8°C
Koncem roku 2018 vzbudilo všeobecné pohoršeníubourání památkově chráněné vily na Vinohradech. Do rezidenční čtvrti, kde se to jen hemží lukrativními stavbami, najela těžká technika, která začala devastovat jednu z tamních rondokubistických chvil. Jen včasný zásah úřadů zapříčinil, že vila nebyla srovnaná se zemí kompletně.
Smutný pohled: Takhle skončila rondokubistická vila v ulici Na Šafránce po začátku nepovolené demolice. ÚMČ Praha 10
Nezákonná demolice
„Není pochyb o tom, že došlo k nezákonné demolici,“ poukázala někdejší senátorka a tehdejší starostka Prahy 10, nynější opoziční zastupitelka Renata Chmelová (VLASTA) na to, že tehdejší vlastník budovy, společnost AWM Bohemia CZ, sice měl povolení, ale jen na postupné úpravy domu, nikoliv na demolici.
„Při demolici nebylo přikročeno ani k žádným bezpečnostním opatřením,“ vyjádřil se pro Blesk i tehdejší mluvčí Prahy 10 Vít Novák. „Udělám maximum, aby byla vila zpět postavena ve stejném duchu,“ dodala Chmelová, která se situací zabývala i na půdě Senátu.
Vila za hubičku
Vila vystavěná v rondokubistickém stylu, je aktuálně v dezolátním stavu. V zásadě tak, v jakém ji těžká technika zanechala v roce 2018 na popud tehdejšího vlastníka, kterým byla společnost AWM Bohemia, jež podle informací Blesku získala nemovitost za „směšných“ 11 milionů korun.
Městská část se jí v roce 2013 „zbavila“ jen o 5 milionů korun dráž, což dodnes Chmelová nechápe. „Jde o majetek, kterého se Praha 10 neměla nikdy zbavovat! Je to škraloup éry kmotrovství, kdy byla Praha 10 v moci ODS,“ zdvihá Chmelová prst. V té době byl starostou Prahy 10 Milan Richter, jehož kontakty s Tomášem Hrdličkou nebo Romanem Janouškem byly veřejným tajemstvím.
Horký brambor?
Jen co byla vila v soukromých rukách, její cena raketově vystřelila. „Hodnotu bych odhadoval možná i k sedmdesáti milionům,“ řekl v roce 2018 Jan Zachystal, expert na reality z RE/MAX Alfa. Ten rovněž uvedl, že všechny transakce okolo vily do té doby, byly výrazně podhodnocené. Nešlo ale o poslední změnu majitele.
Ještě začátkem roku 2022 vilu vlastnila zmiňovaná firma AWM Bohemia, jejíž ředitelkou byla Veronika Hofmanová. Společnost přitom řídil prokurista Bohumil Ladman, přičemž oba mají blízko ke „kolotočářské“ rodině Kočkových. Šlo o společnost, která v živnostenském rejstříku uváděla jako obor odstraňování staveb a nakládání s nebezpečnými odpady. Na základě informací z vršovické radnice 2019 proběhlo přestupkové řízení na stavebním úřadě, které rozhodlo o peněžité sankci, vůči níž se majitelka odvolala a od stavebního úřadu požadovala dodatečné povolení stavby, k němuž ale nedodala potřebnou dokumentaci.
Od února 2022 je vlastníkem vily společnost Vita Rosea, která se zabývá správou nemovitostí. Její jednatelkou je Nikola Peričová, jíž bylo v létě 2022 definitivně řízení o dodatečném povolení stavby zamítnuto, pročež byla podaná nová žádost, která do dnešního dne nebyla vyřízená. Jestli majitelce došla se stavebním úřadem trpělivost, chce zhodnotit předešlou investici, nebo má k prodeji jiné důvody, stejně tak od čeho se odvíjí nynější cena nabízené vily, odmítla sdělit. „Současná paní majitelka si nepřeje mediální pozornost okolo této nemovitosti,“ odpověděl Blesku Jan Babka, marketingový ředitel společnosti Next Reality, jež má nemovitost v nabídce.
„Mrzák“ za necelých 100 milionů
Zarážející je, že zatímco v roce 2018 odhadoval odborník cenu lukrativní vily na 70 milionů, jako „mrzáka“, který měl namále, ji nyní realitní kancelář nabízí za 95 milionů s dovětkem, že vila je „určená ke kompletní rekonstrukci.“ S ohledem na to, že je žádáno o stavební úpravy, je její další osud plně odvislý od budoucího majitele, což sousedy ponechává v určité naději i nervozitě.
Víra v lepší zítřky
„Vítám, že se teprve nyní něco děje, ale nerad bych, aby nový majitel vilu zboural a místo ní postavil nějakou novostavbu. Bylo by skvělé, kdyby si ji pořídil slušný člověk, který by respektoval tvarosloví rukopisu architekta Libry a vůbec Vinohrad,“ vyjádřil se pro Blesk Jakub Svěrák ze sdružení Svépomoc. To vzniklo právě jako reakce na bourání vinohradské vily.
„V roce 2018 jsme byli vyděšení, co si tehdejší majitel vůbec dovolil vůči památkově chráněné vile v našem sousedství,“ uvádí. „Snad se nám tehdy podařilo zabránit úplné demolici domu, který je doteď ve stavu, jenž je nebezpečný svému okolí. Předešlý majitel asi zjistil, že si nemůže dovolit všechno, a vilu tak raději prodal,“ zamýšlí se.
Naděje o lepším osudu vily se nevzdává ani exstarostka Chmelová, která rovněž v reakci na protizákonné bourání v Senátu navrhovala novelu památkového zákona, jenž zpřísňoval pokuty za úmyslné ničení památek, což se v uplynulých letech dělo napříč hlavním městem. „Ze 4 milionů na 20 milionů u nejzávažnějších jednání, a z 2 milionů na 10 milionů u těch s nižší mírou nebezpečnosti,“ upřesnila. Senát nakonec novelu nepřijal. „I tak pevně doufám, že nový majitel vily bude ctít nejen její kulturní hodnotu, ale i hodnotu celého unikátního souboru vinohradských rondokubistických vil architekta Libry a postaví přinejmenším její kopii,“ dodala.
Jako puzzle bez jednoho dílku
Dům pochází z roku 1921, spolu s řadou dalších v ulici jej v rámci kolonie Svépomoc navrhoval architekt František Albert Libra, který vystavěl například sanatorium ve Vyšných Hágách či budovu evidence Ústřední sociální pojišťovny nad smíchovským nádražím. Jde o unikátní soubor domů, které k sobě svým architektonickým stylem přináleží – nadto se jedná o jedny z Librových nejranějších prací. Stejně jako řada vil v okolí se nachází na území pražské památkové zóny Vinohrady, Žižkov a Vršovice.
Co se Prahy týče, jedná se o exkluzivní lokalitu, která je podle Jana Zachystala cenově srovnatelná například s Hanspaulkou nebo Ořechovkou. Jen o pár desítek metrů od ubourané vily si sám Libra nechal postavit vlastní vilu, v níž prožil poslední léta. Vily si zde postavili i další významní architekti jako Jan Kotěra nebo Alois Dryák, slavný sochař Ladislav Šaloun a v neposlední řadě zde ve své „červené vile“ bydlel i vizionář a průmyslník Emil Kolben či bratři Josef a Karel Čapkovi.
