Úterý 29. září 2020
Svátek slaví Michal, zítra Jeroným
Oblačno, déšť 14°C

Nejen encefalitida. Klíšťata přenáší i nákazu ze syrového mléka a zaječí nemoc. Kde hrozí?

Autor: ČTK, ula - 
19. července 2020
05:55

Do konce června se klíšťovou encefalitidou nakazilo v ČR 158 lidí, víc než loni za stejné období. Méně je případů boreliózy, onemocnělo 1035 osob. Za červen přibylo téměř 500 případů boreliózy a více než 100 lidí se nakazilo encefalitidou. Jedním z nejvíce postižených regionů je Jihočeský kraj. Hygienici v Jihočeském kraji letos evidovali už 50 případů klíšťové encefalitidy. Je to o 31 více než ve stejném období loni. Za celý rok 2019 v regionu bylo 99 případů tohoto onemocnění. Klíšťata nepřenáší jen encefalitidu a boreliózu, ale i tularémii nebo ehrilichiózu.

Nejzávažnější nemoci, které klíšťata přenáší, jsou klíšťová encefalitida a lymská borelióza. Borelióza se léčí nasazením antibiotik a úspěšnost léčby závisí na jejím včasném odhalení. Nemocní jsou unavení a mají zvýšenou teplotu. Typická červená skvrna v místě přisátí klíštěte či bodnutí jiného hmyzu může mít vybledlý střed, objevuje se asi u poloviny nakažených. Ve druhé fázi mohou být postiženy klouby, centrální nervový systém a někdy také srdce.

Proti viry způsobené klíšťovou encefalitidou neexistuje léčba, jen očkování. Neléčené onemocnění může přejít v zánětlivé postižení mozkových blan.

Pozor na syrové mléko

Odborníci upozorňují, že virus klíšťové encefalitidy může být přítomen také v mléce, zejména kozím nebo ovčím. Při požití kontaminovaného a tepelně nezpracovaného mléka nebo produktů z něho může dojít k přenosu původce onemocnění na člověka. Virus lze inaktivovat pasterizací mléka při teplotě 72–85 °C již za 10 sekund.

Další nemoci přenášené klíšťaty se na území České republiky vyskytují vzácně, přesto je dobré, abychom je nepodceňovali. Nakazit od klíštěte se můžete i na dovolené v zahraničí. Jaké další nemoci paraziti přenášejí?

Tularémie

Tularémie neboli zaječí nemoc je celosvětově rozšířené infekční onemocnění způsobené bakterií Franciscella tularensis. Je to nakažlivé onemocnění, které postihuje především zajíce či hlodavce a je přenosné na ostatní volně žijící i domácí zvířata a na člověka. Ročně je v České republice evidováno do 100 případů.

Člověk se nakazí nejčastěji přímým kontaktem s nemocným, uhynulým zvířetem, nebo po štípnutí infikovaným hmyzem.

Tularémie může probíhat jako celkové onemocnění s vysokými teplotami, zvětšením sleziny po pozření kontaminované stravy nebo vody, atypickým zápalem plic po vdechnutí původce nemoci, vředovitými změnami v místě poraněné kůže nebo spojivky, případně dojde ke zhnisání příslušných mízních uzlin.

Včasně diagnostikovaná tularémie se dá poměrně snadno léčit, dlouhá je ale rekonvalescence, pacienti bývají často unavení. 

Anaplasmóza (dříve ehrilichióza)

Jedná se o nově rozpoznané onemocnění – dříve se myslelo, že je infekční pouze pro psy a může se podobat některým formám lymeské boreliózy. Projevuje se horečkou vyšší než 38,5 °C, bolestmi hlavy, únavou, bolestmi svalů, anebo bolestmi kloubů.

Ricketsióza

Ricketsióza je nemoc, kterou si můžete přivézt právě z ciziny po kousnutí klíštětem. Infikovaná klíšťata se nachází v jižní Evropě, ale i u Černého moře. K onemocnění patří horečky, vyrážka a bolesti svalů a kloubů. V místě kousnutí se tvoří tmavý a tvrdý strup. Dalším typickým příznakem jsou oteklé mízní uzliny. Vážnější formy ricketsióz navíc provází zmatenost a dýchací potíže.

