Duel Horáček vs. Fischer: Havel taky „nic“ neuměl, k čemu referenda a ajťáci na vojně?

720p360p
Autor: Jakub Veinlich, zst - 
4. 1. 2018
21:30

V prezidentském souboji Boj o Hrad se sešli v živém přenosu Blesk Zpráv prezidentští kandidáti Michal Horáček a Pavel Fischer – tedy textař a bývalý velvyslanec. V průběhu debaty se přeli například nad tím, jestli musí být prezident nutně politikem, nebo žádné zkušenosti z této oblasti mít nemusí. Horáček tvrdí, že se do politiky vlastně jen vrací – narážel tak na události z roku 1989, kdy založil občanskou iniciativu MOST, která zprostředkovala listopadová jednání se zástupci komunistů. Fischer to vidí jinak.

Pavel Fischer určité zkušenosti s politikou má. V letech 2003 až 2010 byl českým velvyslancem ve Francii a Monaku. Ještě před tím působil také v týmu prvního českého prezidenta Václava Havla. Právě Fischer tvrdí, že prezident by měl mít politické zkušenosti. Jeho odpůrci mu ale často předhazují, že léta strávená v zahraničí pro něj mohou být určitým handicapem – protože česká politická scéna se dost dramaticky v té době vyvíjela.

„Politická zkušenost nebo politické myšlení je velkým předpokladem, aby mohl člověk kandidovat. Potřebujeme prezidenta, který bude umět pracovat s parlamentem, který bude umět pracovat s Bruselem, tak aby věděl, jaká agenda k nám přijde,“ vyčetl Fischer Horáčkovi malou politickou zkušenost a připomněl, že Česká republika bude brzy předsedat Evropské unii. 

Fischer se prý na funkci prezidenta připravoval posledních deset, patnáct let, když byl ve státních službách. 

Video Boj o Hrad: Horáček a Fischer - Studio Blesk
720p 360p

Michal Horáček se v posledních letech věnoval především psaní textů k řadě hitů. Sám během kampaně přiznal, že se například českou ústavu učí „za pochodu“. Že by ale jeho politická neangažovanost byla jeho minusem, si nepřipouští.

„Obávám se toho, že otevřu konzervu a bude tam politik,“ odmítl Horáček to, že by prezident musel být nutně politikem. Vybírají si podle něj především lidé. 

Setkání se světovými státníky, například ruským prezidentem Vladimirem Putinem nebo americkým prezidentem Donaldem Trumpem, se neobává.

„Já si pamatuji na Václava Havla, když mu říkali, vždyť vy jste kulisák, vy jste byl ve vězení… Rozhodně s sebou budu mít zdatné úředníky, jako je pan Fischer. Na to bych spoléhal,“ popsal Horáček. Václav Havel také podle Horáčka příliš věcí s ohledem na politiku neuměl, stejně jako nynější slovenský prezident Andrej Kiska, který je Horáčkovi prý vzorem. 

Podle průzkumu agentury Phoenix Research by byl dle lidí lepším prezidentem Michal Horáček, než Pavel Fischer. Zatímco pro Horáčka se vyslovilo 9 % oslovených respondentů, Fischera podpořilo 5 % dotázaných. Nutno dodat, že 18 % lidí ale stále není rozhodnutých, koho bude příští týden volit.

Většina lidí také neví, jestli má Fischer blízko k Rusku a shodný počet dotázaných, tedy 89 %, také netuší, zda diplomat zná běžný život Čechů anebo zda je zábavný.

Znovu povinná vojna?

Další část debaty se věnovala možnému znovuzavedení povinné vojenské služby.

Michal Horáček na vojně nebyl. Když přišla doba, kdy měl obléct maskáče, dostal modrou knížku. Tu považuje za nejcennější mezi zhruba 10 tisíci knihami, které má prý ve své knihovně. Ani dnešní mladé muže by prý k povinné vojně nenutil a zachoval by jen profesionální armádu.

