Dílo pracuje s abstraktními geometrickými tvary a výrazně se opírá o místní kontext. „Kompozice muralu pracuje se šedými hranolovými prvky, které odkazují na tvarosloví egyptských pyramid, a celkové řešení je navrženo tak, aby rostlo směrem vzhůru. Barevnost díla zároveň respektuje fasádu objektu,“ popisuje ZEB ONE. Výrazný vliv na výslednou podobu měla také samotná budova ambasády, která je významnou brutalistní stavbou architekta Karla Filsaka.
Samotná realizace muralu zabrala podle autora tři dny intenzivní práce. Náročnější byla především přípravná fáze projektu, zejména logistika spojená s dopravou materiálu z Prahy do Káhiry, protože potřebné barvy a další vybavení nebylo možné zajistit v požadované kvalitě přímo na místě. Součástí příprav tak bylo i speciální zabalení materiálu pro leteckou přepravu. Návrh muralu vznikl na základě fotografií z místa a studia architektury celého areálu i jeho okolí, přičemž autor finální podobu skici rozpracoval přímo do fotografie konkrétní zdi ve dvou barevných variantách.
ZEB ONE se dlouhodobě věnuje vizuální abstrakci písma a práci s geometrickými strukturami ve veřejném prostoru i galerijním prostředí. V roce 2024 představil svou tvorbu na samostatné výstavě v pražské galerii Platforma 15 a zúčastnil se také skupinové výstavy geometrické abstrakce v polské Lodži. Mezinárodní přesah jeho práce potvrzuje i fakt, že jeden z jeho sketchbooků byl nově zařazen do sbírek Muzea evropských a středomořských civilizací (MUCEM) v Marseille.
Součástí jeho pobytu v Egyptě byl také kreativní workshop pro děti v Alexandrijském sportovním klubu, kde mladým účastníkům přiblížil principy práce s tvary, barvami a abstrakcí. Akce byla podpořena grantem Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci strategické komunikace. Projekt podle ředitelky Českého centra Káhira Terezy Sváškové zapadá do dlouhodobé snahy představovat architekturu jako důležité kulturní téma, které propojuje český a egyptský kontext.
