Čaputová se ostře obula do Fica: Schytal to za změny v trestním právu

Proti předloze, která počítá například se snížením trestních sazeb za korupci a ekonomickou kriminalitu, dále se zkrácením promlčecích dob, už vystoupily také evropské instituce. Ve středu příslušnou rezoluci proti Slovensku schválil Evropský parlament. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) zase už v prosinci uvedl, že záměry Ficova kabinetu znamenají vážné ohrožení právního státu.

„Nikdo nezpochybňuje právo vládní většiny měnit jednotlivé politiky státu. Vyhrát volby ovšem neznamená možnost dělat všechno. Vyhrát volby znamená převzít na sebe největší díl odpovědnosti,“ řekla Čaputová ve svém mimořádném projevu ve sněmovně. Nynější kabinet již čtyřnásobného premiéra Fica nastoupil do úřadu loni v říjnu.

Podle Čaputové neobstojí jeden z hlavních argumentů vlády pro jednání o návrhu na změny v trestním zákoníku a dalších zákonech, a to údajné porušování lidských práv. Zpochybnila také tvrzení kabinetu, že snížením sazeb chce dosáhnout jejich nastavení na evropskou úroveň.

Kdo nahradí Čaputovou? Zuby si brousí Pellegrini i Korčok, politolog hodnotí šance hradních adeptů

Slovenská prezidentka řekla, že nově by na Slovensku mělo být možné ukládat podmíněné tresty i za nejzávažnější případy ekonomické kriminality. Dodala, že například právní úprava v Česku či Německu to neumožňuje.

Návrh na úpravy trestního práva může být podle Čaputové v rozporu se slovenskou ústavou, a to kvůli ohrožení práv poškozených trestnými činy. Zkrácení promlčeních lhůt totiž podle ní způsobí, že zanikne možnost potrestat pachatele v tisícovkách případů majetkové a ekonomické kriminality. „Fakticky půjde o generální amnestii, kde se poškození nedomohou spravedlnosti,“ řekla.

Čaputová kritizovala i samotnou snahu vlády prosadit návrhy v oblasti trestní politiky státu ve zrychleném režimu, kterému nepředcházela širší odborná diskuse. Vláda původně chtěla zrušit ÚSP, který vykonává dozor také nad vyšetřováním kauz z doby předchozího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie, už k polovině letošního ledna. Pokračující obstrukce opozičních poslanců formou prodlužování parlamentní rozpravy ale vedla k tomu, že sněmovna zatím nehlasovala ani o žádosti vlády projednat balík zákonů ve zrychleném režimu, tedy na probíhající schůzi.