Používáte při nošení respirátoru sprej proti zamlžování brýlí? Experti: Může být jedovatý

Vědci z univerzity testovali čtyři spreje a pět hadříků proti zamlžování brýlí, vybrali ty, které měly nejlepší hodnocení na prodejním portálu Amazon. Podrobili je hmotnostní spektrometrii s vysokým rozlišením, speciální analýze, ze které vyplynulo, že všech devět produktů obsahovalo fluorotelomerní alkoholy (FTOH) a fluorotelomerní ethoxyláty (FTEO).

S těmito chemikáliemi je to trochu složité. Obě spadají mezi PFAS, větší skupinu látek, která je pod radarem expertů dlouho. Jak vysvětluje Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), různých PFAS jsou tisíce a jsou i široce používané. „Všechny obsahují vazby mezi uhlíkem a fluorem, které jsou jednou z nejsilnějších chemických vazeb v organické chemii. To znamená, že při použití i v životním prostředí odolávají rozkladu. Většina látek PFAS se také snadno přenáší v životním prostředí na dlouhé vzdálenosti od zdroje svého uvolnění,“ popisuje úřad.

„U látek PFAS bylo často pozorováno, že kontaminují podzemní vody, povrchové vody a půdu. Vyčištění znečištěných míst je technicky náročné a nákladné. Pokud bude jejich uvolňování pokračovat, budou se nadále hromadit v životním prostředí, pitné vodě a potravinách,“ podotýká dále ECHA.

Nošení brýlí v době koronaviru: Ochrání před nákazou? A proč jsou slzy nebezpečné

Kontaminování životního prostředí ale není jediné, některé PFAS mohou mít i vliv na zdraví, dokonce jsou považovány za potenciální karcinogeny. „Diskutováno je především zvýšené riziko rakoviny ledvin, vaječníků, varlat a prostaty. Některé PFAS jsou reprotoxické (snižují plodnost u žen), zvyšují riziko vysokého krevního tlaku v těhotenství, preeklampsie (onemocnění placenty) nebo nižší porodní váhy novorozenců. PFAS mohou poškozovat imunitní a endokrinní systém,“ konstatuje spolek Arnika.

Zda tento efekt mohou mít FTOH a FTEO, není příliš prozkoumané. Autoři studie o sprejích a hadřících se nicméně domnívají, že prostor pro obavy existuje. Jakmile jsou tyto látky inhalovány nebo absorbovány přes kůži, mohou se rozložit na jiné formy PFAS, které již s toxicitou spojovány byly.

Například z nich může vzniknout perfluorooktanová kyselina (PFOA). Ta byla svého času velmi oblíbená, protože vytvoří v produktech averzi k vodě, používala se například k výrobě teflonu nebo textilního materiálu Gore-Tex. „PFOA má bioakumulační potenciál, nejvyšší koncentrace se nacházejí v játrech, ledvinách a krvi. Po expozici dochází k poškození žaludku, jater a narušení rovnováhy thyroidních hormonů (štítné žlázy). U PFOA byla popsána vyšší pravděpodobnost výskytu rakoviny jater, poruchy imunitního a nervového systému,“ popisuje Arnika.

Dnes se pomalu od používání PFOA z těchto důvodu opouští, existují výjimky do roku 2023 a 2025 například ve zdravotnických materiálech, ale i u těch se očekává, že budou nějakým způsobem revidovány.  

Chybějící složení i zavádějící popisky

„Kdybychom předpokládali, že FTOH a FTEO mají stejnou toxicitu jako PFOA, tak jedno použití tohoto spreje může člověka vystavit dávkám PFAS, které jsou výrazně vyšší, než jaké lidé získávají z vypití jednoho litru vody s obsahem PFAS doporučované EPA (americká Agentura pro ochranu životního prostředí, pozn. red.) jako bezpečné ke konzumaci,“ vysvětluje autor studie Nicholas Herkert.

Podle něj tým zjistil, že spreje proti zamlžování brýlí obsahovaly až 20,9 miligramů PFAS na mililitr tekutiny, což lze označit za velmi vysokou koncentraci.

Nápad na tento výzkum přitom přišel náhodou. Vědci z Dukeovy univerzity se spreje rozhodli otestovat poté, co jejich kolegyně, chemička Heather Stapletonová, koupila své 9leté dceři jeden z těchto sprejů, aby se jí nezamlžovaly brýle při nošení roušky. Podívala se ale na složení a vyděsila se.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

„Ironií je, že ten sprej byl popisován jako netoxický a bezpečný k užívání. Uváděl, ať se nastříká na brýle a pak na sklech rozetře prsty,“ kroutí hlavou Stapletonová, podle které další spreje, které tým zakoupil, ani složení na svém balení neuváděly. „Je znepokojující si pomyslet, že lidé tyto produkty používají na denní bázi, aby se chránili během pandemie, ale místo toho se zřejmě vystavují jinému riziku,“ podotýká chemička.

Herkert doplňuje, že FTEO skutečně může být problém, chemikálie proměnila vystavené buňky v tuky. To značí, že látka může narušovat metabolismus lidí. Zatím ale všechny pokusy proběhly ve zkumavkách (in vitro), další fází bude efekt prověřit na živém organismu (in vivo). Před konečnými závěry tak budou muset vzniknout další studie. Přesto vědci upozorňují, že „lidé mají právo vědět, co používají“.

Současný výzkum byl publikován v odborném magazínu Environmental Science & Technology Letters.