Do Káhiry mě dostalo muzeum. Nebýt v listopadu dostavěného muzea GEM, které se honosí titulem nějvětší muzeum na světě věnované jedné civilizaci, asi by mě ani nenapadlo se sem jet podívat. Přeci jen je to město, které má víc než dvojnásob obyvatel než celá Česká republika a figuruje v první desítce měst s nejznečištěnějším ovzduším. Jenže, vždycky jsem chtěl vidět pyramidy, a teď ten GEM. Navíc sem doletíte za necelé čtyři hodiny s Egyptair přímým letem. Nešlo odolat.
Ulice nikdy nespí
Káhira na mě obrovsky zapůsobila. Je jako jedno obří, neustále pulzující mraveniště, které nezastaví, ani uprostřed noci. Ruch v ulicích vás okamžitě omráčí vlnou energie. Auta a mopedy neustále zběsile troubí, chodci mezi nimi suverénně kličkují. „Od té doby, co zavedli povinnost mít řidičák, je to výrazně lepší. Ale na skútrech tu potkáte i čtrnáctileté děti,“ říká náš průvodce Fanda, pravým jménem Fahim Gad, který se naučil česky na online kurzu a z komedií Kameňák a Hospoda a dnes provází po Káhiře pro Čedok. Sem tam vidíme hlouček chodců nebo oslíka i na šestiproudé dálnici, která si jako nůž prořezává cestu hustou panelovou zástavbou v úrovni druhého patra. Domy se tu staví velmi natěsno, i dálnice je jen pár metrů od oken. Pod ní je další patro ekosystému této prašné džungle, obchůdky, stánky a mumraj lidí. Vzduchem se line vůně silné arabské kávy, tabáku z vodních dýmek, pečeného masa a exotického koření mísící se s výfukovými plyny a všudypřítomným prachem. Písek ze Sahary tu mají na autech a fasádách denně, kdykoliv foukne. Je to fantastický chaos.
Pevnost stráží celé město
Nad tímto nekončícím městským labyrintem se na kopci majestátně tyčí Saladinova citadela. Středověká islámská pevnost z dálky láká na své mohutné kamenné hradby, obranné věže a především štíhlé minarety slavné Alabastrové mešity. Když vystoupáme až na samotný vrchol, otevře se nám úchvatný panoramatický pohled na celou rozlehlou metropoli. V dálce se rýsuje silueta pyramid v Gíze, luxusní mrakodrapy u Nilu a hned pod hradbami začíná káhirské Město mrtvých. Nekropole starých hrobek, které ale už po staletí obývají i živí, a která se stala turistickým magnetem s hotely, kavárnami a krámky. Kvůli bytové krizi a chudobě si zde tisíce obyvatel založily své provizorní domovy přímo uvnitř historických hrobek a rodinných krypt. Mezi staletými náhrobky tak dnes lidé suší prádlo, na ulicích si hrají malé děti a mezi hroby fungují normální obchody či řemeslné dílny. Bývalo větší, než jej rozčísla dálnice a buldozery.
Nil nabízí klidnou oázu
Pokud už budete mít hlučného a prašného centra dost, dokonalý únik najdete u břehů jedné z nejdelších řek světa, Nilu. Nábřeží lemované moderními mrakodrapy, luxusními hotely a zelenými palmami, působí ve srovnání se starými čtvrtěmi jako úplně jiný svět. Místní obyvatelé se sem s oblibou chodí procházet při romantickém západu slunce a užívají si příjemný chladnější vzduch. Oblíbené jsou i plavby ať už na velkých restauračních lodích, nebo i na malých loďkách. Ty si s oblibou objednávají i party mladých egypťanů na nejrůznější soukromé veselice.
Smysly dostanou zabrat
Návštěva egyptské metropole představuje naprosto intenzivní útok na všechny smysly. Zejména pokud se ponoříte do Khan el-Khalili, obchodní čtvrti ze 14. století. Je plná obchůdků se vším možným, restaurací a kaváren v impozantních kulisách středověkých ulic. Na seznamu památek UNESCO je už od 80. let a patří mezi nejstarší a neimpozantnější městská tržiště v celém arabském světě. Káhiru budete buď od první minuty bezmezně nenávidět kvůli hluku a prachu, nebo si její magické kouzlo navždy zamilujete. Nic mezi tím. Tato africká megapole zkrátka zanechá hlubokou stopu a vzpomínky, na které se nezapomíná.
Poslední div světa
Gíza je největší město Egypta na západním břehu Nilu. Prakticky ale vůbec netušíte, že jste vyjeli z Káhiry, jen přejedete most. Na plošině, kde končí město a začíná poušť táhnoucí se prakticky až do Maroka, stojí tři hlavní pyramidy. Ta největší a nejznámější patří faraonu Chufuovi (řecky Cheopsovi) a původně měřila bezmála 146 metrů. Je to poslední ze starověkých divů světa, který zůstal stát. Skládá se z více než dvou milionů masivních kamenných bloků. Po celá tisíciletí si držela absolutní světový rekord jako nejvyšší stavba vytvořená lidskou rukou. A neskolily ji ani desítky silných zemětřesení, které její okolí zasáhly. Nový výzkum seismologů ukázal, že za odolnost Chufuovy pyramidy proti zemětřesení mohou speciální dutiny nad hlavní komorou, které fungují jako tlumiče vibrací. Je to geniální monumentální stavba, která budí představivost. Nikdy jsem ale netušil, jak blízko je jí město.
Poušť skrývá stovku hrobek
V celém Egyptě archeologové dosud napočítali zhruba 120 pyramid. Táhnou se v dlouhém pásu podél posvátné řeky Nil. Všechny, až na jednu, na západním břehu. „Západ znamenal konec dne, symbol konce života. Lidé žili na východním břehu a pohřbívali na západním,“ odhalil nám Fahim Gad, neboli Fanda z Čedoku. Každá z nich sloužila jako bezpečná schránka pro posmrtný život panovníka, kam se ukládala jeho mumie. A všechny byly už ve starověku vykradeny. „Co to muselo být za nádheru třeba v Chufuově pyramidě, když tak krátce žijící a málo významný panovník, jako byl Tutanchamon, měl takový poklad?“ zasnil se Fanda. „A víte, že jsme našli i faraona s ještě větším pokladem, než měl Tutanchamon? Psussenes I! Větší poklad, zachovalejší, jen bohužel ze stříbra, které ale mělo v té době větší hodnotu, protože bylo dovozové, zatímco zlato bylo místní. Také se našel v roce 1940 a to měl svět trochu jiné starosti, tak není tak známý,“ dodává.
Vše začalo v Sakkaře
Kdo chce vidět počátek pyramid, musí navštívit nedalekou Sakkáru. Právě zde se tyčí Džoserova stupňovitá pyramida, která je ze všech nejstarší. Geniální architekt Imhotep ji navrhl pro svého krále před 4700 lety. Fascinující je i zádušní chrám a bohatě zdobené hrobky v jejím okolí. Při příznivém počasí odtud dohlédnete nejen do Gízy, ale i na druhou stranu do Dahšúru, kde čekají další úchvatné stavební experimenty. Legendární Lomená pyramida musela kvůli stabilitě v polovině práce změnit sklon stěn, což jí dalo netradiční tvar. Její sousedka, Červená pyramida, pak představuje historicky vůbec první stoprocentně úspěšný pokus o klasickou hladkou pyramidu.
Nový div světa
Více než dvacet let trvaly přípravy projektu, který nemá ve světě obdoby - Velké egyptské muzeum GEM nedaleko pyramid v Gíze. Projekt odstartoval už v roce 2002, jenže práce drsně zbrzdilo arabské jaro, pandemie i regionální konflikty. Výsledkem je však monumentální areál (půl milionu metrů čtverečních), jehož vybudování stálo v přepočtu astronomickou miliardu dolarů. Architektura muzea je sama o sobě uměleckým dílem. Irští architekti navrhli komplex ve tvaru zkoseného trojúhelníku -severní a jižní stěny budovy jsou navíc přesně zarovnány s Chufuovou a Menkaureovou pyramidou. Z vnitřku se lidem přes obří prosklenou stěnu otevírá úchvatný panoramatický výhled na tyto starověké divy. Samotná výstavní plocha pro lidi zabírá 45 tisíc metrů čtverečních a jejím hlavním tahákem je kompletní a pravá sbírka Tutanchamonova pokladu. Výstava, která koluje po Evropě, je jen část a navíc jen kopie. Najdete tu ale i čtyři patra jiných artefaktů. Třeba 4500 let starou sluneční loď faraona Chufua. Toto 44 metrů dlouhé plavidlo z cedrového dřeva má v areálu vlastní budovu. Nechybí tu ani patro s 3D virtuální procházkou stavbou pyramid.
Tohle mě zaujalo
Zlatá maska – nejvzácnější část Tutanchamonovy posmrtné výbavy je přísně střežena.
Vesmírná dýka – Tutanchamon měl při sobě dýku, která byla z nerezu. Dávno předtím, než se Egypťané naučili slévat kovy. Byla vykována z meteoritu.
Socha Ramsesse II – do muzea jí přesunuli od káhirského nádraží a až tady vynikne její monumentálnost. Je vysoká jak třípatrový dům a váží 83 tun.
Skládací postel – Tutanchomonovo cestovní lůžko mělo chytře navržené panty a dalo se složit pro snadný transport.
