21°C
Informace za azyl. Ruský aktivista pomáhá zběhům z Putinových úřadů, armády i od Wagnerovců
Když do Norska dorazil bývalý velitel z žoldnéřské Wagnerovy skupiny Andrej Medveděv, pomáhal mu jiný ruský emigrant. Vladimir Osečkin byl v Rusku lidskoprávním aktivistou, ale když po něm šli zabijáci, uprchl s rodinou do Francie. Teď pomáhá dalším prominentům ruského režimu a ozbrojených složek získat azyl na Západě. Vysloužit si ho mohou informacemi zajímavými pro obhajobu lidských práv i pro tajné služby západních zemí, píše CNN.
Rusko se nezdráhá poslat špiony a zabijáky na přeběhlíky, vzpomeňme na Sergeje Skripala neúspěšně otráveného novičokem i podezřelá úmrtí nejen v Anglii (Berezovskij, Litviněnko, Patarkacišvili…). Když si někdo vyhodnotí, že už nechce být komplicem ruského režimu, a rozhodne se emigrovat, musí počítat s nemalým rizikem. Pomoci mohou tajné služby západních zemí, jež se zajímají, jak to v Kremlu chodí. Ruským emigrantům nejen s takovými kontakty pomáhá Vladimir Osečkin.
Roku 2011 založil organizaci Gulagu.net (což je internetová adresa, ale i rusky „ne gulagu“) zaměřující se na odhalování korupce a mučení v Rusku, z čehož Osečkin a spol. po patřičném vyšetřování obvinili několik ruských institucí a ministerstev. Ruské tanky valící se na Ukrajinu ovšem daly organizaci nový mezinárodní význam.
„Každý den nás nějací lidé žádají o pomoc,“ uvedl teď pro CNN Osečkin. Mnozí jsou řadoví vojáci či nižší důstojníci, ale najdou se mezi nimi i velké ryby. Aktivista tvrdí, že i bývalý federální ministr a vysloužilý tříhvězdičkový generál.
Wagnerovec v Norsku
V lednu pak pomohl Andreji Medveděvovi, který dříve sloužil jako jeden z velitelů v žoldnéřské armádě zvané Wagnerova skupina. Kontrakt mu měl vypršet a už ho nechtěl obnovovat - leč vedení ho nutilo, aby zůstal na neurčito. Tak se sebral a pěšky přešel rusko-norskou hranici.
„V prosinci 2022 se na nás obrátil Andrej Medveděv se svým soudruhem a požádali o pomoc, aby se vyhnuli mimosoudním represáliím a ‚značkové popravě‘ palicí,“ uvedl projekt Gulagu.net na YouTube, kde publikoval rozhovor Osečkina s Medveděvem. Wagnerova skupina se holedbá (a dokládá to i videem), kterak dezertéry popravuje ranou palicí do hlavy.
Dvakrát se Medveděv pokusil přejít do Finska, povedl se až úprk do Norska, uvádí CNN. Šéf ČVK Wagner Jevgenij Prigožin potvrdil, že u něj sloužil - ale přidal další informace, které by ho silně zdiskreditovaly, jsou-li pravdivé: „Ano, skutečně, Andrej Medveděv pracoval v norském praporu ČVK Wagner, který se jmenuje Nidhogg, protože měl norské občanství. Měl být stíhán za pokus o špatné zacházení s vězni,“ odpověděl na svém profilu na síti Telegram na dotaz norského listu Aftenposten. „Podrobné materiály jsou k dispozici v bezpečnostní službě ČVK Wagner a připraveny k předání ruským donucovacím orgánům. Dosud byl na seznamu hledaných. Buďte opatrní, je velmi nebezpečný.“
Prigožin je ovšem nechvalně proslulý propagandista - ani se netají, že provozuje „trollí fabriku“ na ovlivňování veřejného mínění na Západě. A Medveděv teď má co říci o fungování jeho žoldnéřů, od taktiky přes hierarchii po nelidské zacházení nejen s Ukrajinci, ale i s vlastními spolubojovníky rekrutovanými v ruských věznicích.
„Když je někdo na hodně vysoké úrovni, rozumí velmi dobře, jak mašinérie Putinova režimu funguje - a uvědomuje si, že když se o tom rozhovoří, hrozí mu vysoké riziko novičoku nebo zabijáků,“ vysvětluje Osečkin.
Právě takovými informacemi si však přeběhlíci mohou na Západě pomoci; právě to jim vysvětluje Osečkin a jeho spolupracovníci, když chtějí emigranti využít jejich síť kontaktů.
„Naši šéfové v FSB úkolovali agenty v Evropě, ať hledají ‚žoldnéře‘ mířící na Ukrajinu. Dobrovolníky, kteří bojují za Ukrajinu, nazývají teroristé. Tyto komunikace jsem si uchoval,“ popsal pro CNN Emran Navruzbekov, bývalý důstojník Federální bezpečnostní služby (FSB), ruské kontrarozvědky, co „přinesl“ on.
Válka na Ukrajině přiměla k útěku i Mariju Dmitrijevovou (32), která uprchla s údajnými tajemstvími z řad FSB. CNN řekla, že pracovala u FSB měsíc jako lékařka a při přípravách na své zběhnutí tajně nahrávala rozhovory s pacienty, jejichž symptomy někdy odkrývaly státní tajemství. Vypověděla například o operativci vojenské rozvědky GRU trpícím malárií, kterou dostal na nezveřejněné misi v Africe, nebo o vojácích hovořících o poměrech v armádě.
Dmitrijevová žádá o azyl na jihu Francie. V Rusku zanechala rodinu a přítele, který pracuje pro ruské zpravodajské služby. Říká, že si není jistá, jestli poskytnuté informace budou stačit k tomu, aby dostala ve Francii dlouhodobý azyl. Doufá prý, že její kroky inspirují další zevnitř systému, aby narušili Putinův režim. „Nebojím se nikoho kromě všemohoucího. Je pro mě důležité, aby mé jednání dávalo příklad mým spoluobčanům a kolegům z bezpečnostních složek,“ prohlásila Dmitrijevová.
Informace pro tajné služby
Michel Yakovleff, bývalý francouzský generál a zástupce velitele v NATO, na žádost CNN vyhodnotil některé z dokumentů, které Osečkin obdržel. „Jde o střípky komplexnějších informací. I když jsou samy o sobě zajímavé jen omezeně, pomáhají utvořit větší obraz. A to je v zájmu zpravodajských služeb,“ řekl generál, podle něhož dokumenty nejsou jedinou měnou, kterou přeběhlíci disponují. „Skutečné otázky jsou: Kde v hierarchii jste stál? Jak moc vám věřili? Kdo byli důvěrníci kolem vás? Jakou míru přístupu k informacím jste měl a k jakým? Nezajímá nás tenhle konkrétní dokument. Často jsou hodnotné ty věci, které víte, ale o kterých nevíte, že je víte,“ dodává Yakovleff.
Sám Osečkin dobře ví, jaké to je bát se o život. V roce 2015 servíroval svým dětem večeři, když si všiml na zdi červeného světýlka - laserového zaměřovače. Hned zhasnuli, padli k zemi a odplazili se do jiné místnosti. O několik minut později nájemný vrah vypálil na přicházející policisty, které si spletl s ruským disidentem.
„V předcházejících deseti letech jsem dělal hodně pro to, abych chránil lidská práva. Ale v tento moment mi došlo, že má mise na pomoc ostatním přináší velké riziko pro mou rodinu,“ řekl Osečkin. Posléze odešli na Západ, roku 2015 dostali azyl ve Francii - a pak i policejní ochranu, žijí v utajení. I proto, že je na něj vypsaná odměna.
S kolegy teď nepomůže jen tak někomu - pochopitelně se bojí, že se jejich síť pokusí infiltrovat ruští špioni. Každého si tedy v rámci možností kontrolují. „Ke zběhnutí potřebujete dobré důvody. Nejde říct, že na mě zničehonic dolehlo zjištění, že demokracie je lepší než tyranie, tady mě máte. To je jedna z prvních otázek, kterou budou zpravodajské agentury mít: 'Proč ten člověk zbíhá zrovna teď?',“ říká Yakovleff.
Ovšem Osečkin se spálil i v případě, kdy nešlo o úsilí ruského režimu. Do Francie pomohl paragánovi Pavlu Filaťjevovi, který předtím zveřejnil své zážitky a rozčarování z prvních dní ruské invaze na Ukrajinu. Ve Francii se však začali přít o práva na knihu, respektive zisky, psal El País.
Pokusů o zběhnutí patrně bude přibývat, jak se „speciální vojenská operace“ na Ukrajině nedaří, nájezdníci nezřídka přitvrzují a napjatá je situace i v samotném Rusku. „V FSB teď hraje každý za sebe, každý chce z Ruska uprchnout. Každý druhý příslušník FSB chce utéct,“ tvrdí Navruzbekov. „Už chápou, že Rusko tuto válku nikdy nevyhraje.“
Podle Osečkina je už vratká i pozice prezidenta Vladimira Putina: „Ve svém systému má spoustu nepřátel, pracovali pro něj přes dvacet let pro stabilitu, pro peníze a pro krásný život dalších generací. Tuto perspektivu jejich životů teď Putin smazal.“
