Populární hasicí pěna je toxická: Blíží se její zákaz v EU! Hasiči i firmy řeší, co dál
K velkému zákazu se schyluje v Evropské unii. Sedmadvacítka se chystá „zakleknout“ na tzv. věčné chemikálie známé jako PFAS, které jsou toxické a vyskytují se v produktech všude kolem nás. Jako první se EU zaměřila na hasicí pěny s obsahem těchto látek, omezení začne platit letos v červenci, kompletní zákaz pak zřejmě příští rok. Zatímco experti tento krok vítají, hasiči nadšeni nejsou, podle nich určité typy požárů pěny bez PFAS nezvládají.
Zkratka PFAS označuje takzvané polyfluorované a perfluorované látky. Jak na senátním semináři věnovaném tomuto tématu podotkl Tomáš Cajthaml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, těchto látek existuje více než 10 tisíc a jsou uměle vytvořené člověkem.
Svého času to byla chemická revoluce. „Všechny mají fantastické vlastnosti,“ popisuje Cajthaml, proč se PFAS staly tolik oblíbenými. Tyto látky velmi účinně odpuzují tuk a vodu, tím pádem je najdete v široké škále běžně používaných produktů. Nepromokavé oblečení, nepřilnavé nádobí, kosmetika, různé laky a nátěry, hasicí pěny… výčet by mohl být dlouhý.
Problém ale je, že PFAS škodí jak lidskému zdraví, tak životnímu prostředí. Podle Cajthamla se o této škodlivosti ví minimálně 25 let, jenže dlouhodobě je tendence negativní účinky PFAS bagatelizovat – byznys byl silnější než vědecké hlasy. Škodlivost dokonce v některých případech výrobci tajili, upozornil britský server The Guardian.
PFAS podle Cajthamla způsobují chronickou toxicitu. „To znamená, ten projev není brzký, ale je v řadě případů u těchto látek prokázaný,“ vysvětluje s tím, že všichni máme látky z této skupiny v krvi. Negativních důsledků je skutečně hodně – poškození jater, narušení fungování štítné žlázy, vliv na metabolismus tuků, některé PFAS jsou navíc prokázané karcinogeny, u jiných zatím existuje podezření.
Jsou tu navždy
„Potom je tam ještě jedna důležitá věc, která je často pomíjená a je možná stejně důležitá jako ta toxicita, a to je rozložitelnost,“ upozorňuje dále vědec. „Tyto látky se v principu nerozkládají, protože ta vazba mezi uhlíkem a florem, kterou vynalezl člověk, je tak strašně silná, že to není přirozený mechanismus,“ popsal Cajthaml.
PFAS se tedy hromadí v přírodě a nemají šanci z ní vymizet. To spouští řetězec negativních důsledků. Povrchová voda – i ta v Česku – je látkami PFAS kontaminovaná, takže i ryby jsou kontaminované… vše to ukázaly studie, na kterých Cajthaml spolupracoval. Ne nadarmo se PFAS nazývají „věčné chemikálie“.
Podle Karolíny Brabcové, odbornice na toxické látky ve spotřebním zboží z organizace Arnika, se náklady na vyčištění vody a půdy, a na zdravotní péči v důsledku PFAS odhadují na 52-84 miliard eur.
Chystá se obří regulace
Světové úřady už roky řeší, co s tím. Strockholmská úmluva momentálně zakazuje tři zástupce PFAS, Evropská unie přidala další jednotky, ale při počtu více než 10 000 látek je to podle Cajthamla „trapné množství“ a legislativu označil za nedokonalou.
Momentálně mají lidé omezené možnosti, pokud se PFAS chtějí vyhnout. Obsahuje dětská bunda tyto látky? Nebo pečicí papír? Nebo obal na burger? Klidně může, ale vy to nezjistíte. „Akademická nebo vědecká komunita si myslí a je přesvědčena, že tyto látky prostě musí být téměř kompletně zakázány,“ říká na to konto Cajthaml.
Evropská unie momentálně pracuje na návrhu zákazu, který by postihl většinu PFAS. Zatím se předpokládá, že by ve spotřebitelských výrobcích byly omezeny od roku 2026-2027, celkový zákaz by měl platit zhruba v roce 2030. Jasno by mohlo být během letošního roku.
První krok: Konec PFAS v hasicích pěnách
Jedna kategorie, kde zákaz začne platit dřív, jsou hasicí pěny. Ty, které obsahují látku PFOA, bude třeba přestat používat už od července 2025 a konečný zákaz všech pěn s PFAS by měl začít platit v dubnu 2026.
U hasičů se muselo jednat rychle. Jak ukázala studie ústavu Recetox spadajícího pod Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity, častý kontakt s toxickými hasicími pěnami hasičům negativně ovlivňuje jejich zdraví – v jejich tělech byly naměřeny vyšší koncentrace PFAS oproti běžné populaci (a také další hodnoty, například vyšší bilirubin).
Václav Mečíř, předseda sekce životního prostředí Hospodářské komory, který se hasicím pěnám věnuje 25 let, upozornil, že pěny s PFAS pro hasiče představovaly v minulém století revoluci. Fungovaly naprosto ideálně. Proto se podle něj nelze divit, že se od nich hasičům nechce upustit. „Jedná se o lidi, kteří chodí do požárů, do nebezpečných situací a chtějí si být naprosto stoprocentně jistí vším, co používají,“ chápe jejich postoj.
Jenže vliv na životní prostředí a na zdraví lidí je příliš velký. „Hasiči celosvětově musí, ať se to prostě někomu líbí, nebo nelíbí, upustit od používání těch fluorovaných hasiv,“ říká.
Šéf hasičů: Budeme si držet rezervu
Náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Petr Ošlejšek podotýká, že na některé typy požárů, třeba skládek, už teď čeští hasiči používají pěny bez PFAS. Jiné to je u požárů látek, které přecházejí do kapalného stavu - benzin, olej, alkohol a podobně, typicky požáry v chemičkách a rafinériích. Tam stále hrají prim pěny s PFAS.
Vyjádřeno čísly, v Česku se podle náměstka ročně spotřebuje průměrně 50 tun pěnidel, z toho je drtivá většina bezfluorová.
Podle Ošlejška mají bezfluorová pěnidla odlišné vlastnosti. „Především ta výroba té pěny je náročná a může to dělat problém jak v těch klasických hasičských cisternách, které používáme na ten zásah, tak zase primárně u kolegů v petrochemickém průmyslu, v těch stabilních hasicích zařízeních, kdy prostě to pěnidlo je husté, neteče,“ vysvětlil. Sice se zákazem pěn s PFAS podle svých slov počítá, jedním dechem ale dodává, že se snaží s ministerstvem životního prostředí vykomunikovat legislativu, která bude dávat smysl a bude počítat i s mimořádnými událostmi v chemičkách.
„Určitě je tady problém i dekontaminace, protože pokud někde to pěnidlo s obsahem fluoru nahradíme jiným pěnidlem, tak musíme tu nádobu nějakým způsobem dekontaminovat, což v případě některých látek může být hodně problematické,“ upozornil na další aspekt přechodu Ošlejšek.
Také Petr Králert, velitel hasičského záchranného sboru Unipetrolu v Záluží u Litvínova, říká, že nové pěny lze špatně použít ve stávající technice. Navíc letí na kratší vzdálenost, což podle něj může být pro hasiče při hašení nebezpečných látek rizikové. „Tady je moje filozofická otázka, jestli si můžeme sebrat možnost hasit strategické zásoby ropy a motorových paliv pro Českou republiku,“ prohlásil velitel, který doufá, že ještě nějaký čas bude možné používat pěny s PFAS a do té doby budou vynalezeny lepší alternativy.
Vladimír Vlček, generální ředitel Hasičského záchranného sboru nepopírá, že pěna s obsahem fluoru má negativní vliv na životní prostředí. „Na straně druhé má pozitivní vlastnosti ve vztahu k hasebním účinkům,“ hovoří podobně jako jeho náměstek a Králert. „Stále si budeme držet určitou rezervu,“ uvedl s tím, že ta bude právě pro požáry v petrochemii. „Chci ujistit občany v tom, že ať už se jednalo o zásah v Hustopečích, ať už se jednalo o zásah u Rakovníka, tak ani u jednoho z těch zásahů se nepoužívala pěnidla, která by obsahovala fluor,“ vysvětlil.
Podle Mečíře alternativy neustále přibývají a je s nimi možné adekvátně nahradit pěny s PFAS: „Dnes vidíme, že uživatelů bezfluorových hasiv je stále více, v západní Evropě už jsou to stovky klientů, ve střední Evropě desítky.“ Zmínil Slovensko, kde hasiči už čtyři roky opouští od pěn s PFAS a na problémy s hašením nenarazili.
Agrofert bude testovat
Holding Agrofert, pod který spadá několik petrochemických podniků, podle svého mluvčího Pavla Heřmanského situaci sleduje. „V koncernu Agrofert máme jak společnosti, jejichž hasiči už žádná pěnidla s PFAS nemají, tak jako podniky, kde je ještě v zásobách mají a během letošního roku budou provádět testování, na jejichž základě vyhodnotí, co vše budou muset na stávající požární technice upravit,“ osvětlil.
To Státní hmotné rezervy (SHR) jsou v klidu, podle jejich mluvčího Jakuba Linky hasicí pěny na skladech vůbec nemají.
Ministerstvo: Bude přechodné období
Mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí podotkla, že obsah PFAS v hasicích pěnách už dnes regulují dvě nařízení, která regulují určité složky.
„Kromě tohoto se očekává přijetí nového, komplexního omezení všech PFAS v hasicích pěnách, které vstoupí v platnost v průběhu léta 2025. Bude to nová položka v příloze nařízení REACH. Ta pokryje vše, co zatím ještě pokryto není,“ vysvětlila.
„U jednotlivých položek je stanoven jednak obecný termín zákazu používání, ale jsou stanovena pro určitá použití i delší přechodná období a výjimky, které mají zajistit dostatečný čas pro zavedení bezfluorových alternativ a umožnit tak plynulý přechod od dosavadního používání PFAS,“ dodala.
Upozornila, že nařízení EU jsou závazná v celém rozsahu a rovnou se aplikují ve všech členských státech bez potřeby toho, aby se vepsala do národní legislativy. „Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) zákazy přímo nevydává, ale připravuje odborné podklady a návrhy omezení, na jejichž základě Evropská komise předkládá legislativní návrhy, které jsou následně projednávány s členskými státy,“ uvedla.
Lepsi uhoret nez otravenej 😃