Neděle 26. května 2024
Svátek slaví Filip, zítra Valdemar
Oblačno, bouřka 23°C

Pražská výročí v roce 2023: Ničivé povodně, vražedná defenestrace i zrod největší nemocnice v Čechách

/
  • Založení Břevnovského kláštera, vznik nemocnice Motol, ničivé povodně 2013, zrod Musea Kampa či 2. pražská defenestrace - takováto kulatá výročí čekají Prahu v roce 2023.
    3. ledna 2023 ● 16:38

    Hned zkraje roku si celá republika připomínala první významné výročí. 30 let uplynulo 1. ledna od chvíle, kdy vznikla samostatná Česká republika. Nejde o jediné významné kulaté výročí, mnoho z nich si během letošního roku připomene i řada Pražanů. 80 let je to třeba od chvíle, kdy nemocní lidé docházejí do nemocnice v Motole. 280 let uplyne od vůbec první korunovace královny české, a neskutečných 1030 let tomu bude od založení vůbec nejstaršího mužského kláštera v Čechách...

  • 1.

    Svatý stolec na Hradě – 1050 let

    Současným českým arcibiskupem je od loňského roku Jan Graubner. V čele pražské arcidiecéze a diecéze se před tím vystřídaly desítky arcibiskupů a biskupů. Vznik Pražské diecéze se totiž datuje až na samý počátek českých dějin, konkrétně do roku 973! V té době z Pražského hradu panoval kníže Boleslav II., který i proto vstoupil do historie s přídomkem Pobožný. Sídelním kostelem Pražského biskupství se hned v počátku stala rotunda sv. Víta, prvním pražským biskupem pak jistý Sas jménem Dětmar.

    Chrám svatého Víta .
    Autor: Blesk:Martin Sekanina

  • 2.

    Nejstarší mužský klášter – 1030 let

    Boleslav II. sehrál také stěžejní roli při založení nejstaršího mužského kláštera. Podle pověsti se při lovu setkal u pramene potoka Brusnice s tehdejším biskupem sv. Vojtěchem. Při onom místě pak bylo v roce 993 rozhodnuto o založení Břevnovského kláštera, který se stal druhým nejstarším klášterem v Praze – po ženském klášteru sv. Jiří na Pražském hradě.

    Klášter je dodnes se svými zahradami jednou z velikých pých hlavního města – a váže se k němu nejedna zajímavost. Při klášteru totiž fungoval údajně nejstarší pivovar v Čechách, na jehož tisíciletou historii navazuje nynější Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha.

    Břevnovský klášter.
    Autor: Archiv

  • 3.

    Architektonický skvost na Strahově – 880 let

    Tak jako si z Petřína nelze odmyslet Petřínskou rozhlednu, nejde při pohledu na Strahov přehlédnout jednu z nejdůležitějších církevních staveb v Čechách vůbec. Strahovský klášter založili premonstrátští mniši z Porýní v roce 1143 s posvěcením tehdejšího knížete Vladislava II. Z původní románské baziliky dnes stojí opulentní barokní areál, jehož dvě vížky baziliky Nanebevzetí Panny Marie jsou i zpovzdálí velice dobře rozpoznatelné. Ve Strahovském klášteře se mimo jiné nachází i jedna z nejslavnějších knihoven vůbec, která bývá často řazena i mezi ty světově nejkrásnější.

    Strahovský klášter v Praze.
    Autor: Blesk:Richard Semik

  • 4.

    Zmučený utopený světec – 630 let

    Jednou z nejikoničtějších středověkých staveb Prahy je beze vší pochybnosti Karlův most. Mezi řadou pískovcových soch, které jej zdobí, je i jedna jediná bronzová. Náleží sv. Janu Nepomuckému, který v oněch místech pod mostem přišel o život za dosti dramatických a smutných okolností. Václav IV. Měl vleklé spory s církví, na které doplatil právě Nepomucký, generální vikář pražského arcibiskupa. Václav, silně posilněn alkoholem, nechal Nepomuckého mučit, nechal jej tahat na skřipci i pálit pochodněmi. Mučitelé ale zašli příliš daleko a zbožného muže zabili.

    Na králův rozkaz byl svázán do kozelce a svržen z kamenného mostu do Vltavy. Vražedný akt byl tak uzavřen 20. března 1393 okolo deváté hodiny večer,“ uvádí historik Josef Spěváček v knize Václav IV. Na základě mučednické smrti se z Nepomuckého stal světec, a jen stěží bychom dnes hledali jiného trpitele, jenž má po Čechách tolik barokních soch.

    Video
    Video se připravuje ...

    Na Karlově mostě stojí barokní socha Jana Nepomuckého, od jehož úmrtí letos uplyne 625 let. David Zima

  • 5.

