Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Neočkovaní lidé v Německu čelí sílícímu tlaku, aby využili možnosti nechat se naočkovat proti nemoci covid-19. Ačkoli žádný z hlavních kandidátů na kancléře nepředpokládá povinnou imunizaci, musí lidé odmítající očkování počítat s novými komplikacemi.

V Hamburku již od víkendu některé hospody a restaurace dovolují vstup jen očkovaným a uzdraveným, o přísnějších pravidlech se hovoří také v Bavorsku, Bádensku-Württembersku nebo v Porýní-Falci. Naopak očekávaná podmínka pro cestování dálkovými vlaky jen po doložení bezinfekčnosti narazila na nesouhlas příslušných ministerstev, kancléřka Angela Merkelová by ale nové pravidlo považovala za smysluplné.

Nejméně jednu dávku očkování v Německu s 83 miliony obyvatel zatím obdrželo 65 procent lidí, což odpovídá 54 milionům lidí. Imunizaci pak zcela dokončilo 60,3 procenta populace. Politici chtějí ale dosáhnout výrazně vyšší proočkovanosti. Očkovat se v Německu mohou všichni od 12 let, pro mladší děti, kterých je podle statistického úřadu zhruba 9,5 milionu, zatím dostupná vakcína není.

Přeočkování je opětovně na dobrovolné bázi, jak zdůraznil ministr Adam Vojtěch (za ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády. „Chceme tím podpořit ohrožené skupiny,“ zmínil s tím, že pokud si člověk nenechá aplikovat třetí dávku, tak to například neznamená, že by nemohl cestovat. 

Do Vietnamu dorazil dar 250 000 dávek vakcín proti covidu-19 od České republiky, jde o vakcíny od společností AstraZeneca a Moderna. Na twitteru o tom dnes informovalo ministerstvo zahraničí. O daru v červenci rozhodla vláda.

Česko do konce roku podle rozhodnutí kabinetu poskytne darem nejméně 2,39 milionu vakcín proti covidu-19. Poputují do balkánských zemí, Afriky a Asie. Dar je součástí dřívější dohody lídrů členských států EU, podle které unie daruje třetím zemím společně 100 milionů dávek vakcíny.

V části Itálie musí lidé opět nosit lidé roušky nebo respirátory i venku - například na rybím trhu, na pláži nebo prostě jen na ulici. Příkladem je Sicílie a její metropole Katánie, ostrov je nově ve žluté zóně.

Besedy, výstavy, putování krajinou i tradiční ekojarmark nabídnou letos Ekologické dny Olomouc (EDO). Už druhý rok se tento olomoucký ekologický svátek přesunul z původního květnového termínu na září, a to s ohledem na epidemická opatření v souvislosti s koronavirem. Sérii akcí během jedenáctidenní přehlídky budou moci navštívit lidé v prostorách areálu pořádajícího centra ekologických aktivit Sluňákov v Horce nad Moravou i na půdě Muzea umění. Festival se uskuteční od 8. do 19. září, řekl dnes ČTK organizátor Michal Bartoš.

Ekologické dny mají ve městě dlouholetou tradici, jejich 31. ročník přinese letos řadu změn. „Za prvé je to téma, které letos zní Originál. Zaměřeno je na to, co je v přírodě a ve společnosti původní a kdy jde o napodobeniny. Hodně letos také spolupracujeme s Muzeem umění. Nové je také to, že vše, včetně Ekojarmarku, se bude letos odehrávat u nás na Sluňákově,“ uvedl Bartoš.

„Právě nyní probíhá Rada vlády pro zdravotní rizika. Jedním z hlavních témat jsou třetí dávky očkování proti covid-19. Řešíme, pro koho budou určené a jak to bude v praxi probíhat,“ uvádí ministr zdravotnictví (za ANO) na svém twitteru. 

V Indonésii, která je jednou z nejzasaženějších zemí koronavirem, se děti za přísných hygienických podmínek vydaly do školy.

Ve středu 1. září to bude rok, co se do Česka ve velkém vrátila povinnost nošení roušek.

• Nošení roušek a další ochrany dýchacích cest se stalo jedním se symbolů boje proti nemoci covid-19. Jejich zavedení v půlce loňského března přijímala veřejnost různě. Roušky se nosily do konce června 2020, po letním uvolnění se ale v září vrátily. Od letošního února je převážně nahradily respirátory. Nošení roušek po jejich zavedení část populace nejen v ČR odmítala - někteří argumentovali nepříznivými zdravotními důsledky, část lidí nenosila roušky na znamení odporu proti vládním nařízením. Většina Čechů ale tuto povinnost dodržovala.
• Loni bylo nošení roušek venku bylo zrušeno od 15. června, povinnost roušek ve vnitřních prostorech nebo ve veřejné dopravě padla 1. července 2020. Netýkalo se to však metra a v Praze zůstaly roušky povinné při vnitřních akcích pro více než sto lidí.
• Částečně se roušky začaly vracet koncem července, kdy ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) oznámil, že od 25. července 2020 budou povinné na vnitřních hromadných akcích nad sto osob v celé ČR. Regionálně vymezená povinnost nosit roušku v té době platila také například ve zdravotnických či sociálních službách na Vysočině, v Libereckém, Ústeckém a Jihočeském kraji, zakrývání nosu a úst bylo během léta nezbytné rovněž v regionech s vyšším výskytem nemoci covid-19.
• Od 1. září 2020 se roušky vrátily na úřady, do hromadné dopravy (v Praze i do vestibulů a na letiště) a do zdravotnických a sociálních zařízení. Znovuzavedení roušek ale provázel zmatek. Ministr Vojtěch původně oznámil, že roušky budou od 1. září i v obchodních centrech, školách mimo třídy, v kadeřnictví a hospodách. To ale nakonec neplatilo. Během září se opatření postupně zpřísňovalo, zakrytí nosu a úst začalo být povinné uvnitř budov, což platilo i pro školy (původně s výjimkou prvního stupně ZŠ).
• Od 21. října bylo pak nošení roušek nutné také venku na území obcí, pokud byli lidé blíže než dva metry. Po návratu žáků prvních a druhých tříd do škol po skončení vánočních prázdnin museli při vyučování mít nasazenu ochranu nosu a úst i oni. Od 1. března 2021 byly ale i tyto děti kvůli zhoršení epidemiologické situace doma. Do lavic se žáci prvního stupně ZŠ vrátili od 12. dubna. Roušky či respirátory musely nosit ve školách všechny děti povinně, s výjimkou mateřských škol.
• Vládní nařízení až na výjimky (třeba žáky a učitele autoškol) do letošního února neurčovala druh ochrany dýchacích cest. Až 19. února řekl tehdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) po jednání vlády, že ministerstvo nařídí nošení respirátorů, nanoroušek nebo dvou chirurgických roušek v místech, kde je větší koncentrace lidí. Cílem mělo být zvýšit ochranu před koronavirem, který se v ČR v začal šířit v nakažlivějších mutacích.
• Od 25. února tedy platí v ČR až na výjimky povinnost nosit respirátor či jinou kvalitnější ochranu dýchacích cest. Respirátor s třídou ochrany nejméně FFP2 musejí lidé nosit v obchodech, provozovnách služeb, na zastávkách, v prostředcích hromadné dopravy, na letištích či dalších frekventovaných místech. Povinné jsou také ve zdravotnických zařízeních, kde se poskytuje ambulantní péče, nebo v pobytových zařízeních sociálních služeb. Platila i povinnost nosit respirátor v autech, pokud v nich nejedou členové jedné domácnosti. To už dnes neplatí, ale stále se musí respirátory nosit ve vozech taxislužby.
• Od 25. února se také respirátor či chirurgická rouška musely nosit ve všech prostorách staveb či venku, pokud byly rozestupy mezi lidmi menší než dva metry. Povinnost nosit ochranu nosu a úst oznámilo ministerstvo zdravotnictví 27. února, platit začala od března. Ochranné prostředky musel zaměstnancům podle mimořádného opatření ministerstva zajistit zaměstnavatel. Od pondělí 10. května už bylo nutné nosit ochranu dýchacích cest ve venkovních prostorách jen při setkání dvou a více osob vzdálených od sebe méně než dva metry, pokud nejde o členy jedné domácnosti.