14°C
Iryna s maminkou a dcerou musely před Rusy prchnout už podruhé: Do vlaku nastupovaly mezi výbuchy!
Iryna Molčanová z Luhansku před Rusy musela utéct už podruhé. Poprvé s rodinou opustila město v roce 2014, kdy byla násilně vytvořena samozvaná Luhanská lidová republika. Teď po začátku války prchala podruhé. Nejprve se s dcerkou a maminkou skrývala ve sklepě, velmi dlouho nespala a do vlaku nastupovala mezi výbuchy.
Iryna s maminkou a dcerou našly útočiště v České republice. Cesta sem byla však strastiplná. Když se v Severodoněcku objevila zpráva o tom, že Rusko uznalo Luhanskou lidovou republiku, lidé ve městě začali panikařit. Většina tušila, že přijde válka. Všichni se začali připravovat.
Iryna, její matka a dcera zjistily, kde se nachází protiletecký kryt a několikrát se tam ukryly. Bylo to však daleko od domova a musely kvůli tomu často vycházet ven. Nakonec tedy usoudily, že pro ně bude bezpečnější schovat se ve vlastním sklepě.
Výbuchy byly slyšet velmi blízko!
„Topení vypnuli už 24. února, moje maminka a dcera pak onemocněly, a tak už jsme se neskrývaly ve sklepě, ale zůstaly v suterénu na chodbě,“ popsala Iryna a doplnila, že byla ráda, že jí fungoval internet v mobilu a mohla komunikovat s přáteli. Věděla, že hrůzy se dějí po celé zemi. „Začala jsem přemýšlet o evakuaci, ale říkala jsem si, jak se dokážeme dostat přes celou zemi do bezpečí, jak se dostaneme na nádraží, když nefunguje MHD?“ řekla uprchlice serveru proukrainu.
Na nádraží se nakonec dostaly díky pomoci dobrých lidí, vlak měl několik hodin zpoždění a celou dobu byly ve velké blízkosti slyšet výbuchy. Navíc věděly, že se možná nebudou moci vrátit domů. Když lidé konečně mohli nastoupit do vlaku, objevila se zpráva, že by uvnitř mohla být výbušnina, takže informace musela být nejdřív prověřena. Pak Iryna s maminkou a dcerou konečně nastoupily. Netušily ani, kam přesně jedou, jestli do Lvova nebo do Užhorodu.
„Cestovaly jsme samozřejmě zamaskovaní přes území, kde probíhaly největší boje. V Kyjevě nastoupili další lidé, kteří se potřebovali evakuovat. Do vlaku jsme se nevešli, byli jsme namačkaní jeden na druhého, bylo to jako záběry z filmu o druhé světové válce, akorát že to byla realita!“ popsala Iryna hrozný zážitek.
Po 24 hodinách dorazila rodina do Užhorodu. Pak začaly ženy zjišťovat, kam by mohly dál, kdo by jim poskytl bezpečný úkryt. „Díky bohu za všechny dobré lidi, kteří nám při evakuaci pomohli,“ doplnila Iryna. Přátelé pomohli dostat Irynu a její rodinu do Štenberka v České republice. Nyní se snaží naučit český jazyk a zvyknout si na nové prostředí. „Máme štěstí, že můžeme být v tomto malebném a klidném městě,“ uzavřela Ukrajinka.
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
