9°C
Dnes se po právu řadí mezi skvosty české architektury a jedny z nejmalebnějších zákoutí klidu v hlavním městě. Břevnovský klášter znají mnozí právě díky jeho barokní „fasádě“, jíž má na svědomí proslulý architekt Kryštof Dientzenhofer, mimo jiné autor pražské Lorety, malostranského chrámu sv. Mikuláše nebo Šternberského paláce. Současný barokní kostel sv. Markéty vznikl namísto původní románské baziliky vystavěné v počátcích kláštera.
14. leden 993
„První dvě listinná stvrzení jeho existence pocházejí již z počátku roku 993, v případech těchto pramenů však jde o texty napsané až ve 13. století,“ upozorňuje známý český historik Petr Charvát v knize Boleslav II. Sjednotitel českého státu. Řeč je o napodobenině zakládací listiny Břevnovského kláštera, možná její kopii, možná sepsané až dodatečně.
Nese datum 14. ledna 993 a mimo jiné se v ní praví, že: „Boleslav II., kníže český, dává klášteru břevnovskému, který založil spolu s biskupem Vojtěchem z popudu papeže Jana XV., ves Břevnov, horu Žernovice, vsi Veleslavín s lesem Šlachovem a horou mezi Střešovicemi a Dolní Libocí, Dolní Liboc s lesem Malejovem, Ruzyň... poplatky od vladařů v Praze a Plzni na den zasvěcení kostela, Vyjímá klášter z pravomoci provinčního soudu, osvobozuje jej od různých povinností, cel.“
31. května téhož roku nadto vydal zmiňovaný papež Jan XV. ochrannou listinu pro Břevnov, a jak zmiňuje Charvát, „k výstavbě příbytků pro řeholníky došlo zřejmě v zimě let 992-993 nebo na jaře roku 993.“ Datum 14. ledna 993 tedy není nijak nepravděpodobné.
Setkání v lesích
Pozoruhodná je známá pověst o založení kláštera, v níž figurují dva zmiňovaní zakladatelé Boleslav II. a biskup Vojtěch, který se v roce 992 po krátkodobém exilu v Itálii navrátil do rodných Čech. Nebyl sám. Spolu s ním k Praze doputovalo i 12 benediktinských mnichů, jimž hodlal v Čechách založit klášter.
Jedné noci se údajně Boleslavovi i Vojtěchovi, mezi nimiž nebyly vždy vřelé vztahy, zdál tentýž sen o studánce v lesích. „Aniž se předem domluvili,“ uvádí autoři řady pragensií, Eduard a Eva Hrubešovi, v knize Pražské domy vyprávějí VIII, „vydali se ráno oba každý jinou cestou z Pražského hradu západním směrem hledat to, co viděli ve svém snu, a k velkém překvapení se asi po hodině chůze střetli a spatřili nejen studánku, ale i jelena, který z ní pil vodu. Usoudili, že je to vůle boží, a klášter založili v tomto místě.“
Jednalo se o pramen potoka Brusnice, který u kláštera či u Kajetánky tvoří malebné rybníky, line se podél Střešovic a Nového světa až do podhradí Pražského hradu, kde vytváří nezaměnitelnou atmosféru Jeleního příkopu. Studánku bychom nalezli i nyní. Jen je ukrytá v „letohrádku“ Vojtěška.
Prarodič českých piv
Ten má sice, stejně jako klášter, barokní vzezření, však „nad studánkou byla již ve středověku vztyčena osmiboká klenba a jistě se tady nemodlili pouze zbožní mniši, ale i lid obecný,“ uvádí Škodovi. A když už jsme u toho „obecného lidu“, má se mezi historiky za to, že při břevnovském klášteru se vařilo vůbec první pivo v Čechách!
„Možná některé už někde stály dříve, ale není o nich do dnešních dnů zmínek,“ uvádí na pravou míru Petr Janík, pivní znalec a především spolumajitel Břevnovského klášterního pivovaru sv. Vojtěcha. Ten pro Blesk už dříve potvrdil, že ve sklepení kláštera bylo při archeologických průzkumech objeveno románské zdivo původního hospodářského dvora, kde se pivo mělo vařit. A je více než pravděpodobné, že vodu na jeho vaření brali tehdejší sládci právě z potoka Brusnice, respektive z jeho pramene.
Co si tehdy mohli dovolit naši předci, současníci se raději prozíravě neopovažují. Zdejší voda totiž podle Janíka, který svým dílem navázal na více než tisíciletou tradici, není už příliš vhodná. „Pramen je bohužel ve špatném stavu. Výstavba metra z Petřin k Motolu narušila staleté trasy podzemních pramenišť a zanesla je špínou, která se nyní vymývá,“ praví Janík. Proto dnes v Břevnově vaří vyhlášené pivo normálně z vody z vodovodního řadu, což podobně činí mnoho pražských pivovarů.
Břevnovský klášter je zajímavý nejen tím, že je to první klášter založený v Čechách vůbec, ale zároveň se při něm i poprvé v Čechách prokazatelně vařilo pivo. Na tuto tradici se snaží navázat Břevnovský pivovar, jehož je Petr Janík spolumajitelem a zároveň provozním. David Zima
Oprášený diamant
Za zmiňovaných 1030 let se na klášteru podepsala řada dějinných epoch. Během husitských válek byl vypleněn. „Husité dokonce upálili na dnešním Pohořelci dva břevnovské benediktiny,“ uvádí Eduard a Eva Škodovi. Vypálen byl i za 30leté války či v roce 1742 během válek o rakouské dědictví, kdy se za svá práva bila Marie Terezie. Ještě dřív mu roku 1740 dodal zmiňovaný architekt Dientzenhofer onu barokní podobu.
Možná ale nejkrušnější časy na klášter čekaly ve 20. století, kdy byl zabaven komunisty. Zdejší mniši skončili pozatýkáni ve vězeních, včetně známého opata Anastáze Opaska.
„Klášter byl zrušen a nahrazen Archivem ministerstva vnitra a výcvikovým střediskem pro agenty kontrarozvědky,“ uvádí v knize Kde se líbat v Praze? žurnalistka Martina Riebauerová. „StB tam měla garáže civilních aut, měnili si tu čísla. Areál zmenšili kvůli výstavbě dnešní Patočkovy frekventované ulice, zbourali vstupní bránu do areálu, zmenšili rybník.“ Jediný kostel zůstal zachován pro své účely – sloužila se zde například mše za zesnulého Jaroslava Seiferta, který skonal v roce 1986.
Naštěstí se po roce 1989 klášter navrátil do rukou církve, respektive benediktinskému řádu. „Vrátili se mniši a s nimi i opat Anastasius Opasek,“ uvádí Škodovi. " "
Trvalo mnoho let, než se benediktinským mnichům podařilo uvést areál s rozsáhlými udržovanými zahradami do podoby, která je místem rajského klidu, potěchy ducha i očí, a v němž si i přes lokaci v rušné části Prahy, lidé ocitnou jako v jiném světě. Takovém, jaký na Břevnově známe dnes. Po úřadování komunistů byl totiž klášter v dosti dezolátním stavu.
Věděli jste, že...
Nejstarší český klášter byl svatojiřský na Pražském hradě? Založil jej v roce 976 se sestrou Mladou, která se stala první abatyší, kníže Boleslav II. Ten spoluzaložil v roce 993 i Břevnovský klášter neboli Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze-Břevnově, který se stal druhým nejstarším v zemi, a nejstarším mužským klášterem. Třetím v pořadí byl klášter Sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle, který byl založen v roce 999 také za přičinění Boleslava II., přičemž závěrečné akty uskutečnil už jeho prvorozený syn Boleslav III.
