Na závažný problém upozornil mezinárodní tým badatelů v komplexní zprávě z minulého roku. Podle ní v důsledku klimatických změn, oteplení Středozemního moře a propojení Rudého a Středozemního moře Suezským průplavem, se ve Středomoří rozšiřuje počet invazních druhů ryb. Nejznámějším je bezesporu perutýn žoldnéř, jehož příbuzný perutýn ohnivý se přemnožil v Karibském moři a rozšířil se do Jižní a Severní Ameriky. V těchto oblastech nemá přirozeného predátora a dorůstá do extrémních velikostí. Podobně rychle se rozmnožuje jeho příbuzný kupříkladu kolem pobřeží Kypru.
Podle biologa Adama Petruska z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy takovýchto velikostí perutýn žoldnéř nedosáhne, ale jeho výskyt bude pro živočichy podobně likvidační: "Perutýn je velmi ostnatá, aktivně jedovatá ryba, která má ostny na ploutvích osazené jedovými žlázami a je to velmi efektivní dravec. Způsob, jakým loví, a jak je chráněn před predátory, je pro faunu mediteránu novinka," popsal přednosti této ryby odborník.
Pro člověka může být jeho jed smrtící. Zabít by mohl nemocného člověka nebo jedince s alergií na typ jeho jedu, přesto by bodnutí i pro zdravého člověka bylo velmi bolestivé. Většinou způsobí silné bolesti, problémy s dýcháním, horečku nebo zvracení. A jak s ním můžeme u moře přijít do kontaktu?
Opatrně při rybaření
"Nemyslím si, že by člověku hrozilo při koupání reálné nebezpečí, protože ty ryby okolo sebe vidíte a ony cíleně nevyhledávají kontakt s člověkem. Perutýn vás sice nechá přiblížit, ale byla by velká náhoda, kdybyste se nabodli," uklidňuje návštěvníky středozemních letovisek odborník. Přesto varuje před možným způsobem, jak se s jedovatou rybou potkat.
I tento invazní, jedovatý druh ryby může skončit na vašem háčku a nepříjemně bodnout. Králíčkovec Siganus luridus je považovaný za nebezpečí pro původní Středomořské biotopy:
Get to know the #InvasiveSpecies in the #Mediterranean: |Siganus luridus|
— MPA-Engage (@MPAengage) July 20, 2021
It grazes heavily on algae and can often result in their local eradication. It can have a negative impact on the energy transfer throughout a food web and significantly alter habitats.
📷by G. Ombrello pic.twitter.com/we7NdrHXkG
"Nejnebezpečnější je, když někdo zkouší amatérsky rybařit třeba na improvizovanou udičku a vytáhne nějakou jedovatou rybu. Dravci na háček docela rádi jdou. V okamžiku, kdy nevíte, co jste chytli a sáhnete na ni neobratně rukou, tak se velmi pravděpodobně na jeden z jedových ostnů nabodnete," nabádá profesor Petrusek k obezřetnosti při rybolovu. Kromě perutýna se totiž rozšířili i králíčkovci, kteří mají ve svých ploutvích také ostny s jedem.
Na pláž v obuvi!
Perutýni a králíčkovci nejsou jedinými živočichy, kteří mohou turistům ublížit. Na dně moří číhají kupříkladu maskované ropušnice nebo zahrabaní ostnatci, jež jsou přirozenými živočichy Středozemního moře a člověk na ně může šlápnout nebo sáhnout. "Z mnoha důvodů doporučuji chodit i na písčitých plážích v plážových botičkách, protože to bodnutí od naprosto běžné a původní středozemní ryby ostnatce je něco, co nechcete zažít," radí odborník. A co dělat, když vás ryba bodne?
Řešení není nikterak složité, podle Petruska pomáhá teplo. Nejefektnější je použít fén a ohřívat místo vpichu. Pokud jste na člunu na moři, tak mnoho motorů vypouští z motoru teplou vodu, stačí ji pod proud namočit a tím zasažené místo uklidnit. Pokud však máte těžší symptomy, vyhledejte neprodleně lékařskou pomoc.
Odkud se do Středozemního moře dostávají žraloci, jaký je nejrozšířenější nebezpečný živočich Středomoří, a proč nevypouštět ryby do zdánlivě prázdných vodních nádrží, se dozvíte v Blesk Podcast:
Blesk Podcast: Ve Středomoří se rozšiřují cizí jedovaté ryby. Kde si dát pozor? Jiří Marek