Video Fischer vs. Horáček o vojně, referendu a prezidentovi: Kdo z nich byl lepší v duelu? - Blesk Zprávy
720p 360p

„Není to realistické,“ odpověděl Horáček na dotaz, zda povinně „nahnat“ mladé muže opět do maskáčů.  „Máme veliké problémy jen s obyčejnou výbavou. Lidé ve zbrani mi říkají, že nemají ani boty, že si je pořizují sami,“ doplnil Horáček s tím, že chce ale občany více motivovat k aktivní výpomoci státu.

„Chci ale, aby se lidé účastnili projektu připravenosti občanů k obraně vlasti a abychom měli více aktivních záloh. A branná zdatnost by měla být zvýšena,“ dodal Horáček, podle kterého je také důležité, aby lidé uměli poskytnout kdykoliv první pomoc. Horáčka také prý mrzí, že lidé v uniformách u nás nemají takový respekt jako v zahraničí.

„Jsem četař – motostřelec. Pak jsem složil talentové zkoušky do armádního uměleckého souboru, takže jsem opustil zbraň a šel k notám a pak přišel listopad 1989 a já jsem dokončil povinnou vojnu v civilní službě,“ zavzpomínal Fischer na své vojenské zkušenosti.

„Bezpečnostní prostředí se mění, mění se mezinárodní situace a různá ohrožení,“ myslí si Pavel Fischer o současných hrozbách, na které je podle něj potřeba reagovat – například aktivovat víc aktivních záloh.

„Je potřeba, aby lidé měli nějakou zkušenost, aby obstáli v případě živelních katastrof, v případě mimořádných opatření,“ řekl v debatě Blesku Fischer. 

Ani ministerstvo obrany o obnovení povinné vojny v tuto chvíli neuvažuje. Nová ministryně Karla Šlechtová tak navazuje na stanovisko svého předchůdce Martina Stropnického. „Znovuzavedení základní vojenské služby nepodporujeme, nebylo by efektivní. Se sofistikovanými systémy se vojáci učí i řadu let. Ale podporujeme aktivní zálohy, případně jednorázovou účast na šestitýdenním dobrovolném cvičení,“ řekla Blesk Zprávám v reakci na diskusi ministryně obrany Karla Šlechtová.  

Spor o referendum

Shodu nenašli oba prezidentští kandidáti ani nad otázkou celostátního referenda. Zatímco Michal Horáček je jeho velkým zastáncem, Pavel Fischer je proti zavádění tohoto „instrumentu“. Horáček je totiž přesvědčený, že lidé by neměli chodit jen jednou za čtyři roky k volbám, ale svůj aktivní přístup mohli uplatňovat pořád. Prý by se tím zlepšila demokracie.

„Naše ústava referendum předpokládá. Je spousta otázek, na které by si lidé chtěli odpovědět. Já bych našim lidem dával šanci rozhodovat o otázkách určitého typu,“ řekl Horáček a nastínil, že by občané mohli rozhodnout například v otázce o střídání letního a zimního času.  

Pavel Fischer se ale obává toho, že by otázky v referendu mohly být postavené nakonec úplně jinak, než k čemu bylo veřejné hlasování vůbec vyhlášeno. Proto by ho raději nezaváděl. Navíc prý neví, zda by se v případě, že se za pár let změní situace, muselo o dané otázce hlasovat znovu. 

„Tato země nepotřebuje více referend, ale důvěry v politiky. A referendum si nechat jako cosi exkluzivního a mimořádného. Nepodceňoval bych parlament,“ odmítá Fischer zavedení referenda, kterého by chtěl podle svých slov jako šafránu. 

Horáček připomenul, že česká ústava myslí ve svém textu na zavedení referenda a právě v referendu ČR rozhodla o vstupu do Evropské unie. Fischer se ale obává toho, aby ČR nedopadla podobně jako Británie, kde lidé rozhodli o brexitu a teď se prý diví. 

Podle Agentury Phoenix Research zatím nejvíce lidí důvěřuje současné hlavně státu. Miloš Zeman přesvědčil 29 % dotázaných. Podobně jsou na tom pak Mirek Topolánek se 16 %, Michal Horáček s 15 % a Jiří Drahoš se 14 %. Pavlu Fischerovi důvěřuje 7 % lidí. 

