Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Děkujeme za pozornost našemu online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě. Máme pro vás přehled toho, co přinesla neděle. Začneme novinkami z tuzemska:

• V sobotu testy v Česku odhalily 74 případů koronaviru, za tento den v týdnu nejméně od loňského 11. července. Minulý týden v sobotu byl počet potvrzených nákaz víc než dvojnásobný.
• Na 100 000 obyvatel připadá za uplynulých sedm dní méně než 14 nakažených, takzvané incidenční číslo tak nadále klesá.
• Očkováno proti nemoci covid-19 bylo v sobotu zhruba 50 000 lidí, podobně jako před týdnem.
• Vakcína od firem Pfizer/BioNTech by od září mohla být k dispozici praktickým lékařům pro děti od dvanácti let. Teď se soutěží distributor, který by to mohl zajistit. Řekl to ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by se děti od 12 let měly očkovat od července.
• Od 1. července by se měl zvýšit maximální počet účastníků na kulturních akcích na 5000 venku a 2000 uvnitř za určitých opatření. I to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Rada vlády pro zdravotní rizika a kabinet podle něj bude také v pondělí řešit nošení roušek ve školách.
• Školáci a učitelé v Libereckém, Zlínském a Jihočeském kraji zřejmě nebudou muset mít respirátory při výuce ve třídách, řekl ministr zdravotnictví Vojtěch. Rozhodovat o tom bude v pondělí vláda.
• Při očkovacím maratonu se ve Středočeském kraji naočkovalo vakcínou proti covidu-19 5535 lidí. Akce začala v pátek v 08:00 a skončila v sobotu kolem 18:00. Organizátoři usilují o zápis do knihy rekordů jako nejdelší nonstop očkování.

Izraelský parlament v neděli podle očekávání vyslovil důvěru nové koaliční vládě, kterou povede Naftali Bennett z nacionalistické strany Jamina. Končí tak 12leté období, kdy stál v čele izraelského kabinetu Benjamin Netanjahu. Izraelská média očekávají, že s odchodem Netanjahua z čelné pozice nastane posun v izraelské politice. Příchod nové vlády oslavují v izraelských ulicích tisíce lidí. Už rychlý pohled na snímky ukazuje, že po nějaké koronavirové obezřenosti tu není ani památky. Izrael patří mezi špičku států v rychlosti očkování.

Kolumbijský prezident Ivan Duque dostal v Bogotě dávku vakcíny od společností Pfizer/BioNTech.

Babiš řekl, že by se děti od 12 let měly začít očkovat koncem července. „Záleží na rodičích a na těch dětech, jestli budou, nebo nebudou chtít,“ poznamenal.

Brazilci protestují proti pořádání turnaje ve fotbalu Copa America. Výhrady mají převážně kvůli stále trvající pandemii koronaviru a strachu z rostoucího čísla nakažených, které by se v průběhu turnaje mohlo ještě zvýšit.

Plánované přidání 300 korun navíc označil bývalý ministr financí a expremiér Jan Fischer v České televizi za „čistě předvolební záležitost“. Podle něj by částka měla směřovat cíleně k lidem s nejnižšími penzemi. „Jestli se kolegové důchodci neurazí, byli to důchodci, kteří - i když museli snášet utrpení a lockdown - měli finančně největší příjmovou jistotu,“ řekl Fischer. Plošné navyšování kritizuje i šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Podle ní se situace zranitelných seniorek a seniorů dlouhodobě neřeší. 

Najít místo k opalování na pláži Kleopatra, která je nejznámější pláží turecké riviéry, není nyní v neděli problém. Pro místní obyvatele platí zákaz vycházení, turistů je zatím málo. Rusové, kterých do oblasti Antalye zahrnující i město Alanya, přijíždí ze všech zahraničních cestovatelů nejvíce, mají do Turecka přerušené letecké spojení.

Pláž Kleopatra se nachází nedaleko historického centra města Alanye. Je dlouhá asi tři kilometry a pokrývá ji písek. Často je označována i za nejkrásnější pláž v této oblasti. Na mnoha místech tureckého pobřeží leží na plážích kromě písku také oblázky. Na pláži Kleopatra jsou k dispozici lehátka, která patří k přilehlým barům. Místa tam mají pro své hosty i některé malé hotely.

