Další nenápadná hrozba vedle covidu-19: Klíšťata číhají všude, Češi odmítají očkování

Podle statistik Státního zdravotního ústavu ČR se v roce 2020 nakazilo klíšťovou encefalitidou 854 pacientů, což je nejvíc od roku 2012. Česko má tak mezi zeměmi Evropské unie smutné prvenství. V České republice je totiž  hlášen největší počet onemocnění klíšťovou encefalitidou ze všech zemí EU, ale proočkovanost je ze všech endemických zemí nejnižší. V roce 2020 byla proočkovanost populace pouze 33 %.

Ačkoliv je klíště svou velikostí lehce přehlédnutelné, může způsobit velké zdravotní komplikace. Klíšťata se nejvíce vyskytují v období jara až podzimu, kdy jsou pro jejich aktivitu vhodné podmínky (vlhko a teplo). Zároveň mnoho lidí tráví svůj volný čas v přírodě, což zvyšuje riziko přisátí klíštěte. Klíšťata se vyskytují nejen v lesích a přírodě, ale i městské zeleni či v zahradách, ale také v horských oblastech.. V České republice se mezi nejčastější onemocnění přenášené klíšťaty řadí lymská borelióza a klíšťová encefalitida. 

Celoživotní následky

Přibližně u 30–60 % případů může mít onemocnění klíšťovou encefalitidou dlouhodobé, ale i trvalé následky. I po vyléčení může pacient trpět bolestmi hlavy, a dokonce částečnou obrnou. U nejtěžší formy se v různých fázích nemoci mohou vyvinout obrny nervů a může dojít k selhání životně důležitých center a k úmrtí.

Onemocnění probíhá závažněji s narůstajícím věkem. Zdravotní následky mohou způsobit dlouhodobou pracovní neschopnost a zhoršit kvalitu života. Lékaři dovedou pouze mírnit příznaky této nemoci, nikoli však léčit její příčinu. Specifická antivirová léčba totiž neexistuje. Účinnou prevencí onemocnění je očkování.

Třetina pražských klíšťat je nakažlivá. Roztoč přenáší lymskou boreliózu. Kde si dát pozor?

Češi: Riziku se nevystavujeme

Důležitost očkování vzrůstá ve chvílích, kdy lékaři nejsou schopni léčit samotný původ onemocnění, ale jsou odkázáni pouze na mírnění příznaků. Jako tomu je v případě klíšťové encefalitidy. Nemoc samotnou zná 94 % dotazovaných, a dokonce 82 % ví, že existuje účinné očkování, ale jen 33 % této možnosti využívá. Ještě méně pacientů se dostaví na pravidelné a nezbytné přeočkování. Průzkum z prosince loňského roku totiž ukázal, že 26 % dotazovaných si myslí, že očkování proti klíšťové encefalitidě není důležité. 22 % si také myslí, že nenavštěvuje ohrožené oblasti a nevystavuje se tedy riziku. Přitom klíšťat je stále více.

Na očkování přispívá pojišťovna

Na očkování přispívají zdravotní pojišťovny v rámci svých preventivních programů, a to až do výše 1500 Kč. Žádný ověřený lék na ni zatím není. „Od pacientů s klíšťovou encefalitidou a jejich blízkých běžně slýcháme, že o možnosti lety prověřeného očkování věděli, někdy o něm i uvažovali, ale nakonec neměli čas, nebo se jim prostě jen nechtělo. Často si také neuvědomovali, jak vážná může klíšťová encefalitida být. Očkování naopak přestanou odkládat rodiny pacientů a jejich známí poté, co vidí, jak závažné celoživotní následky může klíšťová encefalitida mít. U pacientů s klíšťovou encefalitidou můžeme bohužel jen mírnit příznaky onemocnění a čekat, jak se tělo s infekcí vyrovná,“ říká MUDr. Dita Smíšková, Ph.D. z Kliniky infekčních nemocí z Nemocnice Na Bulovce.

Nejen encefalitida. Klíšťata přenáší i nákazu ze syrového mléka a zaječí nemoc. Kde hrozí?

Klíčový je správný očkovací postup

V případě očkování obecně je pro zachování účinnosti velmi důležité dodržování doporučeného očkovacího schématu, a to jak v případě základního očkování, tak případného přeočkování. Zatímco u některých vakcín stačí pouze základní očkování, u očkování proti klíšťové encefalitidě dochází v průběhu času k poklesu protilátek.

Důležité je proto chodit každé 3 roky (platí pro lidi starší 60 let) až 5 let (pro mladší 60 let) na jednodávkové přeočkování. Z loňského průzkumu přitom vyplývá, že na přeočkování se dostaví jen každý 4.

„Zatímco u dětí a povinného očkování hlídá termín další návštěvy lékař, v ostatních případech je to na pacientovi samotném, nebo v případě dětí na rodičích. Očkování by mělo probíhat podle doporučení výrobce a posunutí by mělo být jen výjimečnou možností. Včasné přeočkování jen jednou dávkou je nejen důležité kvůli účinku očkování, ale je také výhodné pro pacienty. A to jak z časového, tak finančního hlediska,“ říká MUDr. Ivo Petrášek, praktický lékař z Českých Budějovic.

Využijte zrychlené schéma

Pokud ještě nejste naočkovaní vůbec, nečekejte na zimu a využijte zrychlené schéma. Použitá látka je úplně stejná jako u klasického schématu, jen nemáte mezi jednotlivými dávkami tak veliké časové rozestupy. Jak vypadá? První vakcinaci absolvujete třeba 1. května. Se druhou nebudete čekat 1 až 3 měsíce, ale dostavíte se k lékaři už za 2–3 týdny. Díky zrychlenému načasování budete už 14 dní po druhé dávce dostatečně chránění a můžete si plně užívat bez obav z klíšťové encefalitidy. Pro třetí dávku si stejně jako u klasického očkovacího schématu přijdete za 5 až 12 měsíců.

S klíšťaty a encefalitidou nás čeká extrémní rok, tvrdí lékařka. A přidala varování

Co je klíšťová encefalitida?

Viirové onemocnění centrálního nervového systému. K nákaze dochází především přisátím infikovaného klíštěte na člověka již po 1–2 hodinách od přisátí. Nemoc se může projevovat v první fázi lehkými bolestmi hlavy, svalů, horečkou a nevolností. Ve druhé postižený trpí vysokými horečkami, prudkými bolestmi, dezorientací, ztuhnutím šíje apod. Následně se virus může rozšířit do tkání mozku a míchy a způsobit zánět, který může vést až k vážným neurologickým a mentálním problémům vyžadujícím okamžitou hospitalizaci.

Co je lymská borelióza?

Ročně je hlášeno tři až pět tisíc případů tohoto onemocnění. Nemoc postihuje kůži, klouby, nervovou soustavu, průběh má několik fází, již po 24 hodinách od okamžiku přisátí infikovaného klíštěte dochází k přenosu nemoci, v současné době není na trhu žádná vakcína proti této nemoci, existuje účinná léčba pomocí antibiotik.