Češi, do lyží! Nejen ledovce, už se jezdí i na Kronplatzu

Nejnedočkavěji z neledovcových areálů vyhlíželi zimu na Kronplatzu, kde tradičně odemkli novou sezónu už v sobotu 29. listopadu, týden před ostatními vyhlášenými alpskými destinacemi typu Schladmingu, Sella Rondy anebo Zillertal Areny. Sice ne v plném rozsahu (ještě nejel Piz de Plaies a Piculin s možností přejezdu skibusem do Alta Badie), zato v dokonalých podmínkách a se sluncem nad hlavami.  Týden po zahájení provozu už se jezdilo na 78 procentech všech pist.

 „Máme až nezvykle hodně přírodního sněhu, což pomáhá nejen přímo na pistách, ale i na výhledech do okolní krajiny,“ pochvaluje si Artur Costabiei z IDM, jihotyrolské agentury pro cestovní ruch. 

O prvním víkendu si zde užívalo premiéru bezmála 20 tisíc lyžařů, dalších skoro 10 000 přilákal další skiopening v nedalekém Obereggenu. Skvělých podmínek na Kronplatzu využili především domácí lyžaři, ale i řada Čechů, Poláků či nadšenců z Chorvatska i Bosny a Hercegoviny. Na části černého slalomáku Pre da Peres také trénovaly v brankách mladé české lyžařky. 

V předvánočním (tak jako později v jarním) čase stojí denní skipas pro dospělého 58 eur (41 € pro juniora), pro celou síť Dolomiti Superski pak 78 €/54€. V hlavní sezoně pak jsou ceny 64 €/45€, resp. 86€/61€. Vždy je výhodnější pořídit si jízdenku online, bez čekání u pokladen.

A pozor! Od letošní sezóny musí mít v Itálii  na hlavě helmu všichni lyžaři, tedy i dospělí! A to pod pokutou až 200 eur, v přepočtu přes 4800 korun!

V areálu se lyžuje převážně po nefalšovaných sněhových dálnicích…

Autor: Foto Kronplatz.com

Trasa z Prahy č. 1.: Praha – Plzeň – Rozvadov – Regensburg – Mnichov – Kufstein – Innsbruck – Brenner – Brixen (Bressanone) – Bruneck (660 km, cca 7 až 8,5 hodin jízdy)

Trasa z Prahy č. 2: Praha – Plzeň – Rozvadov – Regensburg – Mnichov – Garmich-Partenkirchen – Innsbruck – Brenner – Brixen (Bressanone) – Bruneck (625 km, cca 7,5 až 9 hodin jízdy). 

Trasa z Prahy č. 3: Praha – Strakonice – Vimperk – Pasov – Rosenheim – Kufstein – Innsbruck – Brenner – Brixen (Bressanone) – Bruneck (605 km, cca 8 až 9 hodin jízdy) 

Trasa z Brna č. 1: Brno – Mikulov – Vídeň – St. Pölten – Linec – Salcburk – Rosenheim– Kufstein – Innsbruck – Brenner – sjezd Brixen/Bressanone – Bruneck (640 km, cca 7,5 až 9 hodin jízdy)

Trasa z Brna č. 2: Brno – Mikulov – Vídeň – St. Pölten – Linec– Salcburk - Bischofshofen – Mittersill – tunel Felbertauern – Lienz – Bruneck (cca 590 km, cca 8 až 9,5 hodiny jízdy)

Trasa z Ostravy: Ostrava – Olomouc – Brno – Mikulov – Vídeň – Linec– Salcburk – Innsbruck – Brenner – Bruneck (810 km, cca 9 až 10,5 hodiny jízdy)

Pozor, v Rakousku je třeba mít dálniční známku (12,40 € na 10 dní). Zpoplatněn částkou 12,00 € v každém směru je průjezd Brennerským průsmykem jakož i Felbertauernský tunel při alternativní cestě z Moravy (13,50 €) a také úsek italské dálnice od rakouských hranic po sjezd Brixen/Bressanone – Val Pusteria (cca 4 €). 

Nejběžnější přístupovou trasou je pro Čechy Brennerský průsmyk a dálnice od Innsbrucku k Bolzanu.

Autor: Foto Profimedia.cz

Samotný kopec je výjimečný i tím, že je přístupný hned ze tří městeček, vedle nejznámějšího Brunecku je to ještě Olang a St. Vigil. Pakliže vám rozpočet nedovoluje ubytovat se v některém ze špičkových hotelů typu Falkensteiner Kronplatz hned pod sjezdovkou a nechat se tam hýčkat dokonalou kuchyní a čtyřpatrovým wellness centrem, anebo se vám protiví nával u odjezdu prvními lanovkami od centrálních parkovišť (to v Brunecku je navíc placené – 7 € za den), dokonalým fíglem je vzít to na kopec odkudkoli v pustertalském údolí vláčkem. Ski Pustertal Express jezdí každou půlhodinku a třeba v zastávce Percha to z vagónu do kabinky lanovky na Kronplatz máte jen asi dvacet metrů, což hravě zvládnete i v lyžařských botách! Vláček navíc spojuje i sousední areál 3 Zinnen, kdyby vám tedy těch 121 kilometrů sjezdovek na Kronplatzu bylo málo…

Pusteralský lyžařský expres jezdí zhruba každou půlhodinku.

Autor: Foto IDM Südtirol/Alto-Adige

Největší atrakcí je na Kronplatzu, hoře svým tvarem připomínající italskou vánoční »štolu« panettone,   samozřejmě nekonečné kilometry sjezdovek všech obtížností. Ty se z vrcholku rozbíhají do všech světových stran. Zážitků lze ale na kopci udělat mnohem víc a to nejen v ostrém carvingovém oblouku. Nikomu neunikne obří zvon Concordia 2000 zasvěcený právě v roce 2000 svatému Bernardovi, patronovi horolezců a lyžařů. S váhou přes 18 tun je jedním z největších v celých Alpách a zvoní každý den v pravé poledne. Kolem zvonu je ještě panoramatická plošina s bronzovým reliéfem s názvy okolních vrcholů.

Obří zvon je nepřehlédnutelnou dominantou vrcholku Kronplatzu, neboli Plan de Corones.

Autor: Foto Shutterstock.com

Najdete zde ale také i do svahu důmyslně zapuštěnou budovu MMM Corones. Nejde o nic jiného než muzeum nejznámějšího horolezce světa Reinholda Messnera (Messner Mountain Museum). Hvězda světové architektury Zaha Hadidová (†65) jej z velké části zapustila přímo do skály, aby nenarušovalo siluetu hory. Je to šesté a prý i poslední muzeum Reinholda Messnera, nejslavnějšího dobyvatele horských štítů na světě. Najdete v něm jak Messnerovy osobní předměty, tak výstroj mapující celou historii alpinismu. 

Betonové muzeum Zaha Hadidová důmyslně zapustila do skály.

Autor: Foto MMM Corones

V budově bývalé stanice lanovky na vrcholu je také Muzeum horské fotografie LUMEN a k němu připojená designová restaurace AlpiNN, v níž držitel tří michelinských hvězd Norbert Niederkofler na stoly v prosklené a nad svahem »levitující« restaurace, z jejíž oken má každý host dechberoucí panoramatický  výhled na okolní štíty, servíruje dobroty připravené jedině z lokálních, ryze horských surovin. Nedostanete tedy vodu s citronem, ani olivový olej, kyselost do jídel získává například fermentací místního ovoce. Ale hlavně – kvůli obědu u něj nemusíte nutně »prodat ledvinu«. Jestli porce pasty v běžné chatě kousek vedle vyjde na 12 eur, za zážitek zde si připlatíte jen 10 eur navíc.

Výhled z restaurace mistra Niederkoflera je dechberoucí, o jeho jídle nemluvě…

Autor: Foto Blesk – Martin Brejla

Vedle lyžařů můžete na tamních svazích, obvykle někde při kraji pist, potkat také místní děti svištící pekelnou rychlostí na čemsi, co z dálky připomíná skibob. Jde o tradiční jihotyrolskou specialitu, které místní říkají Rennböckl, anebo zkráceně böckl. Jedná se o velmi jednoduché vozítko, jehož základem je krátká lyže (často uříznutá stará sjezdová lyže), na kterou je přimontována obyčejná dřevěná konstrukce se sedátkem. Toho se jezdec drží, nohama se opírá o sníh (pro stabilitu a brzdění) a zatáčí náklonem. Tento vynález původně vznikl jako způsob recyklace zlomených lyží, tátové v údolí Pustertal je dětem vyráběli doma svépomocí. V minulosti, kdy v horských oblastech nebyly běžné školní autobusy a cesty byly v zimě trvale pod sněhem, sloužil Rennböckl jako praktický dopravní prostředek  do školy či zpět. Bylo to rychlejší a zábavnější než chůze pěšky.

Tato vozítka jsou dnes však už víc než jen hračka – pořádají se na nich i závody a dají se koupit jako profesionálně vyrobené sportovní náčiní.

Jízda na böcklu je pořádně adrenalinový zážitek a nemůže se na něm ze sjezdovky pustit každý…

Autor: Foto IDM Südtirol/Alto-Adige

S velkým očekáváním celý region vyhlíží únor, kdy bude jedním ze spolupořadatelů zimních olympijských her, konkrétně v Anterselvě proběhnou všechny závody biatlonistů. V těch se budou čeští reprezentanti pokoušet navázat na celkem 8 medailových úspěchů ze Soči 2014 a Pchjongčchangu 2018. „Turistickému ruchu to příliš nepomůže, v tom období by veškeré kapacity v oblasti byly naplněny tak jako tak,“ podotýká Artur Costabiei z IDM. Přesto se všichni těší, protože tamní Südtirol Arena je prověřena padesáti roky pořádání závodů Světového poháru i světových šampionátů a ani náznakem tady nebudou zažívat nervy, zda všechna sportoviště včas dostaví a zkolaudují jako v jiných městech. Zejména pak v Miláně, kde stále nemají dobudovanou hlavní hokejovou arénu pro 16 tisíc diváků… V Anterselvě musejí obvyklou kapacitu 22 tisíc návštěvníků z bezpečnostních důvodů snižovat na 19 tisíc, i to je však spolu se všemi týmy dost na to, aby dopravně zatížili celé údolí. „Jednou možností k dopravě přímo do olympijského areálu bude pro všechny fanoušky ze všech přístupových stran jedině vlak a kyvadlová autobusová doprava,“ upozorňuje Costabiei i tisíce biatlonových nadšenců z Česka, kteří se v únoru jistě do Anterselvy rovněž vypraví.  

V majestátné Südtitol Areně už se objevují olympijské kruhy, o nejcennější medaile se zde bude bojovat od 9. do 21. února 2026.

Autor: Foto Martin Brejla