Kvůli pandemii cvoidu-19 nesmějí Turci a lidé dlouhodobě žijící v Turecku v neděli vycházet, respektive zákaz platí od sobotních 22:00 do pondělních 5:00. Výjimku mají turisté a lidé, kteří jdou do práce. U Kleopatřiny pláže tak například fungují bary a restaurace. Podle Mehmeta by opatření mohlo s červnem skončit.

V Alanyii, která má asi 200.000 obyvatel, byly dnes otevřené některé obchody se suvenýry, hlavní turistická třída byla ale kvůli nedostatku zahraničních návštěvníků prázdná, prodejny a stánky zavřené. Na promenádě u přístavu se procházelo jen několik turistů. „Je to velmi smutný pohled, vidět v tuto dobu toto místo bez lidí,“ řekl turistický průvodce Mehmet. Před pandemií se tam podle něj pohybovalo více turistů i mimo sezonu. Loni byla ale podle něj situace ještě horší.

„Před týdnem jsem požádal své kolegy o pomoc s přípravou a poskytnutím dávek, které potřebujeme k naočkování celého světa do konce roku 2022,“ řekl Johnson novinářům a dodal: „Jsem velmi potěšen, že mohu oznámit, že tento víkend lídři přislíbili více než jednu miliardu dávek buď přímo, nebo prostřednictvím financování programu COVAX.“

Závazek však zdaleka nedosahuje 11 miliard dávek, které jsou podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zapotřebí k proočkování nejméně 70 procent celkové populace a skutečnému ukončení pandemie, upozornila agentura AP.

Silné ekonomiky také hodlají dále exportovat, vydávat licence a zajišťovat neziskovou výrobu vakcín. Dále skupina vyzývá k vědeckému a poctivému zkoumání původu koronaviru, přičemž účastnit se má i Čína, kde byl virus poprvé identifikován.

Země G7 se v prohlášení zavazují dále podporovat program ACT-Accelerator (ACT-A), který má organizovat výzkum a globální distribuci vakcín, léků a testů. „Podporujeme diskusi o rozšíření mandátu ACT-A na rok 2022 a jeho revizi, která ho zefektivní,“ uvádí se v prohlášení.

Skupina G7 se zavázala poskytnout miliardu dávek vakcín proti covidu-19 chudým zemím. Slibuje také peníze na boj proti oteplování a kritizuje Čínu.

V turecké pobřežní oblasti Antalya je momentálně podle Asociace středomořských turistických hoteliérů (AKTOB) otevřeno 75 procent hotelů. Loni jich kvůli pandemii covidu-19 bylo v provozu jen 40 procent. Úplně všechna ubytovací zařízení budou ale otevřená pravděpodobně až příští rok. Momentálně chybějí především turisté z Ruska a Británie. Českým novinářům to řekl viceprezident asociace Kaan Kavaloğlu a šéf turecké společnosti Traveyo Hakan Korkmaz.

Kapacita hotelů v Antalyi činí 650 000 lůžek, uvedl Kavaloğlu. Největším trhem pro tamní cestovní ruch je podle Korkmaze Rusko. Do Antalye přijelo předloni zhruba 5,5 milionu ruských cestovatelů, celková návštěvnost byla 16 milionů turistů.

Návštěvníci z Ruska ale nyní chybějí. Moskva totiž od 1. června pozastavila většinu letů do Turecka. Šéfka ruského úřadu na ochranu zdraví spotřebitelů Rospotrebnadzor Anna Popovová uvedla, že právě z Turecka se do Ruska dostává většina případů nových variant koronaviru. Podle zástupců turistického odvětví v Turecku, se kterými zpravodajka ČTK mluvila, za přerušením letů vidí ale hlavně politické důvody. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan letos totiž několikrát zopakoval, že neuznává ruskou anexi Krymu v roce 2014. Někteří Rusové se podle Korkmaze dostávají do Turecka jinými, než přímými lety, jedná se podle něj ale o velmi malou část turistů. Pracovníci v cestovním ruchu doufají, že od 1. července budou opět lety z Ruska plně obnoveny.

Ani v Indonésii není o invenci v otázce očkování populace nouze. Někteří z tamních obyvatel se nechávají proti covidu-19 navakcinovat ve speciálních autobusech.

V německém hlavním městě Berlíně se lze proti koronaviru nechat naočkovat i v baru. 

Do Ústí nad Labem se přišel očkovat nejen ministr Adam Vojtěch (34, za ANO), ale i jeho manželka Olga, svoji jsou od října 2019.

„Musíme dále očkovat a přesvědčovat, že to má smysl a že je to řešení. Musíme pokračovat v testování a sekvenování. V neposlední řadě dodržovat pravidla a pokračovat v projektu Bezpečná provozovna,“ řekl Karel Havlíček (za ANO) na Primě. Pokud to podle něj Češi zvládnou, ekonomika se na podzim zavírat pravděpodobně znovu nebude. „Není to ale možné vyloučit,“ dodal nicméně.

Také podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové se musíme připravit na příchod nových mutací, které se v Česku mohou objevit po návratu lidí z dovolených. „Vláda se musí připravit, aby nemuselo dojít k opětovnému zavření ani škol, ani provozoven,“ řekla Pekarová. I ona zdůraznila důležitost očkování. „Jsme pod průměrem Evropské unie, i co se týče prvních dávek,“ dodala.

„Je důležité, abychom se poučili z dosavadního vývoje. Opatření musí být cílená, vláda nemá omezovat občany, kteří nejsou ohroženi na životě,“ myslí si předseda SPD Tomio Okamura. Podle něho už nesmí být přijímána plošná opatření. „Pokud ekonomiku znovu zavřeme, nevydrží. Je třeba začít vracet životy do normálu,“ zmínil předseda SPD.

„Jak jsme připravovali celou řadu opatření, tak se to dělalo tak, aby se do těch zařízení dostal maximální počet lidí. Proto jsme akceptovali samotesty, čestná prohlášení, proto také v určitou dobu různá odvětví měla různé požadavky,“ prozradil ministr Havlíček v Partii.

„My jsme si vyzkoušeli, a je to dobře, že jsme nepodlehli tomu tlaku. A myslím si, že to bylo klíčové rozhodnutí, které padlo v březnu tohoto roku, že jsme nezavřeli průmysl. Průmysl se stal součástí, vyzkoušeli jsme, jakým způsobem se tam testuje, a de facto poté jsme zlomili tu křivku nakažených, která se začala lepšit,“ uvedl v Partii Terezie Tománkové ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Školáci a učitelé v Libereckém, Zlínském a Jihočeském kraji by bez roušek mohli být nejspíš už od úterý. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) to zmínil v Ústí nad Labem, kde se nechal ve velkokapacitním centru očkovat. Rozhodovat o tom bude v pondělí vláda. Povinnost nosit respirátory při vyučování neplatí od úterý v celé České republice s výjimkou třech uvedených krajů.

„Pravděpodobně k tomu dojde zítra (v pondělí), že už i v těchto krajích tuto povinnost zrušíme, protože ve všech těchto krajích se ta situace zlepšuje,“ uvedl Vojtěch. Zlínský, Jihočeský a Liberecký kraj byly jedinými kraji, kde bylo takzvané incidenční číslo, tedy počet nakažených za uplynulý týden v přepočtu na 100.000 obyvatel, nad hodnotou 30. Nyní je tato hodnota pod 25.

Hypotéza o tom, že koronavirus, jímž se od loňska na světě nakazilo přes 175 milionů lidí, pochází z wuchanské laboratoře, je stále otevřená. Na setkání s nejvyššími představiteli ekonomicky silných zemí ze skupiny G7 to řekl šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Na summitu skupiny G7 se jednalo kromě jiného o tom, jak předejít dalším pandemiím, a skupina chce poskytnout miliardu očkovacích dávek proti covidu-19 chudším státům. Polovinu z nich hodlají uhradit USA, 100 milionů Británie.

Tedros se ale domnívá, že to nestačí. K zastavení pandemie je zapotřebí 11 miliard dávek, aby bylo naočkováno do poloviny příštího roku (kdy se bude konat další summit G7) 70 procent světové populace. „Potřebujeme jich víc a rychleji,“ řekl Tedros k vakcínám na sobotním jednání. Zopakoval, že by bylo dobré, aby do konce roku bylo v každé zemi naočkováno 30 procent občanů.

Tedros na setkání s novináři přiznal, že se na jednání hovořilo i o původu koronaviru. Americký prezident Joe Biden v květnu nařídil tajným službám vyšetřit původ pandemie, a to včetně teorie o tom, že původcem je laboratoř v Číně.

S technikou hry, ale i s opětovným sžíváním s kolektivem se potýkají po několikaměsíčním návratu dětí do sportovních kroužků jejich trenéři. Velký deficit vidí i v absenci turnajů či utkání, na kterých si během sezony děti porovnávaly své dovednosti, ale hlavně získávaly motivaci. Fyzička svěřenců je naopak překvapila, řada dětí totiž trénovala podle rozpisů, a tak se po návratu do týmů koronavirová pauza na jejich kondici neprojevila. Patrný není ani úbytek svěřenců, většina z nich se k trénování opět vrátila, zjistila ČTK.

Očkování proti koronaviru v Los Angeles vakcínou Pfizer/BioNTech je pro zájemce zdarma. A navíc dostali šanci vyhrát dva lístky na muzikál Hamilton.

V Česku se znovu natáčejí velké zahraniční filmové a televizní projekty a s nimi přijíždějí i někteří známí herci. Do země štáby lákají tuzemské filmové pobídky. Díky nim se bude v Praze v červenci natáčet i část nejdražšího projektu Netflixu, filmu The Gray Man. Uvedl to na svém facebooku Státní fond kinematografie, který filmové pobídky zajišťuje. V thrilleru z prostředí CIA hrají hlavní role Ryan Gosling a Chris Evans.

„Produkce spolupracovala na přípravách s magistrátem, radnicí Prahy 1, pražským dopravním podnikem, policií i hasiči a částkou asi pět milionů korun podpoří rozvoj Prahy 1 prostřednictvím poplatků i příspěvků navíc,“ uvedl fond k produkci filmu The Gray Man.

V minulých dnech se v Praze objevil herec Adam Sandler, který hraje v celovečerním filmu Netflixu podle knihy Kosmonaut z Čech (Spaceman of Bohemia). Napsal ji spisovatel Jaroslav Kalfař, který se narodil v Praze a žije v USA. Film podle knihy, která vyšla česky v roce 2017, režíruje režisér Johan Renck, jenž stojí kromě jiného za seriálovým hitem Černobyl.

Do Prahy se vrátil i Orlando Bloom, aby tu natáčel druhou řadu seriálu Carnival Row z produkce Amazonu. Neoviktoriánský fantasy seriál, společný počin amerických společností Amazon Studios a Legendary Television, už přinesl do Česka útratu filmařů přes tři miliardy korun, která byla v tuzemských filmových pobídkách rekordní.

Tendence nárůstu zejména seriálové tvorby pro streamovací platformy souvisí s rozvojem internetu jako distribučního kanálu zábavy, který vede od výrobce přímo k divákovi. Koronavirová krize tento vzrůst akcelerovala, lidé jsou v době lockdownů odkázáni s výjimkou poslechových aktivit a čtení na sledování televize a předplácení online vysílání.

Případů nákazy v Česku ubývá soustavně od vrcholu čtvrté vlny epidemie na počátku letošního března, kdy testy za den potvrzovaly i téměř 17 000 nakažených. Snižuje se také počet úmrtí s nemocí covid-19 za den, víc než dva týdny se drží pod deseti a za pátek i sobotu ministerstvo zatím eviduje jediného zemřelého. V březnu bylo denně až kolem dvou stovek úmrtí s covidem-19.

