Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

V zahraničí jsme dnes v souvislosti s covidem-19 informovali o následujících událostech. Přinášíme jejich stručný přehled a znovu se s online zpravodajstvím přihlásíme v pondělí ráno.

• Rakousko od pondělí kvůli šíření koronaviru výrazně zintenzivní kontroly na hranicích se všemi sousedními zeměmi. Rakouský ministr vnitra Karl Nehammer dnes na toto téma telefonicky hovořil se svým německým protějškem Horstem Seehoferem z Křesťanskosociální unie (CSU).
• Generální tajemník německé vládní Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Blume požaduje zvýšenou kontrolu hranic s cílem zabránit opětovnému vzestupu počtu případů nákazy koronavirem prostřednictvím zmutovaných virů ze sousedních zemí. Kritizoval rovněž Českou republiku a Rakousko za nezodpovědný přístup.
• Rusko za uplynulý den zaznamenalo 16.048 nových případů nákazy koronavirem. Představuje to nejnižší počet od 22. října, napsala agentura TASS. Od začátku pandemie se v zemi s přibližně 146 miliony obyvateli nakazilo 3,967 milionu lidí.
• Německé zdravotní úřady nahlásily Institutu Roberta Kocha (RKI) za uplynulých 24 hodin dalších 8616 případů koronavirové infekce a 231 souvisejících úmrtí. Oproti předchozí neděli jsou dnešní čísla nižší.
• Bangladéš zahájil celostátní očkovací kampaň proti covidu-19. Cílem této jihoasijské země je v nadcházejícím měsíci vakcínou od britské firmy AstraZeneca a Oxfordské univerzity naočkovat 3,5 milionu lidí.
• Maďarské úřady daly souhlas k použití ruské vakcíny Sputnik V k očkování proti nemoci covid-19. Maďarsko začne vakcinaci touto ruskou látkou ještě před tím, než své doporučení vydá Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA).

Návratem žáků a studentů do škol společně se systémem jejich testování se vláda bude zabývat v pondělí. Podle Hamáčka tento krok nesmí ohrozit vývoj epidemie. Předpokladem je proto stanovení systému testování. „Především nám jde o žáky prvního stupně, devátých tříd a maturitních ročníků,“ řekl Rakušan. Datum 1. března, jak je uvedeno v návrhu ministerstva školství, pokládá za nejzazší.

Úpravy legislativy tak, aby nebylo potřebné prodlužování nouzového stavu, budou probírat podle Hamáčka špičky sněmovních stran na úterní schůzce. Podle vicepremiéra by se mohlo rozhodnout, zda se půjde cestou zvláštního pandemického zákona, nebo změnou krizových zákonů. Podle Rakušana by si vláda měla s věcí pospíšit. „Ukazuje se, že většina pro to, aby byl stále prodlužován nouzový stav, mizí,“ podotkl.

Francie za uplynulý den zaznamenala 19 175 nových případů koronavirové infekce. Pokles počtu nově nakažených tak země hlásí již čtvrtý den v řadě. Lidí, kteří museli být kvůli nemoci covid-19 hospitalizováni, však ve Francii přibylo. Británie dnes informovala o 15.845 nově infikovaných a dalších 373 zemřelých. Napsala o tom agentura Reuters.

Schůzka v Průhonicích posun v jednáních o nouzovém stavu v Česku nepřinesla. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se sešli s Ivanem Bartošem (Piráti) a Vítem Rakušanem (STAN). Hlavními body jednání byl návrat školáků - ministr školství Robert Plaga (za ANO) chce od března v lavicích zpět maturitní ročníky za podmínky pravidelného testování. „1. březen je nejzazší datum,“ uvedl po schůzce Rakušan, konkrétní termín na jednání ale nezazněl. Bartoš a Rakušan chtějí také víc podpořit lidi, aby se chodili testovat a dodržovali podmínky nařízené karantény. Návrat školáků i kompenzace má v pondělí projedat vláda.