    Hromadný vyhazov – 540 let

    Termín defenestrace je díky Čechům známý po celém světě. Jde o ryze pražskou záležitost, k níž v dějinách došlo třikrát. Ve dvou případech kvůli ní dokonce vypukly války – nejprve ty husitské v 15. století, v 17. století pak třicetiletá válka. Mezi první a třetí pražskou defenestrací proběhla ještě jedna 24. září 1483. Nepokoje v řadách pražského obyvatelstva vypukly – jak jinak – kvůli náboženským rozepřím. Radikální kališníci ten den napochodovali do Staroměstské i Novoměstské radnice. Z okna tehdy letěl purkmistr Jan z Klobouků i řada konšelů, kteří řádění nepřežili. Většina jich byla katolického vyznání.

    Video
    Video se připravuje ...

    Rekonstrukce první pražské defenestrace: Z okna Novoměstské radnice vyhodili 30. července 2019 šest konšelů-kaskadérů. ČTK

  • 6.

    Jediná dáma s korunou – 280 let

    Nestává se často, aby se na Pražském hradě usídlila žena, která by pevnou rukou vládla českým zemím. V sáhodlouhé historii se to stalo vlastně jen jednou – to když byla císařovna Marie Terezie korunována na Pražském hradě českou královnou 12. května 1743. Ačkoliv k českému prostředí neměla císařovna nikterak přívětivý vztah, dodnes v Čechách platí za oblíbenou panovnici, která dokonce v roce 1754 věnovala Pražskému jezulátku do kostela Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského vlastnoručně šité šatičky.

    Městská část Praha 6 odhalila kontroverzní sochu Marie Terezie. Socha se nachází ve stejnojmenném parku na Hradčanech, nedaleko vjezdu do tunelu Blanka
    Autor: Blesk:ROBERT KLEJCH / CNC Robert Klejch

  • 7.

    První velkovýrobna papíru – 190 let

    I když se v dnešní době digitalizace všichni uchylují především k počítačům, notebookům, tabletům a chytrým telefonům, papír hraje v našich životech nadále stěžejní roli. Vyráběl se už v pradávné historii, ale teprve v roce 1833 vznikla v pražské Bubenči vůbec první strojní papírna nejen v Čechách, ale v celé habsburské monarchii. Nacházela v místech nynějších ulic Mlýnská a – jak jinak – Papírenská.

    Areál bývalé papírny v Bubenči.
    Autor: Jiří Marek

  • 8.

    Národ sobě – 140 let

    Doslova v porodních bolestech se koncem 19. století rodilo Národní divadlo. Když bylo 1881 konečně vztyčeno a otevřeno veřejnosti, zkázonosný požár jej kompletně zdevastoval a bylo zapotřebí jej vystavět znovu. Lidé stavbu štědře podpořili sbírkou, v níž se vybralo přes milion korun. Údajně na stavbu tehdy přispěl každý druhý pražský obyvatel. Znovu se tak divadlo mohlo otevřít definitivně veřejnosti 18. listopadu 1883 za velké slávy při představení Libuše od Bedřicha Smetany. Za 140 let jeho existence se na něm vystřídaly generace skvělých herců, legend divadelních prken i stříbrného plátna. A radost divákům dělají herci ve Zlaté kapličce dodnes.

    Národní divadlo
    Autor: R. Klejch, J. Fulín

  • 9.

    Největší nemocnice – 80 let

    Už je to kulatých 80 let, kdy ranění nebo nemocní Pražané míří za doktory do Motola. Vznik tamní nemocnice se datuje do 4. ledna 1943, kdy v ulicích Prahy ještě plandaly vlajky s hákovým křížem. Tehdy nemocnice disponovala internou, ambulancí, chirurgickým oddělení a gynekologií – součástí byly samozřejmě administrativní objekty, garáže i byty zaměstnanců. Dnes je Fakultní nemocnice v Motole největším zdravotnickým zařízením v Čechách, kde za rok 2021 provedli přes 1,2 milionu ambulantních ošetření.

    Takhle to vypadá v pražské Motolské nemocnici.
    Autor: Fakultní nemocnice v Motole

  • 10.

    Krabice s obrázky – 70 let

    Do 50. let 20. století znali diváci herce především z novin, divadel a biografů. 1. května 1953 se ale mnohým Čechům změnil život doslova o 90 stupňů. V ten den zahájila v Praze poprvé vysílání Československá televize. Studio se tehdy nenalézalo na Kavčích horách, jako dnes, nýbrž na Novém Městě ve Vladislavově ulici. Úvodní slovo při vysílání měli tehdy oblíbení herci Jaroslav Marvan a František Filipovský. Několik let nato měla televizor snad každá pražská domácnost, přičemž v květnu 1973 zahájila Československá televize i barevné vysílání.

    Televizor Tesla Merkur.
    Autor: Jiří Nováček.

  • 11.

    Nejrušnější most – 40 let

    O Barrandovském mostu se nezřídka hovoří jako o nejrušnějším mostě nejen v Praze, ale i v celé republice. Denně se po něm prožene více než 100 tisíc vozidel – podle statistiky z roku 2017 jich za ten rok bylo dokonce 142 tisíc. Auta, dodávky, autobusy i náklaďáky na něj poprvé směly vyjet 20. září 1983, kdy se postavila jeho první jižní část. Oproti ostatním pražským silničním mostům je tento unikátní v tom, že není veden přes Vltavu kolmo mezi břehy, nýbrž šikmo. ""

    Barrandovský most je nejvytíženější podobnou stavbou v Praze.
    Autor: Jiří Černohorský

  • 12.

    Muzeum vozového parku – 30 let

    Cestování po Praze bychom si bez propracované městské hromadné dopravy jen neradi představovali. Autobusy, tramvaje, přívozy, lanovka i metro denně přepraví do práce, z práce, na nákupy či za doktory nepřeberné množství cestujících. Počátky MHD v Praze sahají už do 19. století a od té doby brázdilo pražské ulice mnoho vozidel a souprav nejrůznějších typů, které dnes už neuvidíme. Leda by nás zájem zlákal do Střešovic, kde v tamní vozovně vzniklo 14. května 1993 Muzeum městské hromadné dopravy, v jehož depozitáři jsou i staré koněspřežné vozy tramvají, staré trolejbusy i dokonce vůbec první vůz pražského metra, jež se do podzemky vypravil v 70. letech minulého století.

    Video
    Video se připravuje ...

    Trolejbus Škoda 14 TrE, který jezdil v Daytonu v Ohiu, je k vidění v Muzeu MHD Veronika Foltová

  • 13.

    Velkoformátový zážitek – 20 let

    Dříve chodili lidé nakupovat na tržiště, později do obchůdků a supermarketů, dnes tuto funkci zastávají obchodní domy. Jeden z těch nejznámějších se veřejnosti otevřel 20. března 2003 na Floře, v těsném sousedství Olšanských hřbitovů. Atrium Flora nahradilo zdejší parčík a dnes tvoří nezaměnitelnou dominantu křižovatky Vinohradské s Jičínskou, do které se dá vlézt i z metra. Oproti jiným pražským obchodním palácům dostal ten na Floře do vínku jeden celorepublikový unikát. Je jím multikino, které disponuje technologií IMAX 3D.

    Atrium Flora slaví letos 20 let existence.
    Autor: David Malík

  • 14.

    Málem utopený sen – 20 let

    Když se loučila manželka někdejšího ukrajinského velvyslance Jevhena Perebyjnise Olga loučila s Prahou, posteskla si, že jí budou mimo jiné chybět návštěvy Musea Kampa. To v letošním roce oslaví 20 let existence. S otevřením se původně počítalo už v roce 2002, kdy byly nákladně zrenovovány Sovovy mlýny, avšak vidle do původních záměrů mecenášky Medy Mládkové, která je zakladatelkou muzea, hodily rozmary počasí.

    Ničivé srpnové povodně v roce 2002 totiž stavbu zaplavily, a bylo tak zapotřebí doslova začít nanovo. „Bylo to až apokalyptické. Ale nevzdala se svého snu. Jako by vyšší síly chtěly, aby se Meda Mládková zasloužila o muzeum dvakrát,“ řekl Blesku Jiří Pospíšil, který je dnes předsedou Nadace Jana a Medy Mládkových, jež muzeum spravuje.

    V roce 2002 postihly Prahu silné povodně. Vltava zaplavila i Museum Kampa, které se mělo zprovoznit na podzim toho roku. Místo toho povodně otevření muzea pozdržely o rok.
    Autor: Koláž Blesk

  • 15.

    Vodní katastrofa – 10 let

    Povodně přikvačily do Prahy i o 10 let později. Tentokrát však ne v srpnu, nýbrž v červnu 2013. Z břehů se vylila nejen Vltava, ale také potoky Botič nebo Rokytka, která zaplavila podstatnou část spodní Libně. Povodeň naštěstí nebyla tak ničivá, jako tisíciletá voda v roce 2002, přesto se pod vodou ocitla nemalá část hlavního města – například Stromovka, Záběhlice, Hostivař, Libeň, Velká Chuchle, Radotín, Zbraslav...

    Povodně 2013: Rozvodněná Rokytka v Praze mezi Libeňským zámkem a Invalidovnou
    Autor: ČTK
    Fotogalerie
    80 fotografií

Diskuse k článku Přidat názor
Počet komentářů: 0

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Články odjinud
VYHLEDAT VÝSLEDKY Načítám
Video se připravuje ...

Dnešní horoskopy