Od počátku loňského března, kdy testy koronavirus v Česku poprvé potvrdily, ministerstvo eviduje víc než 1,66 milionu případů nákazy. S covidem-19 dosud zemřelo 30 225 lidí.

Incidenční číslo bylo pod 14 naposledy počátkem loňského srpna. Před měsícem připadalo za týden na 100.000 obyvatel zhruba 82 nakažených, počátkem března přesahovalo incidenční číslo 800.

Reprodukční číslo, které udává průměrný počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného, zůstává druhý den po sobě pod hodnotou 0,7, kde nebylo od konce května. Čím níže je pod hodnotou jedna, tím výrazněji epidemie zpomaluje. Pod jedničkou se drží od poloviny dubna.

Pamatujete výjezdní doložky či volno strávené prací na chalupě? Tak trochu normalizační je to i dnes, alespoň pokud jde o naše politiky. Z 26, kteří Blesku sdělili své plány na dovolenou, jich totiž hned 15 určitě hodlá v létě zůstat v Česku, další čtyři váhají. Co za to může? Někde práce, někde láska k vlasti a někde zhatil plány covid. Podívejte se, kam zamíří například Andrej Babiš (ANO), Jana Maláčová (ČSSD), Marie Benešová (za ANO), Vít Rakušan (STAN) nebo Olga Richterová (Piráti).

V sobotu v ČR přibylo 74 případů koronaviru, za tento den v týdnu nejméně od 11. července. Na 100.000 obyvatel připadá za týden méně než 14 nakažených.

Za nejhorší, co kdy zažila, považuje nemoc covid-19 a stav po ní prvoligová florbalistka z brněnských Židenic Eva Filipová (19). Přestože nemoc prodělala v lednu, i dlouho po ní se potýkala s jejími následky. Patří mezi ně vysoký srdeční tep, rychlé zadýchávání i rozostřené vidění. V kritické chvíli na jaře jí na tréninku ukázal měřič tepu na hrudi tep 250 úderů za minutu. V minulosti přitom měla maximum 190 při zátěžovém testu.

Studentka z Pozořic na Brněnsku prodělala covid v lednu s horečkami až 39 stupňů a migrénami. „Byla jsem strašně unavená. Prospala jsem třeba celý víkend. V karanténě jsem byla asi měsíc, protože to nejdříve měla mamka a potom já,“ uvedla Filipová.

Před nemocí měla dobrou fyzickou kondici. Po nemoci se k ní ale nevrátila. „S fyzičkou jsem byla úplně v háji, jako kdybych začínala znovu. Šla jsem třeba jen půl hodiny na procházku a byla jsem úplně vyřízená, že jsem spala celé odpoledne,“ vzpomíná Filipová.

Po měsíci začala trénovat. „Pořád jsem se ale zadýchávala, bušilo mi rychle srdce. Na jednom tréninku se mi začala motat hlava, přestaly se mi prokrvovat ruce a nohy a měla jsem silné křeče. To bylo to nejhorší, co jsem kdy zažila. Nemohla jsem se hýbat,“ popsala.

Raději šla na vyšetření do nemocnice. „Řekli mi, že bych měla se zátěží začít pomalu. Potom jsem dva týdny proležela v posteli, abych se z toho dostala. Motala se mi ale stále hlava a měla jsem rozostřené vidění. Když jsem se učila a byla déle na počítači, sbíhala se mi písmenka a nemohla jsem už ani číst,“ řekla Filipová. Do florbalových utkání zasáhla až v dubnu, tedy čtvrt roku po nemoci. 

„Problémy s hlavou už se zlepšily, teď už se ani tolik nezadýchávám, pomohlo mi dechové cvičení. Jsem ale stále sledovaná na srdce a problémy s očima také přetrvávají,“ uvedla hráčka prvoligového židenického týmu. Jak sama říká, nic podobného se jí nikdy nestalo. „Nikdy jsem neměla problémy s nemocemi, nebrala žádná antibiotika a najednou mě to tak sundalo. Bylo to to nejhorší, co jsem kdy zažila,“ dodala sportovkyně.