loni na jaře trvalo měsíc, než celkový počet mrtvých překročil 200 (hranice sta zemřelých byla překročena za 17 dní). Od konce února do začátku dubna 2021 ministerstvo zdravotnictví hlásilo opakovaně tisícovku mrtvých za pět až sedm dní, od května tempo výrazně kleslo, od října se situace ale opět zhoršila. Aktuálně počet zemřelých s covidem-19 přesáhl 34 000, poslední tisíc mrtvých přibyl stejně jako ten předchozí za devět dní dní.

První úmrtí s covidem bylo oznámeno 22. března 2020. Více než 500 zemřelých bylo půl roku po prvním mrtvém, 17. září. Pak zemřelých začalo přibývat o stovku za několik dní, hranice tisíce obětí padla 10. října. Od 19. října umíralo přes 100 lidí denně, hranice 5000 zemřelých byla překročena 7. listopadu a na 10 000 stoupl počet mrtvých za dalších 37 dní, do 14. prosince. Dalších 5000 přibylo do 18. ledna (tedy za 36 dní) a poté počet mrtvých vzrostl o 5000 za 37 dní (23. února).

Hranice 25 000 zemřelých byla překročena 19. března, tedy za 24 dní, následujících pět tisíc úmrtí lidí s prokázanou nákazou koronavirem přibylo zhruba za dva měsíce, od začátku dubna totiž začal denní počet mrtvých klesat. Přes léto i v září neuvádí ministerstvo zdravotnictví řadu dnů žádné úmrtí, od října ale začal počet mrtvých opět růst. Rekordní je v nynější vlně 1. prosinec, kdy je zatím hlášeno 137 úmrtí.

Nadále vysoká zůstává vytíženost nemocnic. V úterý bylo hospitalizováno s prokázanou nákazou novým typem koronaviru 6670 lidí, z toho 1040 bylo v těžkém stavu. Oproti stejnému dni předchozího týdne klesl celkový počet pacientů o 331 a počet těžkých případů o 77.

Od začátku epidemie loni v březnu se v Česku prokazatelně nakazilo 2,28 milionu lidí. Přibližně 86 procent z nich se již vyléčilo, naopak 34 034 lidí s covidem zemřelo. Od začátku prosince zemřelo 747 lidí, více než dvojnásobek než za celý říjen.

Spolu s poklesem denních případů prokázané infekce klesá i týdenní incidence. Na 100 000 obyvatel připadá v Česku 1025 případů za posledních sedm dní. Je to nejmíň za poslední více než dva týdny.

I nadále se epidemie nejrychleji šíří na východě země. Ve Zlínském kraji testy za poslední týden odhalily přes 1300 nových případů v přepočtu na 100 000 lidí. V Olomouckém kraji to bylo přes 1200. Třetí nejvyšší týdenní incidenci vykazuje Vysočina s 1196 případy. Naopak nejnižší incidenční číslo má Karlovarský kraj s 461 novými případy za poslední týden na 100 000 obyvatel.

Počty potvrzených případů covidu-19 v krajích za posledních sedm dní v přepočtu na 100 000 lidí:

Zdroj: ministerstvo zdravotnictví

Zdravotníci v Česku aplikovali od začátku očkování více než 14 milionů dávek vakcín proti covidu. V úterý jich lidé dostali přes 90 000.

Dobré ráno, vážení čtenáři, vítejte zpět u online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě.

V úterý v Česku přibylo 19 482 potvrzených případů covidu, o 2500 méně než před týdnem. Bylo to pošesté v řadě, kdy počet nových případů v mezitýdenním srovnání klesl. Mírný úbytek je patrný také v počtu hospitalizovaných lidí s koronavirovou nákazou, kterých bylo k úterý téměř 6700. Vysoké ale zůstávají počty úmrtí. Od začátku epidemie loni v březnu zemřelo více než 34 000 lidí s covidem. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Nadále vysoká zůstává vytíženost nemocnic. V úterý bylo hospitalizováno s prokázanou nákazou novým typem koronaviru 6670 lidí, z toho 1040 bylo v těžkém stavu. Oproti stejnému dni předchozího týdne klesl celkový počet pacientů o 331 a počet těžkých případů o 77.