18°C
Zahrada manželů Drbohlavových, už zmíněného pana Karla a jeho ženy Jaroslavy (53), měří 1200 m2. Kus z ní darovali své dceři Lucii, provdané Vaňkové (30), matce dvou malých dětí. „Až do roku 2014 lemoval zahradu drátěný plot, ale nový soused Jiří Licek, který sousední parcelu koupil, ho pobořil, když tam jeřábem stěhoval boudu pro dělníky. A tak jsem si vyběhal povolení a s pomocí chlapů ze vsi postavil plot bytelnější,“ říká pan Drbohlav.
Betonový plot za 100 tisíc
Nový plot měří na styku zmíněných dvou parcel třicet metrů, je tam třináct betonových sloupků, zapuštěných sedmdesát pět centimetrů do země, a mezi ně, do drážek v nich – jako dílky stavebnice – zasunul Karel Drbohlav s kamarády jednotlivé betonové díly. „Pořádně jsme se nadřeli, ale plot je bytelný, i když dost drahý. Vyšel asi na 100 tisíc korun,“ popisuje Karel Drbohlav a dodává, že plot je podle návodu bezzákladový. „To znamená, že na něj nesmí být nic připevněno – třeba nějaká zeď.“
Útok vrtačkou!
Soused Licek (36) s manželkou Šárkou (32) mezitím stavěli svůj dům vedle. Někdy na jaře roku 2017 ale došlo k vývoji, který vztahy mezi sousedy pořádně zkomplikoval. „Ráno jsem slyšel od souseda vrtání, když jsem nesl psovi žrádlo. Koukám, a on vrtá díry do betonových sloupků toho mého plotu,“ diví se ještě dnes Karel Drbohlav. „Šel jsem za ním a ptám se, co dělá? On na to, že se nechce dalších padesát let dívat na ten betonový hnus mého plotu a že si postaví vlastní.“ Stalo se. Do šestadvaceti sloupků navrtal Jiří Licek otvory, přišrouboval do nich boxy z drátěné síťoviny a naplnil je kamením. Vznikl tak tzv. gabiolový plot, který zcela zakryl Drbohlavův beton.
Pan Karel zpočátku mlčel. Pak ale zpozoroval, že se betonové sloupky jeho plotu začínají pod tíhou sousedova kamenného vyklánět. Zároveň se některé »stavebnicové« betonové díly pomalu vysouvají z ložisek a hrozí zřícením. „Soused se se mnou odmítl o plotu bavit, a tak jsem si začal stěžovat,“ říká Karel Drbohlav. Psal na stavební odbor MÚ v Lounech a pak i na Krajský úřad Středočeského kraje. Zbytečně, proto se obrátil na Ombudsmana Blesku.
Úřady nepomohly
Přestože ve stížnostech vždy zornil, že mu soused ničí majetek a že není vyloučeno zřícení částí jeho betonového plotu („na zahradě si často hrají moje vnoučata s kamarády“), odpověď byla vždy stejná. „Plot do výšky dvou metrů, který nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu,“ odpověděli mu pokaždé. Policie, která přijela, Lickův plot nafotila a přeměřila (na některých místech má výšku 2,30 m, tvrdí pan Drbohlav) a že prý předá případ k přestupkovému řízení. Tím kauza plot prozatím skončila.
Licek: Soused si měl plot líp postavit
Jiří Licek na celé věci nevidí nic zvláštního. „Plot jsem postavil na svém a s povolením souseda, a že se mu sloupky vychylují? To je jeho problém, měl si plot postavit líp,“ řekl Blesku. „A jeho souhlas mám dokonce zachycený na kameře.“ To odmítá jak Karel Drbohlav, tak i jeho dcera Lucie Vaňková. Ta říká: „Když jsem se s Lickem jednou sešla na obci, kde tvrdil, že zavěšení plotu má povolené od majitele, tak jsem řekla, že to není pravda. Ptal se mě, kdo jsem. A já – no přece jeden z těch majitelů,“ směje se hořce paní Vaňková, která stejně jako celá rodina doufá, že jim Ombudsman Blesku pomůže najít východisko ze situace.
Omudsman Blesku: Takové jednání je protiprávní!
Pan Drbohlav si postavil plot pouze na svém pozemku. Je tedy v jeho výlučném vlastnictví. „V takovém případě nemůže pan Licek s plotem pana Drbohlava jakýmkoliv způsobem nakládat. Nemůže tedy například jej upravit, zničit, rozebrat a ani užít jako oporu svého plotu, natož do něj nainstalovat jisticí zařízení svého plotu v podobě různých kotvicích šroubů apod.,“ říká Ombudsman Blesku Pavel Novák a dodává, že „…takové jednání je jednoznačně protiprávní.“
Jestliže tedy bez povolení pana Drbohlava využil pan Licek sousedův plot k tomu, že do něj navrtal šrouby, které slouží k zajištění stability jeho plotu, a tento plot či kotvicí šrouby narušily integritu plotu pana Drbohlava a plot pana Drbohlava se v důsledku narušení integrity hroutí, tak dochází ke vzniku škody, kterou pan Licek jednoznačně způsobil panu Drbohlavovi svým neoprávněným jednáním. „Je nutné říci, že každý vlastník má právo domáhat se ochrany svého vlastnického práva a v případě neoprávněného zásahu má právo na svou obranu a oprávnění bránit se vůči konkrétnímu rušiteli,“ vysvětluje Ombudsman Blesku.
V daném případě je pan Drbohlav v pozici vlastníka, u kterého došlo k neoprávněnému zásahu do jeho vlastnického práva ze strany pana Licky neoprávněným zásahem spočívajícím v narušení integrity plotu pana Drbohlava a následným narušením jeho stability. V takovém jednání lze spatřovat sankcionovatelné jednání, ať již coby přestupek proti majetku či trestný čin poškození cizí věci.
Jaké možnosti obrany pan Drbohlav má?
Podle Ombudsmana Blesku JUDr. Nováka jsou v zásadě dvě:
a) Může podat civilní žalobu k soudu, kdy bude požadovat, aby pan Licek uvedl plot do původního stavu, případně alternativně nahradil vzniklou škodu, pokud si opraví pan Drbohlav plot na své náklady.
b) Může podat trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu poškozování cizí věci, případně oznámení k příslušné přestupkové komisi pro podezření z přestupku.
To zda půjde o přestupek, nebo trestný čin, závisí na výši vzniklé škody. Pokud škoda na plotu bude převyšovat 5000 Kč, tak už bude daný skutek posuzován jako trestný čin poškozování cizí věci, za který pachateli hrozí trest odnětí svobody až na jeden rok. „Myslím, že tento případ by měl pan Drbohlav předat právníkovi a věc neřešit svépomocně,“ uzavírá Ombudsman Blesku JUDr. Novák.
VIDEO: Manželé si neví rady se sousedem. Padá jim do dvora jeho stěna.
Manželé si neví rady se sousedem. Padá jim do dvora jeho stěna tv Joj