Řecko dnes zaznamenalo 733 nových případů koronaviru. Celkový počet nakažených se tak v zemi zvýšil na 163 946, informoval deník The Guardian. Tamní úřady také oznámily 21 nových obětí nemoci covid-19, dohromady si v Řecku nemoc vyžádala 5 972 obětí.

V Severním Irsku bylo potvrzeno 334 nových případů koronaviru. 1,8milionová země zaznamenala za poslední den také 9 zemřelých s nemocí covid-19. Agentura AP informovala, že je v zemi 585 hospitalizovaných pacientů s covidem-19, z toho 66 je na jednotce intenzivní péče.

Afgánistán dostal první dodávku vakcín firmy AstraZeneca. Indie zaslala Kábulu půl milionu vakcín jako součást humanitárního programu distribuce vakcín mezi sousední země, informoval deník The Guardian. „Dostali jsme od indické vlády 500 tisíc vakcín proti nemoci covid-19,“ uvedl afghánský ministr zdravotnictví Wahid Majrooh.

Kritika výroku ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) pokračuje. Na twitteru se o ministryni negativně vyjádřil senátor za TOP 09 Tomáš Czernin. "Nikdy, paní Maláčová, nic nesrovnávejte s II. světovou válkou!" napsal. “Světové kataklyzma, tragédii miliónů, srovnat s důsledky epidemie a především s důsledky neschopnosti vaší vlády, to přesahuje všechny myslitelné hranice hlouposti." Nakonec ji vyzval k omluvě.

V pečovatelském ústavu pro důchodce na severozápadě Německa se rozšířila britská varianta koronaviru. Testy ji prokázaly u 14 tamních seniorů, kteří přitom už 25. ledna dostali druhou dávku vakcíny společností Pfizer/BioNTech proti nemoci covid-19. Podle agentury DPA o tom dnes informovaly místní úřady.

Závěrečné ročníky středních škol by se mohly vrátit do lavic 1. března se zavedením pravidelného testování žáků i zaměstnanců škol na covid-19. Vyplývá to z návrhu, který ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí předloží vládě. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve svém pravidelném pořadu Čau lidi potvrdil, že vláda se bude v pondělí Plagovým návrhem zabývat. Podle ministerského předsedy je nutné jasně říci, kdy se děti vrátí do škol a budou moci opět sportovat bez ohledu na protiepidemický systém a počty hospitalizovaných s covidem-19. Podle Babišova názoru by se v souvislosti s návratem dětí do škol měly z veřejného pojištění hradit PCR testy.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) sklidila kritiku za dnešní vyjádření, že ani druhá světová válka nezpůsobila takové škody na vzdělávání dětí jako současná pandemie koronaviru. „Celá země stojí. Ani druhá světová válka nezpůsobila to, co covid. Žádná jiná situace nám nezastavila fakt, že děti chodily do škol,“ prohlásila v dnešním pořadu Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News v diskusi s poslancem ODS Janem Skopečkem (ODS), který takové vyjádření označil za neuvěřitelné a ministryni vyzval k omluvě.

„Řekl bych, že paní ministryni chybí hodiny dějepisu ještě víc než současným žákům,“ konstatoval na twitteru například europoslanec a předseda pražské TOP 09 Jiří Pospíšil.

„Můj výrok mířil k zavřeným školám. Já jsem ta poslední, kdo by chtěl zlehčovat utrpení za 2. světové války a dehonestovat její oběti. Ale zavřené školy jsou katastrofa, celý rok je pro děti nenahraditelný,“ uvedla poté Maláčová na twitteru. Považuje za důležité najít způsob, jak vrátit děti do škol, a přitom nezhoršit pandemii.

Bangladéš dnes zahájil celostátní očkovací kampaň proti covidu-19. Cílem této jihoasijské země je v nadcházejícím měsíci vakcínou od britské firmy AstraZeneca a Oxfordské univerzity naočkovat 3,5 milionu lidí, napsala agentura Reuters.

