
Strach Čechů chodit k lékaři: Debata Blesku zaostřila na zdravotnictví i roušky
Kvůli pandemii koronaviru měla řada lidí strach jít k lékaři, odkládali kontroly a úkony. Podle primáře I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN v Praze MUDr. Jiřího Votruby je jen na jeho oddělení 15 pacientů, kteří kvůli pozdnímu příchodu a zanedbání nemoci budou mít dlouhodobé následky, nebo zemřou. Podle lékaře za to může nevhodná kampaň právě okolo covid-19. V další předvolební debatě Blesk Zpráv dostala osmička kandidátů prostor okomentovat nejen situaci ve zdravotnictví, ale i plošné zavedení roušek.
MUDr. Jiří Votruba, primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN v Praze v reportáži Blesk Zpráv upozornil na to, že na jeho oddělení přišli pacienti se zanedbanou nemocí, kvůli které budou mít nyní dlouhodobé následky nebo zemřou.
„Pacient, který měl těžký zánět pohrudnice, tak si ho „hýčkal“ doma čtyři týdny, než byl prakticky mrtvý, sem přišel v sepsi, skoro zemřel, nakonec jsme ho zachránili, ale bylo to jen tak tak,“ uvedl Votruba.
Pacienti se báli kvůli strachu z nákazy koronavirem jít k lékaři, proto často odkládali kontroly i operační úkony. Podle Votruby za to může nepříliš vhodně zvolené vedení koronavirové kampaně a některá neadekvátní opatření.
„Nejsem marketinkový odborník nebo politk, ale myslím si, že by chtělo více zdůrazňovat, kdo je ohrožená skupina, jak by se měli chovat, a nikoliv jen plošně strašit. Nejhorší je totiž smrt vystrašením,“ řekl k tomu primář s tím, že pandemie bude mít nejen ekonomické následky, ale také se podepíše na životech mnoha pacientů.
Na reportáž se můžete podívat zde:
Poučení do budoucna
Jiří Mašek (za ANO) nesouhlasí s tvrzením, že opatření byla neadkvátní. „Na začátku jsme měli jsme čísla z Číny, úmrtnost byla 8 procent, proto nemohu souhlasit. Opatření byla oprávněná a zafungovala,“ uvedl Mašek s tím, že je třeba se z této situace poučit.
Hana Ančincová (Piráti) apelovala na občany, aby návštěvy lékařů neodkládali, protože i banální zánět může skončit. fatálně.
Podle Ilony Mauritzové (ODS) bylo odkládání zdravotní péče vážný problém. „Dalším problémem bylo, že nefungovaly ani preventivní programy a lidé se báli chodit i na preventivní prohlídky,“ upozornila.
„Já s panem primářem souhlasím, nejhorší je smrt vyděšením,“ řekl Vít Ulrych (KDU-ČSL). Jako onkolog dále uvedl, že odkládali pouze návštěvy pacientů, kteří byli po léčbě, s ostatními komunikovali po mailech či telefonicky. „V tom vidím pozitivita, že jsme se to naučili, každý, kdo měl problém, přijít mohl. Ale musíme se z toho poučit. Pokud přijde epidemie ve větší míře, neměli bychom rušit vyšetření, pokud to kapacity nemocnic dovolí,“ myslí si Ulrych.
„Dělali jsme osvětu na covid-19 a zapomněli jsme na další pacienty, kteří mají jiné onemocnění, které tak vyděsí covid, že podcení vlastní příznaky a k lékaři nepůjdou. Je to poučení do budoucna a chtělo by to lépe komunikovat,“ okomentoval reportáž Stanislav Mackovík (KSČM).
Byla opatření příliš dlouhá?
Naopak Richard Pikner (za TOP 09) souhlasí s názorem, že některá opatření byla příliš dlouhá. Zároveň vyzdvihl opatření, která zafungovala v klatovské nemocnici, kde pracuje a kde nedošlo k nákaze koronavirem ošetřujícího personálu. Na druhou stranu opatření podle něj vedla k omezení rozsahu poskytované péče.
Filip Ušák (za STAN) zkritizoval především stát za nefungující systém krizového řízení. „Když přijdou povodně, tak z minulosti máme nastavené procesy, že v momentě, kdy ta voda přijde i pak při odstranování se adekvátně chovat. V tomto případě to chybělo a nedorozumění mezi ministerstvem vnitra a zdravotnictví byly komické, kdyby to nebyo tak tragické a klidu občanů nepomohly,“ řekl Ušák.
Jaroslav Krákora (za ČSSD) pediatr, připustil, že rodiče se báli s dětmi k lékaři na preventivní prohlídky chodit. „Kolegové ale pacienty neodmítali. Měli jsme hodně telefonátů, lepší je pacienta vidět, než po telefonu, on neumí zhodnotit zdravotní stav, tak jsme jej pozvali, nebo se dělali návštěvy u těžkých pacientů, “ uvedl Krákora.
Shoda v zavedení nošení roušek
Žhavým tématem je opět nošení roušek v Česku. Ty se plošně vrací do vnitřních prostor v celé republice, nejde tak nakonec pouze o Prahu, jak se původně avizovalo. Nosit roušku musíme na úřadech, v obchodech, do kina, v MHD i meziměstských spojích. A dokonce i v zaměstnání, kde mezi sebou nemáme dvoumetrové rozestupy. vláda navíc rozhodla o tom, že všichni senioři nad 60 let mají dostat poštou 1 respirátor a 5 roušek.
Většina diskutujících se shodla, že plošné zavedení roušek je adekvátní. Rozesílání roušek a respirátorů ale část z nich označila za zbytečné s tím, že je to řešení na pár dní a roušky měly putovat také do škol a sociálně slabším.
Podle Jiřího Maška je zavedení nošení roušek adekvátní. „Situaci však budeme moci zhodnotit až po třech týdnech,“ dodal Mašek.
Hana Ančincová poukázala na to, že v červnu vláda tvrdila, že už žádné plošené nošení roušek nebude. „Nařízení vlády považujeme za chaotické, to nevnímám dobře a nevzbuzuje to důvěru v lidech,“ řekla kandidátka za Piráty.
Ilona Mauritzová upozornila, že je jí nad 60 let a nemyslí si, že by roušku měla od státu dostat. „Senioři nejsou jediná skupina, která potřebuje ochranné pomůcky. Máme vážnou situaci ve školách, je třeba, aby někdo také řešil učitele. Roušky by měli dostat lidé, kteří je potřebují, tedy ti, co jsou na tom sociálně špatně. Jedna rouška to navíc nevytrhne. Ne každý respirátor je správný a musíme vysvětlovat, kam je mají nosit a kdo a kde by je měl nosit,“ myslí si kandidátka za ODS.
Jiří Mašek (ANO) uvedl, že on nosí roušku v ordinaci denně a lidé by si na ně měli zvykat a zdůraznil, že zasílání roušek a respitárorů je vstřícné gesto a připomněl příspěvek, který vláda důchodcům poskytne.
Roušky pro sociálně slabší
Vít Ulrych (KDU-ČSL) souhlasí s nošením roušek ve vnitřních prostorách. Roušky by ale rozdal nejen seniorům. „Respirátor, který známe, vydrží několik hodin, pokud ho nesejmeme. důchodce ho použije na cestu na nákup a pak už ho použít nemůže. Ty peníze, které se do toho budou investovány, stejně tak do toho zasílání poštou, protože nepředkládám, že by to státní podnik dělal zadarmo, tak ty peníze se mohly využít jinak, roušky mohly být pro sociálně potřebné a rozdávat se na veřejných místech a ti, kdo by je potřebovali, by si pro ně došli,“ domnívá se Ulrych.
Podle Richarda Piknera je nynější nasazení roušek výsměch. „Nárůst pozorujeme už dva týdny, za další dva týdny budeme na dvou tisících nakažených,“ řekl Pikner.
„Zasílání pěti roušek a respirátoru je první krok a budou následovat další,“ věří Jaroslav Krákora (ČSSD). Nošení roušek ve vnitřních prostorách podporuje, nošení roušek venku by mělo být zavedeno na hromadných akcích, stejně tak by mělo být dohlédnuto na situaci ve školách.
Stanislav Mackovík (KSČM) upozornil, že covid-19 si nevzal prázdniny a nošení roušek v MHD a ve vnitřních prostorách považuje za správné. Na druhou stranu dodal, že některá opatření se neměla rozvolňovat během léta tak rychle. Zasílání roušek a respirátoru považuje za krátkodobé řešení. „Udělejme systém, kdy budou mít rizikoví pacienti přednost při ošetření,“ navrhl kandidát komunistů.
„Hygienická opatření jsou klíčová,“ souhlasí s vládou Filip Ušák (za STAN). „Chápu, že když vláda nakoupila za ty drahé peníze tolik roušek z Číny tak je lepší, když je před volbami teatrálně rozešle poštou, než aby neležely ve vládních skladech,“ rýpnul si Ušák.
Na záznam celé debaty se můžete podívat zde:
Strach politiků před volbami je hodně připosraně-epidemiologicko-pandemický!