Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Za posledních sedm dní přibylo v ČR 143 nových případů covidu na 100 000 obyvatel. Počet covidových pacientů v těžkém stavu je nejnižší od 9. prosince

V Česku ve čtvrtek přibylo 2216 potvrzených případů onemocnění covid-19, nejméně ve všední den od konce září. Oproti stejnému dni předchozího týdne byl nárůst nižší o 413 případů. Zdravotníci ve čtvrtek aplikovali 72 843 dávek očkování proti novému koronaviru, nejvíc za den od začátku vakcinace. Plně naočkovaných je v Česku téměř milion lidí. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Od začátku očkování koncem prosince bylo lidem podáno 3,09 milionu dávek vakcíny. Dosavadním denním rekordem bylo 72 490 dávek z 15. dubna. Více než 70 000 dávek aplikovali zdravotnicí ještě 22. dubna. V obou případech to byl čtvrtek.

Reprodukční číslo udávající, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný člověk, kleslo z 0,88 na 0,87. Pod zlomovou hodnotou jedna se drží 16. den v řadě.

Zdravotníci ve čtvrtek aplikovali 72 843 dávek očkování proti covidu, nejvíc za den od začátku vakcinace. Plně naočkovaných je v ČR téměř milion lidí.

V pátek končí lhůta na podání žádostí o dotace v programu Agricovid potravinářství. Má pomoci výrobcům potravin, kteří dodávali jídlo do stravovacích služeb, u nichž došlo k poklesu tržeb alespoň o čtvrtinu. Žádosti mohli posílat zhruba měsíc a půl. V první výzvě měl stát připravené tři miliardy korun, zemědělci a potravináři si řekli o 73,4 milionu korun.

Takzvaná chytrá karanténa, kterou naplno spustili před rokem, 1. května 2020, měla být jedním ze zásadních nástrojů státu v boji proti šíření nového typu koronaviru. Za její hlavní přínos označil vloni v březnu tehdejší náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula možnost rozvolňování protikoronavirových opatření. Jednotlivé nástroje chytré karantény, jako je například aplikace eRouška, však u veřejnosti příliš důvěry nezískaly a projekt samotný nepřinesl očekávaný efekt.

• Projekt chytré karantény spočívá v tom, že pokud člověk nakažený covidem-19 dá souhlas, vytvoří hygienici na základě mobilních dat od operátorů mapu jeho pohybu. Díky tomu se snadněji odhalí lidé, s nimiž se v posledních pěti dnech setkal a mohl je nakazit. Chytrá karanténa se začala testovat 30. března na jižní Moravě, v celé zemi vláda projekt naplno spustila od května.
• Pomoci s trasováním měla kromě dat od mobilních operátorů i data od bank (o místě a době použití elektronických platebních prostředků), která mohou usnadnit vytváření tzv. vzpomínkové mapy. K trasování měla pomoci aplikace eRouška, která po stažení běží na pozadí chytrého telefonu. Po řadě problémů byla 18. září spuštěna její nová verze, která už nemá pomáhat s trasováním kontaktů, ale sloužit k anonymnímu varování uživatele, že se mohl setkat s nakaženým člověkem. Aplikace má být pomocným nástrojem systému chytré karantény spolu se vzpomínkovými mapami a linkou 1221.
• Zatímco na jaře loňského roku se poměrně dobře dařilo dohledávat kontakty nakažených, na podzim hygienické stanice nedokázaly kvůli vyšším počtům diagnostikovaných případů dohledávat kontakty velkého počtu nemocných. V září trasovači do 24 hodin kontaktovali 66 procent lidí, kteří se setkali s nakaženým. Podíl se zvýšil v říjnu a v listopadu s nárůstem množství trasovačů. 

Ve světě se potvrdilo už více než 150 milionů případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2, který se poprvé objevil koncem roku 2019 v Číně. Vyplývá to ze statistik americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU), která pandemii celosvětově monitoruje.

• Hranici 100 milionů nakažených svět překonal na konci letošního ledna, k dnešnímu ránu jich JHU eviduje 150 068 372. V absolutních číslech mají nejvyšší počty nakažených Spojené státy, kde se infikovalo přes 32,2 milionu lidí. Druhou nejvyšší bilanci má Brazílie, následovaná Indií, Francií a Tureckem.
• Na celém světě zároveň v souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo 3,1 milionu lidí, přičemž přes půl milionu z toho ve Spojených státech. Hranici 400 000 zemřelých ve čtvrtek překonala Brazílie, přes 200 000 úmrtí ohlásily Británie a Indie. Zdravotnictví jihoasijské země se v posledních týdnech kvůli přibývajícím počtům infekcí ocitlo na pokraji kolapsu.
• V přepočtu na obyvatele má podle statistik listu The New York Times celkem nejvíce nakažených Andorra, Černá hora a Česká republika, kde se dosud potvrdilo na 1,62 milionu případů covidu-19. Bezmála 30 000 pacientů zde v souvislosti s nákazou zemřelo.

Poslední dubnový večer je tradičně spjat se zapalováním ohňů k pálení čarodějnic. Filipojakubskou noc i letos v Česku ovlivní omezení, která mají zabránit šíření koronaviru. Už podruhé lidé nemohou slavit čarodějnice na oficiálních akcích, mnozí si tak udělají alespoň táborák na zahradě. Hasiči v této souvislosti upozorňují, že malé ohýnky často představují větší riziko než ty velké, které organizovaně pořádají obce nebo spolky.

Podle dávné tradice se svatojakubské noci připisuje magická moc. Svátek se původně slavil zřejmě o úplňku, který byl nejblíže dnu přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Do dnešní doby se většinou uchovalo jen rozdělávání ohňů, při kterých se hoduje či zpívá, případně tančí a skáče přes zapálenou vatru. Někde se navíc pálí figurína čarodějnice či košťata. Na stejné datum připadá keltský svátek jara Beltine, v severní Evropě se poslední dubnová noc nazývá Valpuržina.