Bangladéš chce naočkovat 80 procent své zhruba 170milionové populace. Lidé by měli vakcínu dostat ve dvou dávkách v odstupu čtyř týdnů. Vláda přitom snížila svůj původní vakcinační cíl na prvních šest měsíců skoro o polovinu, jelikož se na očkování do soboty zaregistrovalo pouze o něco více než 328 000 lidí.

Obnovená opatření proti šíření koronaviru zbrzdila oživení evropské ekonomiky. Návrat hospodářské aktivity na předkrizovou úroveň tak nelze očekávat dříve než v polovině příštího roku. Uvedla to šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová v rozhovoru s francouzským listem Le Journal du Dimanche.

„Hospodářské oživení se sice zdrželo, ale nezastavilo,“ řekla Lagardeová. „Očekáváme, že oživení zhruba v polovině tohoto roku nabere na tempu, i když budou přetrvávat nejistoty,“ upozornila. „Návrat ekonomické aktivity na úrovně před pandemií neuvidíme před polovinou roku 2022,“ dodala nicméně.

„Náš hlavní úkol je samozřejmě naočkovat starší lidi a lidi, kteří jsou nemocní,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) svůj dnešní díl pravidelného informačního videa Čau lidi. Dodal, že musíme mít jasnou strategii pro boj s epidemií. Ve videu také informoval o nových datech ohledně očkování v Česku. 

Ve studiu ČT v Otázkách Václava Moravce Jan Hamáček (ČSSD), Vojtěch Filip (KSČM) a Ivan Bartoš (Piráti) debatovali o tom, zda jdou vládní představitelé občanům příkladem, ale také o návratu do škol.

„Potřebujeme poslat děti do škol, protože to má základní pozitivní věc - a to, že uvolníme část lidí, kteří zůstávají doma s malými dětmi. Nikdo nevysvětlil, proč může chodit 1. a 2. ročník a 3. ročník už ne, přestože jsou to děti do 10 let. To je podle mého soudu nesmyslná věc. První stupeň by do škol měl jít,“ apeloval v OVM šéf KSČM Vojtěch Filip.

„Pokud někdo chce statistiky a chce vidět, co vlastně udělá otevření škol, tak se stačí podívat na dvě čísla – jedna za září a jedna z podzimu. Ve chvíli, kdy jsme školy otevřeli, děcka se vrátila, tak nám ta čísla vystřelila nahoru, to je prostě objektivní fakt,“ reagoval Hamáček.

„My nejsme ve sporu, všichni souhlasíme s tím, že nechceme ta děcka držet doma do června,“ poznamenal vicepremiér. Vzpomněl však i na to, že když sám prodělával covid-19, obvinil ministra Miroslava Tomana (ČSSD), že právě on ho nakazil. Na hygieně mu však řekli, že se tak patrně nestalo. „Pravděpodobně mě nakazili moji synové, kteří byli naprosto bezpříznakoví,“ poznamenal Hamáček.

Senátoři se chystají obrátit na Ústavní soud s návrhem na přezkum vládního usnesení o vyhlášení nouzového stavu a dalších opatření včetně zákazu nočního vycházení či omezení amatérského sportu a pohybu. ČTK to dnes sdělil manažer senátorského klubu STAN Jan Doležálek.

„Senátoři kritizují zejména nesrozumitelnost opatření a to, že vláda v boji proti pandemii sama sobě umožnila krizová opatření svévolně měnit bez ohledu na práva, do kterých zasahují,“ uvedl Doležálek.

„Potřebujeme poslat děti do škol, protože to má základní pozitivní věc - a to, že uvolníme část lidí, kteří zůstávají doma s malými dětmi. Nikdo nevysvětlil, proč může chodit 1. a 2. ročník, ale 3. ročník už ne, přestože jsou to děti do 10 let. To je podle mého soudu nesmyslná věc. První stupeň by do škol měl jít,“ apeloval v OVM šéf KSČM Vojtěch Filip.

