Klíšťata útočí. Encefalitidou se v Česku nakazilo nejvíc lidí za poslední roky

Autor: ula - 
7. března 2020
05:25

V Česku je předjaří s teplotami až kolem 10 °C. A klíšťata jsou zase v akci. Počet osob nakažených klíšťovou encefalitidou loni opět stoupl, a to na 774 případů. Je to nejvíc za posledních osm let. Podle průzkumu z roku 2019 je celková proočkovanost proti klíšťové encefalitidě pouze 29 procent, od středního věku je však ještě nižší. Klíšťata mohou být aktivní, jakmile teplota stoupne nad 5 °C.

Česká republika patří k tzv. plně endemickým územím. To znamená, že klíště přenášející virus klíšťové encefalitidy můžete potkat prakticky kdekoli, včetně městských parků, zahrad a dětských hřišť. Klíšťata se pomalu rozšiřují i v evropských státech, kde se dosud vyskytovala jen v určitých oblastech. Příkladem může být Švýcarsko či Německo.

Proč dochází k rozšíření výskytu infikovaných klíšťat, není jasné, jednou z teorií je, že roli může hrát mírné klima a relativně teplé zimy. Klíšťata totiž začínají být aktivní, jakmile teplota stoupne nad 5 stupňů Celsia. To znamená, že mohou být aktivní i v těchto dnech.

Lidé očkování zanedbávají

Klíšťová encefalitida je onemocnění, jehož průběh se zhoršuje s věkem a stejně tak se zvyšuje riziko trvalých následků. Ale jsou to právě lidé starší 55 let, u nichž je velmi nízká míra proočkovanosti. Zatímco v kategorii od 18 do 24 let je očkována polovina obyvatel, ve skupině nad 55 let je bohužel očkovaný jen každý pátý, což je pod 29% průměrem celorepublikové proočkovanosti.

„Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že onemocnění u starších osob mívá horší průběh, často se rozvine těžší neurologické postižení, dochází ke zhoršení funkcí nervového systému i ve smyslu zhoršení paměti, výbavnosti, poruch spánku,“ popisuje onemocnění a jeho následky MUDr. Lenka Petroušová z Fakultní nemocnice Ostrava.

„Navíc u starších nemocných často v důsledku akutního onemocnění dochází k dekompenzaci základních onemocnění, například cukrovky, onemocnění srdce a podobně. Současně taktéž rehabilitace a úprava zdravotního stavu do stavu před onemocněním trvá delší dobu, navíc u některých nemocných zůstává i trvalé postižení, například ochrnutí končetin jako následek onemocnění,“ připojila Lenka Petroušová.

Nejvíce nemocných je mezi seniory

Pracovní neschopnost trvá i u pacienta s „lehčím průběhem“ 4–6 týdnů, následky ale mohou být i trvalé. Dlouhodobá pracovní neschopnost přitom znamená pro pracovně aktivní skupinu nemocných a jejich blízké nejen velkou sociální a zdravotní zátěž, ale také zátěž finanční.

Nebezpečí, které nemoc představuje, není možné přehlížet ani u osob v důchodovém věku. Právě u nich je vysoké riziko přisátí infikovaného klíštěte vzhledem k vyššímu podílu času, který mohou trávit venku – v roce 2019 patřila například věková skupina od 60 do 64 let s 66 pacienty mezi jednu z nejčastěji nakažených.

V souladu s tím jsou i výsledky mezinárodní studie zaměřené na situaci v České republice, Slovensku a Rakousku. Z té vyplývá, že nejvyšší podíl případů klíšťové encefalitidy připadal na vyšší věkové skupiny. Tento trend, který je patrný hlavně v posledních letech, podle autorů studie odráží pozitivní změny v životním stylu seniorů, kteří svůj čas tráví aktivněji.

Prevence je levnější

V prevenci klíšťové encefalitidy nestačí spoléhat pouze na opatření omezující přisátí klíštěte, jako jsou dlouhé nohavice a repelent při cestě do přírody. To dokazují i počty nakažených, které jsou v České republice dlouhodobě vysoké. Spolehlivá prevence spočívá v očkování.

Základní očkování probíhá ve třech dávkách aplikovaných s časovým rozestupem. Náklady na jednu dávku činí přibližně 900 korun, přičemž je možné požádat o příspěvek na očkování u pojišťovny. Ten se uplatňuje i v případě přeočkování, které probíhá jednou dávkou po 3 až 5 letech.

„Náklady na očkování jsou přitom zanedbatelné, pokud je porovnáme s částkou, o niž pacienti přijdou z důvodu několikatýdenní pracovní neschopnosti, nebo dokonce v případě dlouhodobých následků znemožňujících další výkon pracovní činnosti, případně vyžadující péči druhé osoby,“ zmínil lékař Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ze Státního zdravotního ústavu.

Očkování nehradí pojišťovna

„Dopad onemocnění představuje jak přímé nálady, tak nepřímé náklady, které především u pacientů s následnou paralýzou dosahují velmi vysokých hodnot,“ vysvětlil Kynčl. Dlouhodobá nemoc přitom znamená náklady nejen pro pacienty a jejich nejbližší, ale též pro pojišťovny a stát.

„Podle výsledků studií nákladové efektivity očkování proti klíšťové encefalitidě v zahraničí lze usuzovat, že by zavedení hrazeného očkování proti klíšťové encefalitidě bylo s vysokou pravděpodobností nákladově efektivní i v České republice,“ pokračoval zástupce Státního zdravotního ústavu. To znamená, že prevence by byla méně nákladná než léčba následků.  

Hrazené očkování v evropských státech

V České republice je očkováno pouze 29 % obyvatel. „V sousedním Rakousku, které mělo nejvyšší incidenci onemocnění klíšťovou encefalitidou v Evropě, se díky rozsáhlé očkovací kampani v 80. letech podařilo výrazně snížit počet případů onemocnění. V současné době se proočkovanost pohybuje okolo 80 %,“ doplnil Kynčl.

Po výrazném nárůstu počtu onemocnění klíšťovou encefalitidou ve Švýcarsku, kdy bylo v roce 2018 hlášeno 377 případů, bylo v této zemi od začátku roku 2019 přikročeno k hrazenému očkování. I v sousedním Německu je očkování proti klíšťové encefalitidě hrazeno všem obyvatelům žijícím v endemických oblastech nebo do těchto oblastí cestujících.

U vybraných věkových skupin je očkování hrazeno například v Lotyšsku, v němž byla v roce 2018 proočkovanost 67 procent a v němž ve stejném roce zaznamenali 117 případů klíšťové encefalitidy. V sousední Litvě, která má podobné geografické podmínky, byla proočkovanost pouze 25procentní a hlášeno bylo 378 případů.

Klíšťová encefalitida

  • V roce 2019 bylo v ČR zaznamenáno 774 případů.
  • K přenosu onemocnění nejčastěji dochází přisátím klíštěte infikovaného virem klíšťové encefalitidy.
  • Může mít trvalé následky, mezi které patří dlouhotrvající obrna hlavových nervů, postižení nervů nebo porucha sluchu. Až několik měsíců po ukončení léčby pociťuje 10 procent nemocných poruchy koncentrace, paměti, nespavost/spavost a úzkost. Následkem může být i smrt.
  • V ČR není očkování hrazeno pojišťovnou, je ale možné čerpání příspěvků zdravotních pojišťoven na očkování.

Video V Evropě se objevilo obří klíště - Andrea Ulagová

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud