Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Slepicím bude hůř? Vejce a zákaz klecí jitřily v debatě Blesku emoce. Politici řešili i kvóty

Video se připravuje ...
Autor: Jaroslav Šimáček, Markéta Mikešová - 
24. září 2020
13:00

Na problémy českých sedláků se zaměřila šestá předvolební debata Blesku. Ti se vedle koronaviru musí potýkat s náročnou administrativou, ale hlavně legislativními novinkami jako je zákaz klecových chovů. Žhavým tématem je rovněž povinný podíl českých potravin v obchodech. Osm kandidátů stran a hnutí, kteří se ucházejí o hlasy voličů v říjnových krajských volbách, diskutovalo pod vedením moderátora Jaroslava Šimáčka o tom, jestli kvůli zákazu zdraží vejce či jak je to s potravinovou soběstačností Česka. Politici dostali pozvání na základě průzkumu agentury Phoenix Research v jednotlivých krajích a celostátního propočtu redakce.

Aktuální potíže českých zemědělců popsal v reportáži Blesk Zpráv sedlák Jan Král. Ten provozuje soukromou farmu a drůbežárnu v Břežanech II. Zákaz klecových chovů je tedy něco, co jej týká, i když ne přímo – nosnice chová na podestýlce, takže nic měnit nemusí. Ale rozumí svým kolegům, kteří jsou z nového zákona rozčarovaní.

„Z hlediska investic je samozřejmě těžké, když někdo před několika lety obnovoval obohacené klece a teď má po pěti letech obnovovat na podestýlkový chov (…) ani do těch stávajících prostor se jim ten podestýlkový chov nemůže vejít,“ popisoval Král s tím, že sám vnímá konec klecových chovů jako správný. Ale přiznává, že pro spoustu sedláků to bude komplikované.

Video  Reportáž volby - zemědělství  - Markéta Volfová, Lukáš Červený
Video se připravuje ...

Jako největší problém však hodnotí zatížení administrativou. Pro své podnikání žádal o dotaci, a byť ji nakonec získal, podle jeho slov to „bylo ukrutné“. „Některé úřady ještě ani nevěděly, co po nás mají chtít. Akorát se měnilo dotační období, všechno bylo nové. Bylo to o nervy,“ uvedl sedlák.

Podle něj je administrativa tak komplikovaná, že někteří drobní zemědělci raději ani o podpůrné programy nežádají. Nerozumí potřebnému papíroví a nemají na něj čas. „Nejasnost kritérii, kterých musíme dosáhnout, je také znatelná,“ míní Král.

A návrh na povinný podíl českých potravin v supermarketech? Za celým nápadem je podle zemědělce něco jiného, než se prezentuje. „Já v tom vidím snahu si vyřešit problematiku toho, že ačkoli tu jsou ohromné podniky, jako skoro nikde jinde ve střední Evropě, tak nedokážou konkurovat polskému vývozu, tedy dovozu k nám,“ uvedl Král.

Video  Potíže českého zemědělství i průmyslu: Jak ve 30 sekundách slíbili pomoc hosté debaty Blesku?  - Blesk TV - Jaroslav Šimáček, Jan Jedlička
Video se připravuje ...

Vajíčka každý vnímá jinak

Poslanec ANO Josef Kott, který kandiduje na Vysočině, si myslí, že zákaz klecových chovů byl mírný přešlap. Problematika se měla řešit na poli Evropské unie, zákon v současné úpravě dle jeho názoru pouze poškodí české zemědělce. „Byly tam jiné pozměňovací návrhy, které nám přišly jako vhodnější varianty,“ uvedl Kott, který pro zákaz ve Sněmovně nehlasoval.

Podle Hany Hejnové (Piráti), rovněž kandidující na Vysočině, je ale argumentace Evropskou unií špatná. Politikům se unie někdy hodí, někdy ne. „Já bych důvěřovala českým spotřebitelům, že prostě chtějí vejce z podestýlkového chovu,“ řekla v debatě. A zmínila, že zatížení administrativou je pro zemědělce skutečně výrazné: „Kraj může sehrát docela zajímavou roli, může poskytovat poradenství.“

I Karel Bendl (ODS) ze Středočeského kraje si myslí, že zákaz klecových chovů je na místě. „Člověk je opravdu na vrcholu potravinového řetězce (…) měli bychom se k tomu, co využíváme, chovat humánně,“ míní starosta Benátek nad Jizerou. Podle něj je pravda, že je důležité, aby se zákon protlačil i na evropské úrovni, ale někdo vždycky musí být první.

To senátor Petr Šilar (KDU-ČSL), který se uchází o hlasy voličů v Pardubickém kraji, je přesvědčen, že autoři zákona si nevyčíslili ekonomický dopad. Také v tomto kontextu zmínil EU, jelikož máme společnou zemědělskou ekonomiku. „Zdražili vejce a zapříčinili ještě horší podmínky pro slepice v jiných zemích,“ směřoval svou poznámku autorům s tím, že vajíčka se nyní budou dovážet. „Lidé se budou rozhodovat podle ceny, ne podle toho, jestli jsou vejce z podestýlky,“ sdělil senátor.

Jeho slova kvitoval komunistický exposlanec Václav Snopek, také z Pardubického kraje. „Bohužel, někdy schází parlamentu i části veřejnosti kus selského rozumu,“ řekl a vysvětlil, že slepice žijí v malých hejnech. Jakmile se ocitnou ve velkých hejnech, pak budou zranitelnější. Volání po zákazu klecových chovů označil hlavně za módu. „Spotřebitel se bude v 99 procentech rozhodovat podle ceny,“ míní Snopek.

Místopředseda STAN Radim Sršeň (Olomoucký kraj) s takovým tvrzením nesouhlasí. Lidé podle něj řeší i původ vajíček. „Já se v obchodě orientuji, dívám se na krabičky a kupuji vejce z podestýlkových chovů,“ odhalil. Podle svých slov by byl rád, kdyby Česko konečně přestalo být popelnicí Evropy. „Poslední jsme v mnoha věcech, nemusíme být poslední v tomto,“ uvedl s tím, že dobré životní podmínky zvířat jsou jeden ze základních principů.

Podobně hovoří místopředseda TOP 09 Herbert Pavera z Moravskoslezského kraje. „Já osobně to v Senátu podpořím. Žijeme v 21. století, podmínky pro chov zvířat mají být důstojné,“ zmínil senátor. Oproti tomu Jiří Struček (ČSSD) kandidující v Olomouckém kraji vysvětluje hon za „lepšími“ vejci generační výměnou. Podle něj dosud byly klecové chovy známkou vyspělé společnosti.

Kvóty na potraviny? Nesmysl, shodli se politici

Struček nicméně souhlasí, že za současné zdražování potravin může koronakrize a že Česko by se mělo sedlákům více věnovat. „Když se podíváme, jak okolní státy podporují své zemědělce, tak nám to trochu pokulhává (…) soběstačnost (potravinovou, pozn. red.) máme asi na 3 procentech,“ řekl sociální demokrat.

Také Snopek říká, že to s potravinovou soběstačností Česka není žádná sláva. Zemědělci jsou podle něj v komplikované situaci, kvůli omezování chovů jim schází důležitá organická hnojiva. „My do té půdy nemáme co dát. Každý sedlák ví, že pokud nepohnojí, nesklidí,“ uvedl. Podle Hajnové je jeden z problémů, že stát podporuje primárně rostliny, ze kterých se pak stávají suroviny, například se použijí pro výrobu paliv, místo toho, aby se na polích pěstovaly potraviny.

Šok z jablek za 70 korun

Sršeň si nemyslí, že je dobré potravinářskou soběstačnost řešit kvótami. Lepší je podle něj selský rozum. Zdražení během koronakrize ale pozoroval jako výrazné. „Já sám jsem byl šokován tím růstem cen, kdy jsme kupovali jablka za 70 korun,“ svěřil se. Za STAN by chtěl podpořit, aby produkce zůstávala v oblasti, kde byla vypěstována.

Podle Šilara jsou ale debaty o cenách komplikované, protože sedláci je příliš neovlivní. „Je to záležitost obchodních řetězců, zemědělci do toho bohužel nemají jak zasáhnout (…) obchodní řetězce si určují ceny,“ komentoval problematiku. Při diskuzích o soběstačnosti mu chybí téma plýtvání potravinami.

Rovněž Pavera nepodporuje kvóty. Stát by ale měl určité suroviny podpořit, zemědělec podle něj bude pěstovat to, z čeho bude mít vidinu zisku. „Nemůžeme být ve všem soběstační, ale stát by měl říct, v čem musíme mít třeba 50 procent,“ míní místopředseda TOP 09.

Velmi rázně odsoudil kvóty i Bendl. „V tržním hospodářství nemají mít místo,“ řekl a rozebral, že bychom se měli vrátit do situace, kdy se všichni rozhodují podle nabídky a poptávky. Podle něj se producenti na trhu chovají racionálně. Přičemž Kott vysvětloval, jak to vlastně s návrhem na povinný podíl českých potravin v supermarketech je: „Byl to tlak ze strany Agrární komory, Zemědělského svazu ČR a Asociace soukromých zemědělců.“

Hajnová doplnila, že lokální produkci by mohl začít ve velkém využívat sektor veřejného zdraví. Díky tomu by byl odbyt, navíc potraviny by zůstaly v místě, kde vznikly.

Video  Dopady koronaviru na farmáře a průmysl: Debata Blesku nabídla také střet o cenu vajec  - Blesk TV - Jaroslav Šimáček, Jan Jedlička
Video se připravuje ...

Volby už příští víkend

Redakce Blesk Zpráv se rozhodla nezvat do debat zástupce SPD. A to kvůli konstantním xenofobním postojům a opakujícím se projevům nesnášenlivosti jejich čelních představitelů. 

Další předvolební debata Blesk Zpráv se bude konat v úterý 29. září. Hned další den, 30. září, pak do studia přijdou diskutovat lídři osmi parlamentních stran. Samotné krajské volby se konají 2. a 3. října společně s prvním kolem senátních voleb.

PPP150W ( 25. září 2020 18:29 )

Trochu jste opomněl, že F. Čuba byl senátorem do roku 2018, při čemž od r. 2016 nevyvíjel žádnou činnost, neúčastnil se žádných jednání, nicméně senátorský plat pobíral. Třešničkou na dortu bylo prohlášení jeho chráněnce, prezidenta Zemana, že pan senátor pracuje z domova. Ve skutečnosti se jednalo o hlavou státu schválenou trafiku pro pana inženýra, který již nebyl schopen racionální činnosti, díky svému věku a jemu odpovídajícímu zdraví. Jinakslušovický zázrak byl komunisty vytvořeným projektem k umlčení západních "šťouralů". Jemu nezlomilo vaz nic jiného, než jeho vlastní zdraví.

Milan Šmid ( 25. září 2020 10:25 )

REVOLUCE HAVEL A SPOL !!?? Hele, co ještě "nevyleze" na světlo bóží. Co si o tom myslet?

Nedávno, ve věku 83 let zemřel geniální podnikatel-komunista Ing. František Čuba. Od roku 1963 do roku 1990 předseda JZD Slušovice, později Agrokombinátu Slušovice. Byl to podnik s obratem přes sedm miliard ročně s ročním ziskem 850 mil.korun. Četné výpravy z celého světa se přijížděly přesvědčit na vlastní oči, jak takový ekonomický zázrak funguje uprostřed plánovitého socialistického hospodářství. Ing. Čuba se nikdy netajil tím, že jeho vzorem byl zlínský podnikatel Tomáš Baťa.

Proto také zisk podniku přerozděloval do tří oblastí- mzdové fondy, fondy rozvoje podniku a do oblasti zdravotní a sociální péče. Mnozí se tehdy divili, jak je možné, že děti ze Slušovic tráví prázdniny u Jadranu nebo na Francouzské riviéře.

V roce 1989 však přišel politický převrat zinscenovaný po domluvě mezi trockistickou KGB a americkou CIA, přičemž československá StB u nás pak tento převrat uskutečnila. Ing. Čuba chtěl v procesu privatizace národního hospodářství získat privatizované podniky výlučně pro domácí podnikatelské subjekty. Spolu s poradcem předsedy vlády doc. Nevařilem navrhoval akcie pro zaměstnance podniků, respektive vytvoření družstevního podílnictví v národních podnicích. Z hlediska našich nových přátel z USA na věčné časy nebylo žádoucí, aby nějaký československý subjekt byl ekonomicky úspěšný. Takže to Ing. Čubovi nakonec zlomilo vaz.

Prezident Václav Havel 21.srpna 1990 ve svém zlovolném emotivním projevu na Václavském náměstí vyslovil odsuzující verdikt :

" ZA VŠÍM SE SKRÝVAJÍ CHAPADLA NEVIDITELNÝCH MAFIÍ, KTERÉ SE SNAŽÍ KŠEFTOVAT S MAJETKEM, KTERÝ JIM NEPATŘÍ, USTAVUJÍ PODEZŘELÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI A HLEDAJÍ CESTY, JAK ULÍT NELEGÁLNĚ ZÍSKANÝ KAPITÁL. KRAJNĚ TEMNÉ SLUŠOVICKÉ ŽILKY NENÁPADNĚ PRORŮSTAJÍ CELÝM NAŠÍM POTRAVINÁŘSTVÍM".

Havlovi šlo o to, aby "privatizace" u nás, ve smyslu rozkradení a devastace, se zúčastnil pouze západní kapitál.

Následující

PPP150W ( 25. září 2020 05:13 )

Zajímavý komentář komunisty z Pardubicka. Kdo uvažuje selským rozumem, podpoří klecový chov. Už vidím skalní sedláky, jak podporují klecový chov.

PPP150W ( 25. září 2020 05:09 )

Vám očividně nevadí zemědělské aktivity monopolu Agrofert.

salto ( 24. září 2020 16:46 )

Je zajímavé a tak trochu frustrující, ale všimli jste si, že u článků o migraci (v sekci Politika jsou nyní dva) není diskuse. Divné, divné... Že by ta PRAVDA a LÁÁÁSKA?

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa