Roušky a paraziti, zdevastované hygieny i nízké platy sester: Debata Blesku obnažila potíže

Roušky se vrací do Česka - povinně a plošně. Již na jaře se přitom stávaly nedostatkovým zbožím. A někteří toho využili. „To mě zklamalo už na začátku epidemie, že někteří podnikatelé si z toho dělali kšeft a prodávali roušky za 20, 30 i víc korun. Kolega byl v Německu a tam rouška na naše peníze vyšla na 2 až 3 koruny. Toto chování některých podnikatelů bylo velice nevhodné,“ zmínil v předvolební debatě Blesku na téma Zdravotnictví pediatr a bývalý poslanec Jaroslav Krákora (ČSSD).

Kritika „parazitů“

„Najdou se parazité, kteří se snaží vydělat na čemkoliv. To znamená to, co stálo 2,50 najednou stálo 250 korun a chtěli na tom vydělat. Do budoucna je potřeba ošetřit v rámci krizového zákona, krizového řízení i toto, abychom ze dne na den nekupovali ventilátor, který stál 200 tisíc, za 1,5 milionu. Parazity jednoznačně eliminovat,“ přidal se další exposlanec a někdejší pracovník letecké záchranky v Liberci Stanislav Mackovík (KSČM).

Zatímco v první části debaty se řešila situace kolem návratu roušek do Česka, ale také obava Čechů z návštěvy doktora, odkládaná vyšetření i nutné úkony, ve druhé části se dostalo vedle zdraví i na peníze. A to v různé podobě. 

Podívejte se na celý záznam 2. debaty Blesku:

Drahé testy a plané sliby

Řešila se tak třeba cena za testy na covid-19 pro samoplátce, která se pohybuje kolem částky 1700 korun. „Samozřejmě to odpovídá tomu spekulativnímu charakteru těch jednotlivých položek tak, jak se vyvíjely během jara. Potřebnější, než dát 5 roušek, kdy každá vydrží dvě hodiny, je pomoct zafinancovat například ty testy,“ rýpl si Filip Ušák (STAN) do vládního nápadu poslat lidem nad 60 let 1 respirátor a 5 roušek.

„Také si myslím, že jsou spekulativní,“ kritizovala ceny testů Pirátka ze Zlínského kraje Hana Ančincová.

Poslankyně za ODS Ilona Mauritzová připomněla, že se v Česku stále netestuje na koronavirus v takové míře, jak se slibovalo. „Bylo nám slíbeno, že se bude testovat více, že se bude testovat 20 tisíc lidí denně a to se neděje,“ podotkla.

Nízké platy nejen sester

Jako další problém ve zdravotnictví se pak řešila situace kolem platů zdravotnického personálu - lidí v 1. linii v boji s pandemií.

„Práce sester a nelékařského personálu je stále podhodnocená. Je to dlouhodobý problém. A navíc k tomu narůstá obrovské množství zátěže, obrovské pracovní nasazení. A už nám ten personál - a to jsou i lékaři - neodchází jen proto, že mají malé množství peněz, ale že jsou přetíženi. A není to administrativa, je to obecné přetížení, pracovní podmínky jsou čím dál tím horší. Mnohým už nejde jenom o ty peníze, ale chtějí také svojí rodinu, svůj čas,“ varoval komunista Mackovík.

Strach Čechů chodit k lékaři: Debata Blesku zaostřila na zdravotnictví i roušky

Doktor Richard Pikner (TOP 09), primář klinických laboratoří nemocnice v Klatovech, který má na povel i tamní „covidovou“ laboratoř, podotkl: „Začínající lékař v naší nemocnici má 33 tisíc hrubého. Jestliže bude sloužit a má dalších 100 nebo 150 hodin měsíčně přesčasů navíc, tak se klidně dostane možná na 48 tisíc hrubého, ale to je za těch 150 hodin měsíčně navíc.“

Krákora z ČSSD poznamenal, že sám také míval až 150 hodin přesčasů. „V naší nemocnici za mnou chodily sestry a říkali, že mají 20 až 30 tisíc, samozřejmě že by si zasloužily posílení tarifní mzdy. Máme potíže. Nejenom, že máme nedostatek lékařů. Ale v Ústeckém kraji i v celé republice je 20 procent lékařů nad 60 let. Tady se schyluje k obrovskému problému, dost těžko řešitelnému. My už tam řešíme i takto dost velký nedostatek lékařů ve všech sférách. Řešíme samozřejmě i nedostatek sester, ale i nižšího zdravotního personálu - zřízenců apod.“ upozornil.

Mauritzová z ODS míní, že je třeba ukázat mladým lidem z fakult jejich budoucnost v regionu. „Ukázat jim, že jsme schopni pracovat na specializaci, kterou si vysnili a nabídnout jim možnost dalšího vzdělávání. Chceme, aby zde našli místo, kde budou chtít založit rodinu,“ vzkázala kandidátka z Plzeňského kraje. Nic neobvyklého však dle ní není ani doplnění zdravotníků i zdravotnického personálu ze zahraničí, mělo by být ale obezřetné, podotkla.

Za ANO přišel do pražského studia debatovat poslanec Jiří Mašek, bývalý ředitel královéhradecké záchranky. „Je potřeba ty platy navyšovat a nejde o to jednorázové navýšení, ale průběžné navyšování tak abychom se dostali na nějakou hladinu, která bude pro ty zdravotníky zajímavá. Nelze to všechno natahovat jen přesčasovou prací a tím si navyšovat výdělek,“ podotkl. Zatímco odbory žádají navýšení platů pro příští rok o 15 procent, ministr Adam Vojtěch (za ANO) během prázdnin mluvil o sumě do 5 procent. „My jsme mluvili o číslovce devět,“ podotkl člen sněmovního zdravotnického výboru.

Zřídit znovu krizový štáb?

S ohledem na pandemii koronaviru a vysoké nárůsty nakažených nad 1000 případů denně Krákora navrhl: „V této době, když to tak narůstá, tak by měl být znovu aktivován Ústřední krizový štáb. A ten by měl jednoznačně vydávat pokyny.“

Mackovík, který by byl také pro, si přitom rýpl do dosavadní vládní komunikace: „Musí skončit to, že každý, kdo dostane do ruky mikrofon, začne řídit pandemii. Z vlády nebo odkudkoli. Musí to řídit jeden člověk, nebo jeden orgán. Trochu zpřísnit podmínky. A musí chodit jeden výstup. Nemůže jeden říct ve 12 něco, za dvě hodiny řekne druhý něco a odpoledne, když se vrátíme domů, už je to všechno jinak (...) Jedná-li se o pandemii, je to taková malá válka. A ve válce nemůže velet každý, ale velí ten, kdo je nejvýš.“

Poslanec Mašek návrhy na svolání krizového štábu odmítal. „V současnosti si myslím, že ne, myslím si, že se to dá řešit resortním řízením, čili přes ministerstvo zdravotnictví. Nejsme asi v situaci zřizování krizového štábu,“ podotkl a upozornil, že štáb na jaře vznikal i kvůli získávání a distribuci ochranných prostředků.

Opozice vytýkala špatnou komunikaci

Do vlády si však za komunikaci během pandemie rýpli i zástupci opozice. Lidovec Vít Ulrych (KDU-ČSL) z Pardubického kraje poznamenal: „Vláda opravdu komunikuje velmi nestandardně a kromě toho, že si říká vláda odoborníků, tak na ty odborníky někdy tak úplně nedá (...) Kromě epidemiologů, které by měla vláda poslouchat, by si měli pozvat  i odborníky na krizovou komunikaci.“

Pirátka Ančincová se přidala: „Komunikace je právě tak špatná, že podrývá důvěru lidí v (jejich) kroky. Když se vyhlásí nařízení nošení roušek, tak lidé to neberou dobře. Dostatečně jsme se nepoučili.“ Mašek v reakci na výhrady připustil, že způsob, jednotnost či četnost podávání informací nebyly vždy ideální.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

„Tady by měla být hlavní úloha hlavního hygienika. To já dávám za chybu panu ministrovi, ten celkem tu situaci zvládl, ale hlavní hygienička byla dietoložka. Tam by měl být lékař a epidemiolog, který by opravdu věděl a uměl by nařídit opatření. Nechci se zastávat pana ministra, ale ministr nemůže vědět všechno,“ přisadil si Krákora.

„Zdevastované“ hygieny

Během debaty se přitom řešilo i problematické trasování kontaktů nakažených covid-19. Premiér Andrej Babiš (ANO) přitom ve středu zmínil vznikající projekt sebetrasování, kdy nakažení do formuláře mají uvádět kontakty za několik posledních dní. A to i kvůli vytíženosti hygienických stanic.

„Já si strašně vážím práce hygieniků v terénu. Je jich málo, jsou pdofinancováni a v současné době opravdu té práce mají víc než dost. Já si dokonce myslím, že ta práce hygieniků, tu můžeme označit za tu Chytrou karanténu. Tou Chytrou karanténou je ta propisovačka, telefon a papír, kterým dochází ke trasování,“ upozornil Filip Ušák, bývalý starosta Benešova nad Ploučnicí.

Mašek uvedl, že hygiena byla již v minulosti „personálně zdecimovaná“ a nyní zkrátka a jednoduše nestíhá - a ani stíhat nemůže. „Když si vezmete 1200 nakažených za jeden den, to máte 1200 hovorů, tam získáte po 20 kontaktech atd. To se všechno násobí a to už přestává být v podstatě řešitelné. Zvláště v tom počtu, i když jim už dneska pomáhá armáda, studenti apod.,“ podotkl.

O náporu na krajské hygieny mluvil i lidovec Ulrych, povoláním onkolog. I on vnímá podfinancovanost hygieny. „Když člověk vychází z medicíny, tak není jeho snem jít na hygienu,“ poznamenal a dodal: „I proto jsou personálně zdevastované i z důvodu toho, že platy na hygienách nejsou příliš velké.“

Sebetrasování? Prý má smysl

Ulrych k sebetrasování podotkl: „Sebetrasování určitě smysl má, proč ne. Je otázka, jestli panu premiérovi lze věřit, protože on někdy řekne, že se vlastně trasovat nebude, odpoledne řekne, že to neřekl, pan ministr to taky popřel. Těžko říct, jestli pan premiér je ten, který by měl komunikovat s veřejností.“

Krákora, kandidát ČSSD, k tomu dodal: „Ten záměr je dobrý, sebetrasování je dobrá věc, ale jestl ito bude fungovat, a nebo ne? My jsme to nikdy nezažili. Sebetrasování může fungovat, ale vypadá to dost složitě.“

Takhle proběhla ve studiu Blesku 1. debata na téma Covid-19 a chudoba: