Ministr Výborný pro Blesk o drahých potravinách i situaci u lidovců. Jurečka chyboval!…a opakovaně

Jaká je teď nálada uvnitř KDU-ČSL?

„Nejsme v situaci, kdy by naše strana byla v nějaké výborné kondici. Vedeme o tom dlouhé debaty, nikoho netěší průzkumy veřejného mínění. Snažíme se věci změnit, ale není na místě si nalhávat, že situace je ideální.“

Část členů volá po rezignaci předsedy Jurečky i kvůli kauze ministerského večírku v den střelby na filozofické fakultě. Není podle vás na čase udělat změnu ve vedení?

„My jsme se v rámci jednání předsednictva shodli, že je na místě se vrátit k rozhodnutí, kdy se má konat sjezd KDU-ČSL. Je plánovaný na letošní rok, musí být i ze stanov. Zatím platí usnesení, že se uskuteční v říjnu. Celostátní konference však může změnit své usnesení. Ta se sejde příští týden v pátek a povede se debata, zda sjezd nepřesunout, jak byl původně plánován na jaro, a tím urychlit debatu o obměně vedení KDU-ČSL. K tomu zřejmě dojde a myslím, že to je i s ohledem na celkový vývoj potřeba. Všechno ostatní si, myslím, že teďka je předběžné. Záleží také na panu předsedovi Jurečkovi, jak se k celé věci postaví.“

Hladík místo Jurečky? Kvůli večírku řeší lidovci dřívější sjezd, ministr kandidaturu nevyloučil

Celostátní výbor strany, jehož jste členem, předsedu ve funkci podržel. Čekali jste, že to vyvolá takové reakce? Překvapilo vás to?

„Zapadá to do toho, že jsme demokratickou stranou. My jsme jako celostátní výbor jasně konstatovali, že pan předseda chyboval. Já říkám od počátku: Ano, pan předseda chyboval a opakovaně. Jednak toho 21. prosince, že nedokázal včas situaci vyhodnotit a reagovat, jak by se slušelo. Stejně tak chyboval v rámci komunikace. Je si toho velmi dobře vědom a opakovaně se omluvil. A případné další věci je potřeba řešit na úrovni celostátního výboru, celostátní konference. Nemám radost, jak se to promítá do obrazu a důvěryhodnosti KDU-ČSL. Na druhou stranu ta aktuální ne úplně ideální situace nevznikla 21. prosince. To je třeba si připomenout a ta odpovědnost jde i za všemi dalšími.“

A kde vidíte ten problém?

„V loňském roce na podzim jsme měli programovou konferenci, kde jsme si jasně stanovili priority, na kterých bude KDU-ČSL stavět, na kterých stojí. Pojďme si říct, kde a do jaké míry strana spoléhá jen na předsedu nebo ministry, a kde máme mezery, abychom všichni dokázali jako tým prodávat smysluplnost lidové strany pro dnešní Českou republiku, pro naše voliče, protože se ukazuje, že to úplně neumíme nebo neděláme dobře. A je zcela liché se domnívat, že jen tím, že změníme předsedu, se situace ze dne na den obrátí a bude zalitá sluncem. Nebude. Je to o každodenní práci, a to nejen předsedy, ale všech, kteří stranu reprezentují. A tady musíme výrazně zabrat.“ 

Na druhou stranu výměna předsedy je nějaký symbol a známka sebereflexe?

„Ano, ale je to spíše otázka na pana předsedu Jurečku, já tady těžko mohu hovořit za něj. A to, jaké kroky zvolí nebo nezvolí, předpokládám, bude předmětem jednání celostátní konference.“

Předseda Jurečka má vaši podporu? Vám jeho omluva a vysvětlení stačily?

„Vážím si toho, že tady pořád jsou politici, a není to úplně běžné, kteří dokážou uznat chybu a omluvit se, dokonce opakovaně. Čili ano, v tomto smyslu určitě pan předseda má moji důvěru. Je potřeba také vnímat, že je nejen předsedou KDU-ČSL, ale je také ministrem práce a sociálních věcí. Máme tady rozpracované obrovské projekty, včetně penzijní reformy, a myslím, že je potřeba tuto práci v druhé polovině období této vlády dotáhnout do konce. Byl to závazek, který jsme dali jako vláda, koalice Spolu i KDU-ČSL. A bylo by chybou, kdyby kvůli byť velmi nešťastné kauze toto mělo být ohroženo.“

Jurečka mlžil, až lhal, omluva nestačí, míní Vondráček. Pekarová parťáka z koalice hájí

Pokud byste byl osloven, ujal byste se znovu předsednictví KDU-ČSL?

„Vždycky hledím na to, co je prospěšné pro křesťansko-demokratickou politiku, pro KDU-ČSL, abychom dokázali oslovovat veřejnost, voliče, abychom byli důvěryhodní. A záleží mi na pohledu mých kolegů z regionů. Pokud by taková situace nastala, tak je to i o této vnitřní diskuzi. Snažím se jako ministr, když navštěvuji regiony, hovořit i s našimi členy. A pokud bych vnímal, že by tu byl takový zájem a přesvědčení, že mohu být prospěšný, tak pak bych to zvážil. Ale znovu zdůrazňuji, není to o mně, je to o KDU-ČSL.“

Ceny? Je to o konkurenci

Má Česko to nejhorší ohledně zdražování potravin za sebou?

„Jsem přesvědčen, že ano. Nám se podařilo – i vnějším tlakem v diskuzích, které zde byly těsně před koncem loňského roku – se dostat do situace, kdy avizované zdražení nenastalo. Od začátku jsem říkal, že k tomu není důvod. Když se podíváme na predikce, třeba na vývoj ekonomiky, tak skutečně nevidím žádné důvody k tomu, aby se ceny potravin zvyšovaly. I tím, že se snížilo DPH o tři procentní body, tak ceny potravin budou stagnovat. Možná mohou být u některých komodit lehké výkyvy.“

Kde byla příčina růstu cen potravin a také onen zakopaný pes? Protože zemědělci, potravináři i obchodníci tvrdí, že oni za to nemohou, a ukazují na ostatní.

„V roce 2022 byl systém vychýlený ve všech úrovních. Co nyní vidíme – a je detekovatelné v roce 2023 – je, že problém se zdražením nastal v situaci, kdy obchodníci a část potravinářů chtěli využít, možná zneužít trend z roku 2022 a zůstali u výrazných přirážek a využívání oligopolního postavení. Určitě každý má směřovat k zisku, je to dobře, ale vše musí mít rozumnou míru. A současně musíme vidět to, aby na přiměřený zisk dosáhli i zemědělci. Čili pro mě je důležité, aby zde nebyly praktiky, které nejsou běžné na Západě.“

Dopady inflace: Češi ještě častěji nakupují ve slevách. „Frčí“ zlevněné máslo, káva, sýry i maso

To má ale hlídat antimonopolní úřad. Kdy a kde tedy nastala chyba?

„Ano, přesně tak. Dlouhodobě tvrdím, že může být antimonopolní úřad v rámci kontrol preciznější. Jsem přesvědčen, že pokud je potřeba změnit legislativu, máme to učinit tak, abychom dokázali zamezit další oligopolizaci. Dozor nad dodržováním pravidel hospodářské soutěže tady nebyl dostatečný. Proto chceme po antimonopolním úřadu, aby se soustředil více nejen na kontrolu a dodržování pravidel veřejných zakázek, to dělá, ale hospodářské soutěži se příliš nevěnoval.“

Ale tohle není situace, která vznikla ze dne na den. Proč se nezasáhlo dřív?

„Tady se umožňoval vznik velkých koncernů, které mají výrazně silnější postavení při vyjednávání o cenách, což negativně dopadá na zákazníky. Jsem toho názoru, že pravidla pro fúze je potřeba zpřísnit ve prospěch větší konkurence. Ta je přirozeným tlakem, aby ceny zůstaly příznivé pro zákazníka. To může stát moderovat tak, že zpřísní pravidla. Ono to někdy vypadá tak, že se koupí uzenářství, druhé uzenářství, a to antimonopolní úřad odsouhlasí, protože to přece není nic dramatického. Ale když to někdo udělá podesáté, tak zjistíte, že tady je podnik, který získává téměř dominantní postavení na trhu. To by tady nemělo fungovat a je úkolem státu se pokusit tomu nastavit jasná pravidla.“

Podle studie z Mendelovy univerzity šest největších firem drží 75 % trhu. Lze zvýšit konkurenci v takovém prostředí?

„Ale to víme. Všude v Evropě se koncentruje obchod s potravinami do řekněme, 6 – 8 velkých řetězců. To je fakt, který nezměníme. Osmdesát procent potravin se dnes prodává v řetězcích, protože tam přijdou zákazníci. Tohle nemám ambice měnit nebo proti tomu bojovat. To není role ministerstva zemědělství, ani vlády. Ale co je důležité, aby se obchodník u nás v rámci své politiky cenotvorby, ale nejen té, choval tak, jako ten samý obchodník jinde. A to jak vůči zákazníkovi, tak i vůči dodavateli.“

V čem jsou ty rozdíly? 

„Když se podíváme na obchodní přirážky a měl jsem možnost nahlédnout do těch tabulek, tak si položme otázku, jestli je přirozené, že obchodník dá přirážku ve výši set procent. Bylo to na některé zelenině, ale nebylo to jen výběrově. Tady se často operuje s tím: Ano, na jednom výrobku byla přirážka 240 %, ale všude jinde byla 40 – 50 %. Není to pravda. Ta vyjednávání jsou velmi tvrdá a ve finále se dostáváme někam, kde bychom být neměli. Když se podíváme na podíly zisku, tak u obchodníků stoupají. Troufnu si říct, že bychom měli na celé vertikále od zemědělce, přes potravináře až po obchodníka mít ten stav pokud možno vyrovnaný. A v tuto chvíli se zdá, že není.“