Zákaz cestování mezi kraji, o kterém mluví ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), je zbytečný a byl by těžko vymahatelný. V dnešní Partii na CNN Prima News se na tom shodli hejtmani Pardubického, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje a pražský primátor. Hejtmani se jinak Blatného, o jehož možném odvolání se spekuluje, zastali. S kraji podle nich komunikuje dobře a hlavní vinu na zmatcích nesou vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO).

Podle hejtmanů by zákaz pohybu mezi kraji nebyl krok správným směrem. „Opravdu si nedokážu představit, že tu budeme budovat hranice mezi kraji,“ řekl jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Podobně se vyjádřil hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). „Kontroly na hranicích krajů já odmítám, protože to je nesmysl, a pevně doufám, že s tím vůbec nikdo nepřijde,“ řekl.

Opět tu jsou Otázky Václava Moravce. Moderátor Václav Moravec se v úvodu ptal vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), o čem vypovídají fotky vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO), který si v době, kdy vláda apeluje na lidi, aby ideálně zůstali doma, vyrazí se psem na výlet do Pošumaví, ač bydlí ve středních Čechách.

„Vypovídají o jisté neobratnosti některých členů vlády. Stejně tak jako není úplně moudré natáčet videa za jízdy a nebýt připoután, tak není úplně moudré jet na Šumavu. Co vám k tomu mám říct,“ narážel Hamáček i na případ Aleny Schillerové, která jela kontrolovat nepřipoutaná ceny respirátorů v řetězcích.

„Procházka se psem asi není papalášství, ale mělo by být dáno to, že vláda jde příkladem. Můžu mluvit za sebe, já se snažím nařízení vlády plnit, trávím čas v místě bydliště a vycházím pouze za účelem nákupu či cesty do práce nebo venčit psa do 500 metrů tak, jak je dovoleno. Já si nemyslím, že za to, že někdo jde se psem na procházku, je namístě někoho vyhodit z vlády. On nic neporušil, když to vezmeme z hlediska dikce usnesení, proto říkám, že je to neobratnost. Viděl bych rozdíl mezi tím, když někdo jde na party do hotelu, tam je to postižitelné,“ zastal se Hamáček Havlíčka.

Velký zájem mají dnes lidé o nové mobilní odběrové místo na antigenní testy v Rozvadově na Tachovsku. Ráno ho začala provozovat před obecním úřadem Záchranná služba Asociace samaritánů České republiky Praha-západ. Za tři a půl hodiny otestovalo 205 pendlerů, kteří potřebují negativní testy na koronavirus proto, aby mohli jezdit do práce do Německa. Asociace samaritánů původně nasadila jeden testovací tým, kvůli velkému zájmu musela povolat i druhý tým, řekl dnes ČTK koordinátor odběrových týmů Stanislav Částečka.

„Zájem je enormní, ale vše probíhá v klidu a bez problémů, jen počasí není nejlepší,“ řekl. Záchranná služba Asociace samaritánů Praha-západ sama přišla s nabídkou zřídit testovací místo, protože Plzeňský kraj uvedl, že nemá kapacity další testovací místo provozovat. Protože nebylo jasné, zda bude o testování v Rozvadově zájem a jak velký, počítal Částečka s denní kapacitou až 200 testů při nasazení jednoho testovacího týmu. Při velkém zájmu bylo připravené posílení o další testovací tým.

Maláčová proti zpřísnění: Musíme přestat vyhrožovat a zakazovat

Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) v Partii na FTV Prima odmítla mj. zákaz cestování mezi kraji, který chce v pondělí na vládě předložit ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

„Ten recept musí být jednoduchý - a to motivace. Musíme přestat zakazovat, musíme přestat sankcionovat, trestat a vyhrožovat,“ tvrdí Maláčová. Dle ní je nutné motivovat lidi, abychom situaci zvládli, než začne fungovat očkování, „abychom měli světlo na konci tunelu“.

Blatný se přitom tento týden nechal slyšet, že opatření v Česku nefungují. „Já si myslím, že ten výrok pana ministra zdravotnictví byl nešťastný,“ míní Maláčová. Bude podporovat zpřísnění? „Ne,“ odpověděla v Partii. „My v tuto chvíli potřebujeme, aby to, co funguje, aby se dodržovalo. Hlavní problém, proč se to nedodržuje, je existenční strach. Lidé přichází o peníze a nemohou si dovolit jít do karantény nebo izolace,“ podotkla Maláčová.

Zákaz cestování mezi kraji se jí nezamlouvá. „Rozumím, co chtěl pan ministr říct, ale za mě v tuhle chvíli je potřeba lidi pozitivně motivovat, musíme dát dobrý příklad, ukázat, že to musíme ještě pár týdnů vydržet,“ uvedla Maláčová. „Já si nedokážu představit, jak bychom ten zákaz cestování mezi kraji vynucovali, jak bychom ho kontrolovali. Je to prostě další sankce, další trestání. Nejvyšší čas v tuto chvíli je pro pozitivní motivaci, budu to furt opakovat dokola, protože jsem o tom skutečně přesvědčená,“ dodala ministryně.

„Krasojízda vládních činitelů evidentně nemá konce, tentokrát tu máme (dvojitého) ministra Havlíčka na výletě do jižních Čech. Na tom by nebylo nic tak pobuřujícího, kdyby vláda nezvažovala zákaz cestování mezi regiony (hloupost) a ministr Blatný srdceryvně nenabádal běžné lidi, ,ať zůstanou doma'. Pan Havlíček samozřejmě všechno uhraje na ,sport' a ,venčení', což za mě i docela obstojí. Pohyb na čerstvém vzduchu je potřeba pro zdraví a pes se musí proběhnout. Pokud ale, pane ministře, něco jiným zakazujete nebo ,doporučujete', a sám to porušujete, tak se u toho alespoň nefoťte. Prosím,“ reagoval na včerejší fotky vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) z výletu na Lipno Pirát Ivan Bartoš.

Závěrečné ročníky středních škol by se mohly vrátit do lavic 1. března se zavedením pravidelného testování žáků i zaměstnanců škol na covid-19. Vyplývá to z návrhu, který by měl ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí předložit vládě. Materiál má ČTK k dispozici. Testovat by se podle něj mělo každých sedm až 14 dnů takzvanými neinvazivními RT-PCR testy, tedy například ze slin. Odběr by si měl ve škole dělat každý sám. V další fázi by se testování mohlo rozšířit i na středoškoláky v oborech s praktickou výukou. Pro základní školy by se podle úřadu měly zvážit neinvazivní antigenní testy.

Češi během koronavirové epidemie využívají veřejnou dopravu o 32 procent méně než před jejím vypuknutím. Návštěvnost restaurací, kaváren, nákupních center či kin klesla o 57 procent. Naopak počet lidí v parcích se o 35 procent zvýšil. Vyplývá to z měření internetové služby Google Maps.

Lidé také trávili o čtyři procenta více času ve svém bydlišti. Naproti tomu na pracoviště docházelo o 11 procent lidí méně, než bylo běžné před rozšířením epidemie koronaviru.

Z hlediska dopravy podle dat z map Googlu v karanténě nejvíce rostl zájem o přepravu vlastními motorovými vozidly, který byl o pět procent meziročně vyšší. Zájem o jízdu na kole byl vyšší o tři procenta.

V Pardubickém kraji za sobotu stoupl počet potvrzených případů koronaviru o 308 na 55.650, před týdnem činil nárůst těchto případů 286. Aktuálně nemocných bylo v kraji 5755 a vyléčených 49.187 lidí. V souvislosti s covidem-19 v regionu dosud zemřelo 708 lidí. V Pardubickém kraji se nákaza šíří nejrychleji v okrese Pardubice, vyplynulo z ranních údajů ministerstva zdravotnictví.