9°C
Dlouhá léta se na ostrohu mezi Bulovkou a starým Střížkovem rozprostírala divoká zeleň. Až na přelomu 2019–2020 najela na Čertův vršek těžká technika, která místo změnila k nepoznání. Výsledkem je pět moderních domů, které kromě atypického výhledu na hlavní město nabízí i zabudovanou ekologickou vychytávku v podobě suterénních tanků na využití tzv. šedé vody.
Dvojí použití
Zjednodušeně jde o princip využití vody například z umyvadel, sprchového koutu či vany. „Tato použitá voda míří do suterénu budovy do zásobních tanků, kde se mechanicky, biologicky i chemicky přečistí od nečistot a kalů, z mýdel či umyté špíny, aby následně mohla být odvedena do nádržek pro splachování toalet,“ vysvětlil pro Blesk.cz Jaroslav Koliha ze společnosti Avema Praha, která objekt spravuje.
Nejde přitom o jediné zužitkování. V budoucím projektu by mělo skrze šedou vodu být možné i praní v automatických pračkách, což sebou přinese další nezanedbatelnou úsporu za pitnou vodu. „Jen na splachování podle měřitelných kritérií víme, že se takto ušetří až 25% nákladů za pitnou vodu,“ sdělil Blesku Jan Pohorský, mluvčí Skanska Residential, jež tento developerský projekt realizovala.
Druhý v pořadí
Rezidence Čertův vršek je jednou ze dvou lokalit, kde tento systém v Praze funguje. „Poprvé jsme jej aplikovali před čtyřmi roky v bytovém projektu Botanica,“ zmínil Pohorský novostavby v pražských Jinonicích, kde byl tento systém v České republice vůbec poprvé aplikován. „Po čtyřech letech provozu systém hospodaření s šedou vodou zrecykloval více než 10 milionů litrů pitné vody, což představuje úsporu více než 1 milionů na stočném.“
Rezidence Čertův vršek byla druhým projektem v pořadí. Třetím se má stát Modřanský cukrovar, který by na místě bývalého cukrovaru měl dle prognóz Skansky vzniknout do roku 2024. S ohledem na problematiku energií se přitom výhledově uvažuje o dalším využití šedé vody. „Má tu výhodu, že je na konstantní teplotě cca 25° C, tudíž lze předpokládat, že by mohla posloužit pro předehřev teplé užitkové vody,“ přemítá mluvčí Skansky. „Vůbec poprvé v České republice zde bude možné využít recyklovanou vodu i pro praní prádla v automatických pračkách,“ počítá Pohorský s tím, že bude záležet na preferencích uživatelů bytů v Modřanech.
Legislativní oříšek
Zavést tento systém v České republice podle něj bylo trochu problematické. „Kvůli chybějící legislativě pro nás na začátku nebylo jednoduché najít způsob, jak v bytovém domě aplikovat systém hospodaření. Díky úsilí projektového týmu jsme ale nakonec mohli stát u zrodu nové legislativy,“ uvádí.
Sexuálně „zprzněná“ socha i střížkovský Tarzan: Pražští strážníci za uplynulý rok řešili řadu bizárů
Problém podle něho není ani v případném stočném. Tím, že voda zůstává držena v rámci jednoho objektu, neplatí se dvojí stočné, nýbrž jen jedno při spláchnutí, kdy použitá voda zamíří definitivně do stokové sítě. A kdyby náhodou šedé vody načerpané z umyvadel a sprch bylo málo? „Je možné využít záložní zdroj z akumulační nádrže dešťové vody. Nicméně se ukázalo, že produkce šedé vody je plně dostačující, dokonce i s přebytkem,“ říká mluvčí.
Chemická laboratoř
Jak taková „strojovna, či „chemická laboratoř“, která udržuje celý uzavřený systém v chodu, vypadá? Kdo by čekal rozsáhlé uzavřené tanky v nehostinném a chladném podzemí, nedočkal by se. V suterénním parkovišti, je pro ni vyčleněna jedna místnost, která zajišťuje vše potřebné jak pro chod, tak i údržbu. „Jelikož se zde pracuje i s chemikáliemi, je k dispozici také lékárnička,“ podotýká Koliha ke skříňce vedle dveří, za nimiž tiše pracuje celé soukolí.
Kromě 6 nádrží, které zvládnou pojmout 6 tisíc litrů, jež využívá všech 39 bytů v rezidenci, je místnost plná nejrůznějších trubek, rour a potrubí. Samozřejmě také čerpadel nebo kanystry s potřebnými chemikáliemi, které musí správce správně dávkovat. A samozřejmě také elektroinstalace.
Aby pak sami obyvatelé rezidence měli o využití šedé vody přehled, je v garáži velkoplošná obrazovka s přesnými statistikami a grafy využití. „Ta data mají nejen informační charakter, ale zároveň slouží i jako motivační složka do budoucna,“ myslí si Pohorský. „Obyvatele zajímá, kolik pitné vody nahradili při splachování recyklovanou vodou,“ uvádí. Největší skokové využití dešťové vody při splachování nastává zejména během ranních hodin, kdy první expedice, jež lidé po probuzení podniknou, jsou právě do koupelny.
Epicentrum- Jan Béreš, Jak se vyznat ve fakturách za energie? Andrea Ulagová
