14°C
Rodinný domek ve zmíněné obci koupil rodičům pana Zbuzka stát. „Bydleli jsme tehdy v Malých Přílepech, ale našli tam uran a taky silné uhelné sloje, tak nás přestěhovali,“ vzpomíná. „Jsme tady rádi,“ přidává se k rozhovoru paní Jiřina Zbuzková (70). „Jen kdyby nám život neztrpčovala ta stavba naproti.“
Vibrace ničí dům
Naproti, to znamená přes asfaltovou silnici, se až k potoku Kačák táhne louka. Patří manželům Vacířovým, kteří tam chtějí postavit rodinný dům. A to se neobejde bez pozemních prací. „Je to asi pět týdnů, co tam začali navážet zeminu,“ vysvětluje vznik potíží pan Zbuzek. „Její hromady rozhrnuli a pak přijela firma s vibračním válcem, který navážku udusává. Vibrace, které přitom vznikají, nám ničí dům.“
Majitelka utekla strachy z domu
Opravdu, v čelní fasádě jsou zřetelně vidět praskliny, táhnoucí se od střechy až k základům domu. „Ten válec nám rozhýbal i stropní trámy a moje paní je z toho už na nervy, jednou z domu i utekla, nevydržela to,“ krčí rameny pan Zbuzek. A protože je i ve svých letech člověk trochu prchlivý, dostal se opakovaně do slovního konfl iktu s řidičem vibračního válce. „No, vynadal jsem mu, ale nebylo to nic platné.“ Dalším problémem je nová studna na stavebním pozemku. Kvůli ní prý ve studni manželů Zbuzkových ubylo dobrých dvacet centimetrů vody, stejně jako u sousedů. „Podle úřadů je ale všechno v pořádku,“ říká pan Zbuzek.
Úřady bez pák
On sám byl na městském úřadě v Berouně opakovaně, i na stavebním odboru a dostal se podle svých slov „…až k tajemníkovi.“ Vysvětloval, naléhal a prosil o to, aby úředníci místo navštívili, všechno marně. „Stavebník prý má všechna povolení a nic neporušuje, řekli mi tam,“ vzpomíná pan Zbuzek, který se s prosbou o pomoc a radu obrátil na Ombudsmana Blesku.
Po dotazu Blesku sdělila tisková mluvčí MÚ Beroun Jitka Soukupová, že „…na terénní úpravy bylo vydáno rozhodnutí, kterým byly povoleny. Žádost byla doložena požadovanými stanovisky dotčených orgánů, zejména životního prostředí. Stavební úřad nicméně zkontroluje, zda byly práce prováděny řádně.“ Louka, kde se staví, je soukromá, a proto ani obec nemůže nijak ovlivnit to, co se tam děje. „My ten pozemek v územním pánu stále vedeme jako rozvojovou plochu, ale žádné páky na to, co s ní majitel udělá, nemáme,“ řekl Blesku starosta Lubomír Sochr. A tak vibrační válec dál udusával půdu k nelibosti manželů Zbuzkových. Až donedávna.
Dohodneme se?
František Zbuzek právo majitele na svém pozemku stavět nijak nezpochybňuje. „Ať si tam dělají, co chtějí a potřebují. Ale ať berou ohled i na nás.“ Když redakce Blesku v delším rozhovoru tlumočila jeho postoj a potíže panu Aleši Vacířovi, který práce na louce zadal, došlo k zajímavému vývoji. „My hutníme na malé vibrace a žádné normy neporušujeme,“ řekl nejprve.
Pak ale připustil, že dům manželů Zbuzkových »může nějak reagovat«, a přislíbil, že se na to podívá osobně. Neuplynuly ani dvě hodiny a Aleš Vacíř se Blesku ohlásil sám. „Navštívil jsem pana Zbuzka, mluvil s ním a dohodli jsme se. Budeme hutnit už jenom jednou a trhliny, které má na domě, mu stavební firma opraví bez toho, aby něco platil.“ Jenomže pan Zbuzek si všechno rozmyslel a nabídku Aleše Vacíře nedávno odmítl s tím, že si dům opraví sám. Spor tak zůstává stále otevřený.
Co na to Ombudsman Blesku JUDr. Jiří Hartmann?
Lepší je domluva než žaloba!
Uvedená situace, do které se v důsledku stavby domu Aleše Vacíře dostal pan František Zbuzek, představuje jeden z typických příkladů tzv. „imise“ neboli „vhánění“, „vnikání“ nebo „vpouštění“.
Podle Ombudsmana Blesku JUDr. Jiřího Hartmanna na imise pamatuje Občanský zákoník, který stanoví: „Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk,otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat.“ Imise je specifi kovaný druh zásahu do sousedova užívání nemovitosti, jde o kolizi výkonu dvou vlastnických práv. Může jít například o zápach ze žumpy, znečišťování půdy, prach či popel zviřovaný na pozemku, prudké osvětlení, či naopak stínění, nebo obtěžování psím štěkotem.
Zákonná úprava rozlišuje imise přímé (vlastník pozemku přímo vyústí okap svého domu na sousedův pozemek) a nepřímé. „U nich je zdroj na jedné nemovitosti, kde se následky projevují především, avšak šíří se i na nemovitosti sousední, a dokonce i vzdálenější,“ vysvětluje Ombudsman Blesku.
Pomůže zápůrčí žaloba
Zatímco běžné imise, které nepřekračují únosné hranice dobrých mravů, jsou sousedé povinni si trpět, obtěžování hlukem a vibracemi se stává stále závažnějším problémem, který komplikuje život jak ve městech, tak i na venkově. Pojmem „vibrace“ se rozumí především vibrace mechanické, vyvolané stroji.
JUDr. Jiří Hartmann dále říká: „Na to pamatuje tzv. zápůrčí žaloba. Podle ní se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.“ Stačí prokázat faktické rušení vlastnického práva a na žalovaném poté je, aby dokázal, že zásah do vlastnického práva nebyl učiněn.
Ombudsman dává v sousedských vztazích přednost slušnosti a domluvě na tom, co je pro jednoho či druhého souseda únosné a co už je za takovou hranicí únosnosti. „Pokud to ale není možné, zápůrčí žaloba je přesně tím právním prostředkem ochrany, kterou může dotčený vlastník využít a brojit proti rušení svého vlastnického práva,“ uzavírá JUDr. Hartmann.