Prostor ke komentářům dostali také zástupci politických stran, které uspěly v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Za TOP 09 přišla do studia Blesk.cz místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku Markéta Pekarová Adamová, za hnutí ANO pak místopředseda sněmovního Zahraničního výboru Jaroslav Bžoch. ODS vyslala předsedu senátorů a místopředsedu strany Miloše Vystrčila. Pražský zastupitel a první místopředseda strany Petr Šimůnek reprezentoval KSČM a poslanec a ředitel pardubického gymnázia Marek Výborný se dotazoval za KDU-ČSL. Ostatní strany buď svého zástupce nevyslaly, anebo na pozvání vůbec nereagovaly.

V debatě zazněly také dotazy přímo od čtenářů, kteří se ptali prostřednictví facebookových stránek Blesk.cz.

Zeman možnost nevyužil, Drahoš přijít odmítl

Boje o Hrad na Blesk.cz se měli původně zúčastnit podle průzkumu čtyři nejsilnější kandidáti. Prezident Zeman, největší favorit, se ale předvolebních debat neúčastní, a svou účast v duelech po měsíci váhání odmítl také Jiří Drahoš. Nahradil ho tedy právě Pavel Fischer.

V příštím prezidentském duelu 9. ledna se živě na Blesk.cz od 20 hodin střetnou Mirek Topolánek a Michal Horáček. První kolo prezidentských voleb nás pak čeká v pátek 12. ledna a v sobotu 13. ledna. Případné druhé kolo pak zřejmě o 14 dní později.  

Video Cítí se v Česku bezpečně? Superdebata kandidátů na prezidenta a téma bezpečí či migrace. - Blesk Zprávy
1080p 720p 360p

TERMÍN A SYSTÉM PREZIDENTSKÝCH VOLEB NAJDETE ZDE

VŠECHNY KANDIDÁTY NA PREZIDENTA ČR NAJDETE ZDE

VÝSLEDKY PREZIDENTSKÝCH VOLEB 2018 BUDOU ZDE

PRŮZKUMY VOLEBNÍCH PREFERENCÍ NAJDETE ZDE

JAK VOLIT S VOLIČSKÝM PRŮKAZEM ČTĚTE ZDE

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Autorské komentáře k volbám prezidenta ČR čtete na Reflex.cz

Doporučujeme
greenwater ( 5. ledna 2018 08:02 )

Z debaty je jasné, že Fisher je kandidát pražského establishmentu, silně pravicový, typický ouřada, jeho program je bezobsahový, viz jeho web. Občany považuje za póvl, kterému není radno dávat rozhodovací pravomoci ve formě referenda. Proto ho také podporují finančně ze zahraničí, aby Česká republika zůstala čím je; neoliberální ekonomika s otevřeným pracovním trhem pro migranty, kteří budou stlačovat mzdu dolů, s levnou pracovní sílou, s vysokými daněmi pro fyzické osoby a nízkými pro korporace, dobré odbytiště pro výrobky globálních firem.

begina ( 5. ledna 2018 07:50 )

A taky spuštění rozkradení republiky a co slovo, to lži, za které měl dostat po držce, swině zrzavá

gabreta ( 5. ledna 2018 02:15 )

Kdyby na Slovensku, na veřejnosti řek, že nejlepší jejich prezident je Andrej Kiska, tak by musel dlouho ležet na břiše a místo sezení stát. Ti by mu za to rozkopali perdel!!

MarkusHermann ( 5. ledna 2018 02:11 )

Horáčku,pokud je Kiska dobrý prezident,tak nevíš,co říkáš. https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/459508-slovensky-prezident-kiska-bojuje-s-min istrem-vnitra-tvrdi-ze-na-nej-nasadil-kriminalisty.html

zkratik ( 4. ledna 2018 23:40 )

k čemu ajťáci na vojně?Aby se naučili pořádku a nejen voni,parchanti rozmazlení

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa