České Švýcarsko je nositelem významného ocenění Evropská destinace nejvyšší kvality za Českou republiku v kategorii Cestovní ruch a chráněné oblasti. Tento titul ho řadí mezi nejvýznamnější turistické regiony „Starého kontinentu“.

Víc než 95 procent plochy Národního parku České Švýcarsko zaujímají lesy, které se snoubí s hlubokými roklemi a soutěskami, průzračnými bystřinami a majestátními pískovcovými městy s věžemi a skalními stěnami. Nad dříve smíšenými lesy převládly jehličnaté, jejichž základ tvoří zejména smrk ztepilý a borovice lesní.

Oblast je charakteristická minimálním osídlením, což začalo v mezolitu, z něhož jsou první doklady o tom, že tady hledali útočiště pravěcí lidé. Zdejší drsný charakter přírody neposkytoval dobré podmínky pro trvalejší pobyt. To potvrzují i velmi skromné archeologické nálezy.

Na kánoi, parníku či na kole?

V Národním parku České Švýcarsko, který byl součástí Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, mohou nyní návštěvníci volit z několika tras. Některé z tamních skvostů, jako Pravčická skála, Edmundova soutěska a Tiské stěny jsou zpoplatněny. Pokud se vám nechce putovat po svých, na unikátním Labském kaňonu lze opojnou nádheru parku vychutnávat z kánoe, nafukovacího člunu nebo z kolesového parníku. Na své si přijdou i cyklisté, na něž čeká Labská cyklostezka.

Park v číslech

  • 27. června 1972 - zřízení Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce
  • 1. ledna 2000 - vyhlášen Národní park České Švýcarsko
  • Rozloha 79,23 km2
  • Na 60 druhů savců
  • Bezmála 230 druhů ptáků
  • Téměř 30 druhů plazů a obojživelníků
  • Přes 1000 druhů motýlů
  • Nejméně 250 druhů lišejníků
  • Víc než 300 druhů mechorostů

V Dolském mlýně se točila Pyšná princezna

Srdcem Českého Švýcarska je obec Jetřichovice, odkud se větví síť turistických tras k tamním zajímavostem. Nad obcí začíná skalní pohádkový svět, který v 1. polovině 19. století zpřístupnil šlechtic Rudolf Kinský. Podle členů rodiny byly pojmenovány vyhlídky Mariina, Vilemína a Rudolfův kámen. Značené cesty vedou k hrádku Šaunštejn, do Kyjovského údolí na říčce Křinici, k obci Rynartice, kde zaujmou ve skále vytesané reliéfy trpaslíků a Sněhurky a také k torzu bývalého Dolského mlýna, ležícího v kaňonu říčky Kamenice.

Právě Dolský mlýn si pro svou slavnou pohádku Pyšná princezna (1952) vybral režisér Bořivoj Zeman. Hluboký les ukrývá místo zvané Na Tokáni s malebnými alpskými stavbami, které kdysi sloužily panstvu při lovu tetřevů.

Možná spatříte lososa či rysa!

Zdejší pískovcová krajina nabízí prostředí, v němž se daří druhům, které na jiných místech již dávno vymizely. Spatřit můžete v říčce Kamenici lososa, stříbrné pstruhy, dále pak vydru nebo ledňáčka. V lesích vás může zaskočit setkání s rysem ostrovidem. Hnízdí tu desítky druhů ptáků. Z těch nejvzácnějších jmenujme čápa černého, sokola stěhovavého, jeřába popelavého, orla mořského, volavku bílou či kulíka říčního.