Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Očkování proti koronaviru v Bulharsku: Mobilní tým zdravotníků objíždí zájemce v malých vesnicích.

Ve Španělsku testují na covid-19 hlavně mladé lidi poté, co se mezi studenty začala nákaza šířit.

Velká Británie za posledních 24 hodin eviduje 24 248 nově potvrzených případů koronaviru. S odkazem na ministerstvo zdravotnictví o tom informoval tamní deník The Guardian. Zemřelých s nemocí covid-19 přibylo 15, celkově s covidem v zemi zemřelo 128 222 lidí.

Rusko za dnešek zaznamenalo 25 142 případů koronaviru, čímž celkový počet potvrzených případů v zemi vzrostl na 5 610 941. Zároveň za posledních 24 hodin přibylo 663 zemřelých, země eviduje již 137 925 obětí nemoci covid-19. Nezávislý statistický úřad však již počítá, že s covidem-19 v zemi zemřelo okolo 270 000 lidí.

V Česku v sobotu přibylo 124 případů covidu, minulou sobotu to bylo 67. V mezitýdenním srovnání stoupl ale také výrazně počet testů, laboratoře jich provedly zhruba o 21 000 více. Na 100 000 obyvatel připadá za uplynulých sedm dnů přibližně devět nakažených, incidence se proti pátku zvýšila o desetiny. Nepatrně stouplo také reprodukční číslo, dosahuje 1,3 a zůstává nejvyšší od začátku ledna. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Nejhorší situace je za uplynulých sedm dní v Praze a okresech Praha-západ a Plzeň-jih, kde testy odhalily 28 nakažených na 100 tisíc obyvatel.

V Česku už se sice očkuje čtyřmi vakcínami proti covidu, stále to ale nejsou všechny, se kterými tuzemská očkovací strategie počítá. Tři ještě chybí, přičemž do ordinací a center nedorazí dříve jak za několik měsíců. Důvody jsou různé, například u vakcíny Novavax je to dané odlišnou technologií než u již schválených vakcín. Je komplikovanější na vývoj, zato se může chlubit špičkovou účinností. Oproti tomu vakcína CureVac narazila na problém, průběžné testy odhalily, že funguje sotva na 47 procent.

Nákazu koronavirem by časem mohly začít zjišťovat nové roušky, které podle zjištění inženýrů z Massachussetského technologického institutu (MIT) a Harvardovy univerzity zhruba během 90 minut diagnostikují, zda jejich nositel má covid-19. Informoval o tom list The Jerusalem Post.

Tyto roušky jsou vybavené drobnými, jednorázovými senzory, které vědci označují jako Specific High-sensitivity Enzymatic Reporter unLOCKing (SHERLOCK). Tyto senzory je možné zapracovat také do oblečení a poskytnout tak nový způsob, jak sledovat vystavení koronaviru.

James Collins z MIT začal vyvíjet tyto nositelné senzory už před lety, aby pomohly diagnostikovat viry eboly a ziky. Senzory jsou vysušené mrazem a obklopené vrstvou vody, která se uvolní ve chvíli, kdy nositel zmáčkne tlačítko a vyšle tak signál, že se chce nechat otestovat. Když suché komponenty nasáknou vodou, analyzují nahromaděné kapičky z dechu a začnou je testovat na covid-19.

Jihoafrická republika dnes zaznamenala rekordních 26 000 nových případů nákazy koronavirem za den. Třetí vlna nemoci covid-19 se rychle šíří mezi převážně nenaočkovanou jihoafrickou populací, napsala agentura Reuters.

Prudký nárůst nakažených zatěžuje na maximum jihoafrické zdravotnictví. Nemocnicím docházejí lůžka i lékaři, a vláda byla nucená zavést částečnou koronavirovou uzávěru.

Země s téměř 60 milióny obyvatel od začátku pandemie zaznamenala více než dva miliony případů nákazy a 61 500 obětí. Očkování zatím dostalo jen 3,3 milionu lidí.

Nízká proočkovanost je důsledkem směsice smůly a byrokratických selhání. Vláda letos musela zničit dva miliony dávek kontaminované vakcíny od firmy Johnson & Johnson, a pokusy o její nahrazení narazily na váznoucí globální dodávky.

Pěkné nedělní ráno, vítejte zpět u online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě.

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začnou Dny lidí dobré vůle. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Dny lidí dobré vůle se každoročně konají 4. a 5. července.

Loni se slavnosti uskutečnily kvůli pandemii koronaviru ve velmi omezeném režimu. Letos bude vzhledem k epidemickým opatřením omezen pouze počet návštěvníků dnešního Večera lidí dobré vůle. Benefičního koncertu na prostranství před velehradskou bazilikou se bude moci účastnit maximálně 5000 lidí. Pondělní slavnostní poutní mše svatá bude již pro všechny lidi bez omezení. Na Velehrad běžně míří několik desítek tisíc lidí, loni mohlo v oba dny do poutního areálu přijít vždy jen tisíc poutníků.

Na programu je dnes například ruční přepisování Bible, prezentace Charity, setkání vozíčkářů či výstavy. V 18:30 se uskuteční Modlitba za vlast, v 19:30 začne benefiční koncert Večer lidí dobré vůle.

Hlavním tématem slavností je poděkování lidem, kteří stále bojují proti covidové pandemii. Současně velehradské oslavy připomenou rok sv. Josefa, 170. výročí narození Antonína Cyrila Stojana a 100. výročí jeho jmenování olomouckým arcibiskupem. Součástí je i příprava k 1100. výročí úmrtí sv. Ludmily, patronky rodin a první české světice.