„Jsme zklamaní.“ Školské odbory vidí chyby v návrhu rozpočtu, Stanjura mírní obavy

Podle vládou schváleného státního rozpočtu by mělo ministerstvo školství letos hospodařit se zhruba 249,6 miliardy korun. Proti návrhu, který připravila bývalá vláda Andreje Babiše (ANO), by se jeho rozpočet měl snížit o 5,1 miliardy korun. Meziročně by vzrostl o přibližně deset miliard. Úspor by se mělo dosáhnout především již dříve ohlášeným snížením růstu platů nebo škrty v investicích.

„My jsme zklamalní,“ uvedla Seidlová. Vláda se podle ní sice ve svém prohlášení zavázala k udržení platu pedagogů na 130 procentech průměrné mzdy, není podle ní ale jasné, jak to chce v dalších letech zajistit. V podkladech, které odboráři dostali, podle ní chybí střednědobé výhledy na další roky.

„Resort školství byl s kolegy z ministerstva financí prakticky v každodenním kontaktu a věřím, že se nám podařil vyjednat kompromis, který se prakticky nedotkne škol ani žáků a studentů, ale přesto se podařilo najít významné úspory. Kromě těch se nám ale podařilo vyjednat několik významných navýšení oproti rozpočtu z loňského roku, především jde o nárůst běžných výdajů o 9 miliard na zajištění vzdělávání většího počtu žáků,“ uvedl k rozpočtu ministr školství Petr Gazdík.

PŘEHLEDNĚ: Takhle Stanjura škrtal. Rozpočet se sekerou 280 miliard vláda schválila

Stanjura: Nikdo nepřijde o peníze

Odboráři podle ní také nemají přesné informace o tom, čeho přesně se úspory letos dotknou. „Máme vážné obavy, aby se to nedotýkalo nových výkonů, to znamená nových učitelů, kteří by (do škol) měli přijít,“ řekla.

Upozornila, že do středních škol nastupují silné ročníky žáků, a od září tam proto bude muset být víc učitelů než nyní. V současnosti jsou to podle ní ještě neobsazená místa. „V příštím školním roce se ale počítá s tím, že se ta místa obsadí,“ řekla. Není podle ní jasné, zda na ně pak bude v rozpočtu dost peněz, nebo se budou platit z peněz pro ostatní.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu po jednání vlády řekl, že vláda se zavázala ke snižování počtu úřednických míst a podobně chce přistupovat i k neobsazeným místům ve školství. Počet míst má podle něj odpovídat reálnému stavu, aby se upřesnil výpočet průměrné mzdy. Nebude to ale podle něj mít dopad na celkové množství peněz, které půjdou do regionálního školství. „Nikdo nepřijde o peníze,“ řekl.

„Pedagogická komora nesouhlasí se škrty ve státním rozpočtu ve výši 3,8 mld ve školství, které se týkají především nepedagogických pracovníků škol. Řada z nich má tarifní část platu pod zaručenou mzdou, aby si ředitelé škol tyto zaměstnance udrželi, budou jim muset navýšit plat z peněz určených na odměny pro učitele. To je v rozporu s programovým prohlášením vlády, že platy pedagogogických pracovníků udrží na 130 % průměrné mzdy v ČR,“ řekl Blesku šéf Pedagogické komory Radek Sárközi.

Podcast: Jako školačku ji nutili extrémně hubnout. Exmodelka chystá aplikaci pro psychicky nemocné

Ředitel: Okolí Prahy je na limitu své kapacity

Podle Pospíšila vláda dodržela své slovo, že na školství šetřit nechce. Za pozitivní označil, že by rozpočet školství měl meziročně vzrůst. „Umožní nám to aspoň trochu kompenzovat problémy s inflací a rostoucími cenami energií,“ řekl. Poukázal ale rovněž na to, že zatím není jasné, jak se má vyvíjet rozpočet v dalších letech. Vysoké školy podle něj budou usilovat o to, aby se po navýšení v tomto roce rozpočet příští rok nevrátil na loňskou úroveň. Co se týče snížení investic, počítají podle něj s tím, že se jich část odsune do příštího roku.

Podobně se vyjádřil Bareš. Podle něj by se úspory na investicích ze státního rozpočtu mohly letos do velké míry nahradit evropskými dotacemi z Národního plánu obnovy. Podmínkou ale je, aby vysoké školy měly jistotu, že budou mít pokrytou daň z přidané hodnoty, řekl. Vláda k tomu podle něj zatím nedala jasné stanovisko.

Kriticky se k úsporám v investicích vyslovil Zajíc. „Obecně není dobře šetřit na investicích, protože to je rozvoj,“ řekl. V okolí Prahy je podle něj už nyní kvůli pokračujícímu růstu počtu žáků ve školách napjatá situace. „Řada škol je už na limitu své kapacity a v podstatě nemohou přijímat další žáky, kteří tam jsou,“ popsal. „Pokud dojde k posunutí o jeden rozpočtový rok, tak se s tím školy poperou, ale rozhodně to nebude jednoduché,“ míní. Odhadem se to podle něj může týkat asi desítek škol.