14°C
Dovolenkové ráje jsou plné smrtelných nemocí: Japonská encefalitida i vzteklina
Dovolená v exotických rájích se rychle může proměnit v boj o holý život. V řadě zemí světa řádí zákeřné nemoci, které v lepším případě způsobí dlouhý pobyt v nemocnici, v horším případě smrt. Nepříjemně onemocnět může člověk i v destinacích typu Řecko a Egypt. Hrozí například břišní tyfus nebo vzteklina. Státní zdravotní ústav (SZÚ) radí, jak se těmto nemocem vyvarovat a kdy sáhnout po očkování.
Japonská encefalitida, žloutenka typu A a B, břišní tyfus, vzteklina, meningokoková meningitida, cholera, přenosná dětská obrna nebo klíšťová encefalitida. To je příklad nemocí, před kterými se doporučuje při cestách do zahraničí nejčastěji očkovat. Ačkoli jsou dovolenkové resorty zpravidla bezpečné, riziko číhá už za hranicemi velkých měst.
Člověk může na dovolené onemocnět i nemocemi, proti kterým je v Česku vakcinován v mládí – tetanem a záškrtem. