Prymula zmínil obavy z podzimu, doktor problém u chřipky. Míří ČR ke 4000 případům denně?

„Lidé se setkávají, protože člověk je tvor společenský a lidé se chtějí setkávat. A při tom setkávání se ty viry pomnožují a předávají se právě proto, že většina lidí ten covid vlastně nevnímá, necítí ho, vůbec o něm neví. Musíme se s tím covidem naučit žít, jako když žijeme s chřipkou,“ podotkl v pořadu Máte slovo na ČT rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Aktuální čísla nakažených ho nechávají klidným. Jestliže se otestuje dvakrát více lidí, je i díky tomu více záchytů, poznamenává Zima. „Co je důležité, je chovat se zodpovědně,“ apeloval.

Test má rozpoznat covid od chřipky

Právě tato univerzita přitom tento týden představila testovací sady na covid-19 a chřipku typů A a B. „Já jsem velice ráda, že budeme moci rozpoznat chřipku od covidu - pokud se to tedy podaří. Mohlo by to zklidnit i lidi,“ kvitovala to v předvolební debatě Blesku poslankyně Ilona Mauritzová (ODS).

Podzimní souběh koronavirové pandemie s tradiční chřipkovou však budí jisté obavy i u odborníků.

„S chladnějším počasím se covid může vrátit do podoby, která byla na jaře, obava, že průběh nemoci může být opět závažnější, je na místě,“ varoval v ČT epidemiolog a vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula.

Roušky a paraziti, zdevastované hygieny i nízké platy sester: Debata Blesku obnažila potíže

A ke zveřejňovaným číslům Prymula podotkl: „Pokud hovoříme o těch denních nárůstech, tak to nejsou čísla, která by nám toho mnoho říkala. My se vůbec nejsme schopni srovnávat se zeměmi kolem nás, protože každý má jinou metodiku, každý ta čísla hlásí jinak, a proto ty různé mezinárodní semafory jsou založeny na ne úplně korektních vyjádřeních.“

„Ale to, co je podstatné, to jsou otázky poměru, kolik je závažných případů a ten poměr je poměrně stabilní, byť oproti začátku je čtyřikrát mírnější průběh, ale přesto na těch počtech, které máme teď, vidíme, že dochází k nárůstu,“ upozornil vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví.

Podle Prymuly tak i tento nárůst znepokojivý je. „Musíme zintenzivnit aktivity, abychom byli schopni kontrolovat ten počínající explozivní nárůst,“ míní epidemiolog.

Doktor z covidové laboratoře: Příznaky jsou mírnější

Právě tento mírnější průběh však způsobuje jiný problém. Budou na podzim rozpoznatelné příznaky covid-19 a běžné chřipky? „Velice obtížně. Denně se nám tam vyskytují jeden až dva pacienti, kteří mají příznaky rýmy, kašle, většinou nižších teplot. Ty příznaky jsou mnohem mírnější, než byly na jaře,“ varoval v debatě Blesku doktor a primář „covidové“ laboratoře z nemocnice v Klatovech Richard Pikner (TOP 09).

„Mohou mít i průjmy apod. Dokonce pod běžnou rýmou jsou i zcela bezpříznakoví pacienti, kteří se dnes vyskytují. Bude velice těžké vůbec poznat, že ten člověk je pozitivní a že se to liší od nějakého běžného nachlazení, natož od chřipky,“ dodal.

Stejný problém se řešil i v pořadu u Michaely Jílkové. „Praktičtí lékaři pro děti a pro dospělé v tuto chvíli dokončili postupy, jak přistupovat k pacientům s respiračními obtížemi právě v té chřipkové sezóně, a jsou připraveni na to, jak rozlišovat, jak se k tomu postavit, jak vyhodnotit, jestli by to mohl být covid nebo v uvozovkách jiná běžná viróza. Praktičtí lékaři dětí a dospělých se na to chystají a pacienti se nemusí bát, že by se o ně praktický lékař na podzim nepostaral,“ reagoval Roman Chlíbek, předseda týmu epidemiologů z Klinické skupiny Covid na ministerstvu zdravotnictví.

Biolog: Ta potvora se šíří rychleji, než jsme čekali

Obavy z dalšího nárůstu případů na podzim zmínil tento týden např. evoluční biolog Jaroslav Flegr, který nedávno v pořadu Reflexu Prostor X předpovídal, že do poloviny října bude počet případů stoupat ke dvěma tisícům odhalených případů nákazy denně. Pro iDnes.cz v pátek uvedl, že lze očekávat až 4 tisíce nakažených denně a zdůvodnil to slovy: „Ta potvora se šíří dokonce rychleji, než jsme předpokládali. A ty velmi nepříjemné důsledky tu mohou být ještě o měsíc dříve.“

Lidé se podle něj musí smířit s tím, že skončila „pohoda, co byla teď přes prázdniny, kdy se počty denně nakažených pohybovaly směšně nízko kolem dvě stě“.

Flegr přitom úspěšně předpověděl, že již v první polovině září počty nakažených i kvůli návratu dětí do škol a díky tomu i většímu propojení společnosti vyskočí nad tisícovku. „Bude se to zvyšovat i kvůli tomu, že budeme čím dál víc času trávit v uzavřených místnostech,“ podotkl odborník k dalšímu nárůstu počtu nakažených v průběhu podzimu.

Podle Flegra se zvedá i díky počasí efektivita přenosů virů a kromě reprodukčního čísla (počet jedinců, které nakazí jeden nakažený) se zvedne virulence viru, tedy jeho schopnost vyvolat infekci. Bude tedy nebezpečnější.

Flegr: Nebude to žádný med, hlavně nepřetápět

Flegr míní, že by se měly vedle roušek ve vnitřních budovách zavést i roušky na veřejných místech. Navrhuje také „zákaz střetávání se více než pěti osob v uzavřených místnostech“, práci z domova všude, kde to jde, či „zákaz fyzického kontaktu – třeba podávání rukou“, jak uvedl na facebooku.

„To, co k nám teď míří, nebude žádný med. A musím se na to rychle připravit. Roušky, sociální distanc, snažit se nepřetápět v místnostech, protože tím pádem tam sníží relativní vlhkost a ten virus tam bude přetrvávat pětkrát tak déle, než kdekoliv jinde. Mít si ruce, přestat si podávat ruce, to je úplně to nejmenší, co můžeme udělat,“ podotkl k tomu Flegr v ČT.

Epidemiologové: Nezanedbatelná smrtnost

Aktuální rostoucí denní příbytky jsou jedna věc, odborníci se však pozastavují i nad jinými statistikami. Epidemiolog Chlíbek zmínil smrtnost. „Mně se, přiznám, příliš nelíbí srovnání s chřipkou, protože je to skutečně úplně nové onemocnění, nedá se to s chřipkou srovnávat (...) Já když se podívám na nový koronavirus, tak smrtnost na něho je celkově 30 až 40krát vyšší, než třeba na tu chřipku,“ upozornil v ČT.

„Když se podíváme na ta celosvětová čísla, tak asi 900 tisíc úmrtí není úplně malé číslo, to nás nepochybně zajímat musí. A ta opakovaná frazeologie, že my neumíráme na covid, ale my umíráme s covidem... Ono když tady dáváme za příklad chřipku, tak se zeptejte, jestli umíráme na chřipku, nebo umíráme s chřipkou. To je naprosto identické,“ poznamenal Prymula.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Zmínil však i problém, který je spojen s úmrtími na covid-19. V Česku k pátku zemřelo celkem 450 lidí, u nichž byl diagnostikován. „U covidu se na počátku příliš nepitvalo z důvodu, aby se patologové nenakazili. Je opravdu minimum odpitvaných pacientů,“ podotkl Prymula. „My bychom rozhodně neměli být vyděšeni,“ vzkázal přitom lidem. „Na druhou stranu tam, kde se můžeme chránit, tak se chraňme,“ dodal jedním dechem.