14°C
Praha – město duchů? Na území metropole existovaly desítky vesnic. Zmizely z povrchu zemského
-
Docela tak, jak to zpívá Mick Jagger v písni Rolling Stones „Iam a ghost living in a ghost Town,“ si mohou připadat Pražané. Zřídka kdo si totiž uvědomuje, že Praha už dávno není tím, čím bývala. Takovou Libeň, Hanspaulku nebo Střížkov zná snad každý, kdo se kdy po metropoli pohyboval. Zato Kuromrtvy, Hnidošice nebo Slavětice? Po těch není vidu, slechu, ani památky. Jak se Praha ve své mnohaleté historii rozvíjela, „polkla“ řadu vesniček a obcí, které dnes tvoří její čtvrti a městské části. Byly ale i takové, které jejich obyvatelé opustili a nechali je zcela vymizet z lidských dějin a pamětí.
- Jednou z takových, po nichž dnes není pomalu ani památky, byla „velmi stará ves Slavětice,“ uvádí historik František Holec v příspěvku Zaniklé vesnice na území hlavního města Prahy v Pražském sborníku historickém XXIX. Nacházely se na východním kraji Prahy v Klánovicích – přesně v místech, kde se dnes rozprostírá hustý les, uprostřed něhož je usedlost známá jako Nové Dvory. „Ačkoliv nejstarší písemná zpráva o vsi je až z r. 1349, kdy náležela zderazskému klášteru křižovníků Božího hrobu, archeologické nálezy prokázaly její existenci již do konce 12. stol.“1.
Slavětice
Ve své době šlo o prosperující ves, která těžila ze své výhodné lokality. Ve středověku se zde krom lesů nacházely četné rybníky. Ten největší se dokonce jmenoval Slavětický. Místní si zde ve 14. století postavili věžovitou tvrz. Ale už v 16. století je tvrz uváděná jako pustá. A vesnice? Nedochovala se ani jako čtvrť, ani jako místopisný název, vůbec nic. „Poslední známá zpráva o Slavěticích a jejich tvrzí je z r. 1589, a proto lze předpokládat, že tvrz, dvůr i vesnice zanikly počátkem 17. stol. nebo během třicetileté války.“ Poslední pozůstatek Slavětic, zmíněný rybník, byl zrušen při stavbě železnice, která propojuje Prahu s Kolínem.
V těchto místech se nacházela vesnice Slavětice s tvrzí.Autor: Národní památkový ústav - 2.
Rybník
U rybníků chvilku zůstaňme. V Praze je jich ne zrovna úplně málo. Ale jen jeden se psal s velkým R. On totiž Rybník patřil „k nejstarším zaniklým vesnicím na území hlavního města,“ píše Holec. A tentokrát se za ním nemusíme jít podívat na samou periferii, ale přímo do centra. „Osídlení se rozkládalo v okolí dnešního kostela sv. Štěpána“ na Novém Městě, zhruba mezi Karlovým a Tylovým náměstí. O existenci Rybníku hovoří zakládací litina Břevnovského kláštera dokonce už v roce 993. „Ves byla majetkem knížete a podle zakládací listiny připadl břevnovskému klášteru desátek všeho zdejšího knížecího hospodářství.“
S výstavbou Nového Města pražského začal Karel IV. v roce 1348. Patrně tehdy také vzala osada Rybník za své, poněvadž ji zcela pohltila měšťanská výstavba. „Vesnice Rybník a osídlení na Bojišti byly pojaty do městských hradeb a zdejší území bylo velmi brzo zastavěno, takže splynulo s nově založeným městem,“ píše Holec. Prakticky jediným pozůstatkem této vsi je románská rotunda sv. Longina z 13. století, která se nachází v lapidárně pojmenované ulici Na Rybníčku.
Po zaniklé vesničce Rybník zbyla pouze románská rotunda sv. Longina.Autor: ÚMČ Praha 2 - 3.
Kuromrtvy
Prapodivný název nesla vesnice pojmenovaná Kuromrtvy, jejíž stáří je rovněž nebetyčně veliké. Totiž i o této vesnici se zmiňuje zakládací listina Břevnovského kláštera z roku 993. Podle Františka Holce se Kuromrtvy nalézaly pravděpodobně někde mezi Bílou horou, Ruzyní a Břevnovem.
„O této vesnici máme jen málo zpráv,“ uvádí Holec. „Poslední zmínka o ní je r. 1260. Předpokládá se, že v druhé polovině 13. stol. zanikla. Z r. 1430 se zachovala ojedinělá zpráva o vsi Břevnůvku, o němž byla vyslovena domněnka, že byl pravděpodobně na místě zaniklé osady Kuromrtvy.“ Zmíněný Břevnovek historikové kladli konkrétně na vrchu Bílé hory.
Mohyla s pomníčkem byla zbudována v roce 1920.Autor: David Zima - 4.
Chudobice
Město veliké, jehož sláva hvězd se dotýká. Tak dle legendy viděla bájná kněžna Libuše Prahu, z níž vskutku vyrostlo pompézní město. Ne všechny její lokality se však onou hvězdnou slávou a bohatstvím mohly chlubit. Příkladem budiž osada s napovídajícím názvem Chudobice, „prastará ves, o níž máme jen málo zpráv.“ I tato ves se původně nalézala na Novém Městě pražském, s jehož vznikem čekal Chudobice zánik.
„Byly pojaty do hradeb Nového Města a na jejich území byl v druhé polovině 14. stol. postaven kostel sv. Jindřicha,“ napovídá Holec, v jakých místech stály. Kostel sv. Jindřicha a Kunhuty totiž stojí dodnes, a jeho jméno nese nejen protilehlá věž, ale také ulice, v němž se oboje nachází – Jindřišská. „Chudobice zanikly v nové zástavbě a jejich jméno se objevuje ještě v 15. stol. Jako pomístní název v prostoru mezi dnešní Opletalovou a Panskou ulicí.“ Avšak dnes bychom po tomto místním názvu pátrali vpravdě nadarmo. Není po něm ani vidu.
Jindřišská věž je na prodej za 75 milionů!Autor: Profimedia - 5.
Hnidošice
Další ne zcela lichotivý název nesla vesnice, která stávala v blízkosti Hloubětína. Jak asi každý ví, hnidy jsou vajíčka vší, která zůstávají ve vlasech či v srsti. Zda-li odtud pramení název této další zaniklé vesnice? Těžko říct, ale dnes by patrně u zbytku Prahy budila určitý druh posměšků a úšklebků. „Nejstarší písemná zpráva o zaniklé vsi Hnidošicích pochází z r. 1235,“ píše Holec.
Hnidošice v té době koupila královna Konstancie Uherská – vdova po Přemyslu Otakaru I., „aby je spolu s Hloubětínem a Humuncem darovala špitálu sv. Františka křižovníků s červenou hvězdou. V r. 1253 byly pak Hnidošice tomuto špitálu potvrzeny.“ Onen zmíněný Humenec se do dnešních dnů též nedochoval – zbyla alespoň ulice V Humenci, jež se v Hloubětíně nachází. To Hnidošice takové „štěstí“ neměly. Osudnými se jim staly husitské bouře. „Na počátku husitské revoluce zabrali hloubětínský statek s Humencem a Hnidošicemi Pražané. Pravděpodobně v průběhu 15. stol. Hnidošice zanikly.“
VideoVideo se připravuje ...Přemysl Otakar I. a Zlatá bula sicilská. Mimořádný dokument proměnil české země v sebevědomou evropskou mocnost Videohub
-
Související články