Babezióza

Babeziózu vyvolávají prvoci – drobní parazité, kteří se dostanou do krve po přisátí klíštěte. V lidském těle žijí uvnitř červených krvinek. Množí se v nich a nakonec vyvolají jejich rozpad. To je podobné jako u malárie.

Příznaky nemoci se objeví někdy za týden, ale jindy až za osm týdnů po nákaze. Leckdy jsou tak nepatrné, že si jich ani nevšimnete. Ale u oslabených jedinců (například s poruchami imunity) onemocnění doprovázejí záchvaty horečky. Vzácně způsobí i smrt. Mezi projevy babeziózy patří také: únava, bolest hlavy, pocení, zimnice, ztráta chuti k jídlu. Není výjimkou, že se babezióza vyskytne společně s lymeskou boreliózou.

Jak odstranit přichycené klíště?

  • Místo přisátí dezinfikujte jodovým či jiným dezinfekčním prostředkem.
  • Pomocí navlhčené textilie, nejlépe žínkou nebo ručníkem, lehce pohybujte (viklejte) ze strany na stranu klíštětem, které se po 2-3 minutách uvolní. V případě potřeby klíště opatrně podeberte a vyjměte měkkou pinzetou. (Osvědčují se i komerčně vyráběné umělohmotné karty se zářezy - podle velikosti - na larvy, nymfy a dospělá klíšťata).
  • Klíšťaty netočte! Při pokusu o otáčení dojde vždy k odtržení přední části klíštěte, která zůstane v kůži napadeného a způsobí dlouho přetrvávající zatvrdlinu, případně lehký zánět.
  • Místo po odstraněném klíštěti znovu dezinfikujte jodovým či jiným dezinfekčním prostředkem.

Jak zlikvidovat odstraněné klíště?

  • S každým klíštětem zacházejte jako s potenciálně infekčním materiálem! Je nutné, aby při jeho likvidaci nedošlo k potřísnění rukou, případně předmětů v okolí.
  • Klíště zásadně nemačkejte, ani se ho nesnažte jinak mechanicky rozdrtit.
  • Klíště zabalte do kousku papíru (nejlépe novinového) a na nehořlavém podkladu zapalte. Tento jednoduchý a účinný způsob je kdykoliv proveditelný.
  • Nezapomeňte! Zásadu o potenciální infekčnosti klíšťat je třeba respektovat i při odstraňování klíšťat z domácích zvířat (psů, koček); při této práci je žádoucí používat gumové rukavice.

Jak si dále počínat po odstranění klíštěte?

  • Klíště, které se přichytilo a začalo sát, vyvolá vždy nevelké (do 5 cm) zarudnutí pokožky v místě přichycení, které může přetrvávat 2-3 dny, ale nezvětšuje se; nejde o borreliový erythem.
  • V době 3 týdnů od přisátí klíštěte při zjištění zvětšující se zarudlé skvrny na kůži (která většinou v centru zbledne), zvýšené teplotě, únavě či chřipkových příznacích je třeba navštívit neprodleně lékaře a informovat ho o napadení klíštětem.
  • Po dobu 3 týdnů se vyhýbat pokud možno zvýšené tělesné námaze, stresu a nevystavovat se silnému slunečnímu záření.

Aktivita klíšťat je vysoká

Vhodná doba na očkování proti klíšťové encefalitidě je i o prázdninách. „V letních měsících, kdy jsou klíšťata vysoce aktivní, doporučujeme zkrácené vakcinační schéma. To proto, aby ochranný účinek nastoupil co nejdříve. Čtrnáct dní po první dávce je podaná dávka druhá. Za další dva týdny již nastupuje ochranný účinek,“ uvedl předseda Koalice pro podporu očkování Rastislav Maďar. Podle Českého hydrometeorologického ústavu je aktivita klíšťat vysoká, na stupni sedm až osm z deseti. „Vysoká aktivita klíšťat bude podle aktuální předpovědi počasí na deset dní pokračovat, hrozí tedy velké riziko napadení klíštětem. Výhledově očekáváme postupný mírný pokles aktivity klíštěte,“ uvedl Martin Možný z ČHMÚ.

Video V Evropě se objevilo obří klíště. - Andrea Ulagová

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud