Referendum o zrušení letního času či vystoupení z EU: Fischer se přel s Horáčkem v duelu
V národním referendu voliči rozhodovali jen jednou. A to v září 2003 o vstupu ČR do Evropské unie. Od té doby se politici dohadují, zda by mělo být podobné národní referendum zavedeno v ústavě napořád. Ani prezidentští kandidáti Michal Horáček a Pavel Fischer v tom shodu při debatě Blesk zpráv Boj o Hrad nenašli. Fischer je proti jeho zavedení, Horáček jím chce posílit demokracii.
„V případě referenda je potřeba si uvědomit, že musíme napřed zformulovat otázku, pak umožnit veřejnou debatu a pak hlasovat,“ tvrdí odpůrce veřejného plebiscitu neboli referenda Pavel Fischer, který vidí v každém z těchto mezikroků určitě nebezpečí.
„Nebezpečí, že například tu otázku nezformulujeme tak, aby úplně přesně odrážela tu výzvu, kterou za půl nebo čtvrt roku budeme řešit. A mně se zdá, že tato země nepotřebuje více referend, ale potřebuje více důvěry v politiky,“ dodal v prezidentském duelu Blesk.cz diplomat a bývalý velvyslanec ve Francii a Maroku Fischer.
Horáček: Občané mají svou hlavu
„Mám naše občany za daleko silnější, rozumnější a schopné svého vlastního úsudku, než abych se příliš obával manipulací,“ oponoval Fischerovi Horáček, podle kterého ústava referendum předpokládá, a to v článku, kde se říká, že lid vykonává moc prostřednictvím svých volených zástupců anebo přímo. Textař a producent a teď také prezidentský kandidát připomněl, že návrh zákona na obecné referendum už dostali v roce 2015 poslanci na stůl.
„A já ho považuji za vynikajícím způsobem sepsaný,“ doplnil.
Právě tento návrh zákona má v sobě podle Horáčka také jasně popsané mantinely, kdy by se mohlo konat. Lidé by ale nesměli hlasovat například o daních nebo mezinárodních smlouvách, které mají povahu ústavního zákona. „Já bych našim lidem dával šanci rozhodovat o otázkách určitého typu,“ uvedl Horáček, že tím by se více zapojili aktivně do veřejného života a nemuseli by čekat čtyři roky na volby. Horáček si přitom dovede představit, že by lidé v referendu mohli rozhodnout například v otázce o střídání letního a zimního času.
Referendum mají například zavedené na Slovensku. Několikrát ho také vyhlásili, jenže kvůli nízké účasti bylo vždy neplatné. Pavel Fischer se obává také toho, jak by se vyřešila situace, pokud by se problematika, o které už lidé v hlasování rozhodli, například během pár let změnila.
Fischer: S referendem jako s šafránem
„Ve chvíli, kdy máme parlament, tak se stačí podívat na zákon a třeba ho novelizovat. V případě referenda bychom to referendum museli opakovat, nebo jak byste to měl v plánu?“ ptal se Fischer na Horáčkovy představy.
„To nedokážu, pane Fischere odpovědět, protože neznám tu konkrétní kauzu, to by muselo být lépe specifikováno,“ zareagoval na dotaz Michal Horáček.
V případě referenda by se ale podle Horáčka lidé více vtáhli k možnosti a odpovědnosti, že mohou o něčem rozhodovat.
Fischer má zkušenosti také z práce jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu. Několikrát proto během debaty zopakoval, že by práci parlamentu nepodceňoval. A zpochybnil i Horáčkova slova o tom, že lidé jdou k volbám jen jednou za čtyři roky.
„My jdeme k volbám někdy i vícekrát za rok. Proto si myslím, že jako šafránu s tím referendem,“ apeloval Fischer na Horáčka.
Strach z brexitu
Pokud by se v České republice mělo například hlasovat o vystoupení z EU, bylo by to v parlamentu podle Horáčka hodně složité. O případném vystoupení z Evropské unie by ale ani Horáček nenechal hlasovat referendem, ale v parlamentu. „Jistě by to muselo být ústavní většinou, které je velmi obtížné dosáhnout v obou komorách parlamentu, které jsou zvolené v jiných časech,“ argumentoval Horáček i před zraky zástupců Senátu a Poslanecké sněmovny, kteří byli také ve studiu.
Hlavním strašákem pro Pavla Fischera je referendum ve Velké Británii, kde si občané odhlasovali vystoupení z Evropské unie. Takzvaný brexit. „Tam nebyla stanovená účast, nebyly žádné pojišťovací klauzule a tato země, jedna z nejvýznamnějších v Evropě, nechala hlasovat o něčem, o čem dnes pochybuje,“ položil na stůl své argumenty proti referendu Fischer.
Bývalý velvyslanec přivítal, že zákon o referendu zatím není v České republice přijatý, a pokud by na to přišlo, je podle něj potřeba pohlídat, aby obsahoval „určité pojistky, například povinné kvórum, určitou účast hlasujících a podobně“, v opačném případě se mohou politici podle Fischera divit, jak poroste nedůvěra voličů v politiky a politický systém.
„Nepřistupuji na to, že země toho lituje. Možná toho litují někteří lidé, možná by někteří, kteří hlasovali pro brexit, svůj názor změnili, to přiznávám, ale já vždy dávám velký respekt vůči lidem,“ ohradil se Horáček proti tomu, že by lidé mohli být v Británii před brexitem ovlivňovaní a manipulovaní.
Politiky přesvědčil spíš Fischer
Na prezidentské kandidáty ve studiu reagovali také zástupci obou parlamentních komor. Do živého vysílání Blesk pozval zástupce všech stran, které uspěly v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Poslance TOP 09 reprezentovala místopředsedkyně strany a také místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku Markéta Pekarová Adamová, která by v případě předložení zákona o referendu hlasovala proti a podpořila by tak argumenty Pavla Fischera.
„Je to z toho důvodu, že byť jsou tam nastaveny některé mantinely, tak ona novelizace bude takovým lákavým tématem,“ uvedla. Podle Pekarové už navíc některé strany zkusily využít téma referenda také při podzimní kampani při volbách do Sněmovny. Lidé podle ní nedokážou prostudovat stovky materiálů k otázkám referenda. „To není o podceňování občanů, to je jen o realistickém pohledu na to, že při svých starostech a každodenních povinnostech bychom asi málokdo našli tolik času, abychom se opravdu tomu mohli věnovat,“ uzavřela Pekarová, která by tak podobná rozhodnutí nechala i nadále na zákonodárcích.
Miloš Vystrčil, šéf senátorů za ODS, ve studiu Blesk.cz spíše také souhlasil s Pavlem Fischerem a Markétou Pekarovou Adamovou, protože i podle něj jsou řešené otázky často odborné. „Co bych si hrozně přál, aby si lidé uvědomili, že volby jsou také jakýsi druh referenda, kde si volí své zástupce, kteří pak rozhodují o spoustě dalších věcí, a měli by k tomu (voliči) přistupovat velmi zodpovědně,“ reagoval Vystřčil.
Volební kalkulačka 2018 - Volba prezidenta >>>
Za hnutí ANO vystoupil během živého přenostu místopředseda sněmovního Zahraničního výboru Jaroslav Bžoch. Pražský zastupitel a první místopředseda strany Petr Šimůnek reprezentoval KSČM a poslanec a ředitel pardubického gymnázia Marek Výborný se dotazoval za KDU-ČSL. Ostatní parlamentí strany buď svého zástupce nevyslaly, anebo na pozvání vůbec nereagovaly.
První kolo prezidntských voleb se bude konat v pátek a v sobotu 12. a 13. ledna. Případné druhé kolo pak o čtrnáct dní později.
referendum by omezilo moc politiků kteří zcela kašlou na názory voličů a navíc , odpovědi na otázky v referendu, které by občany zajímalo, už jsou nalinkované a nesmí se stát, že by referendum vyšlo jinak. Proto se občané mohou zúčastnit jen referenda tak o letním a zimním čase, to nám naše svobodná společnost dovolí nic víc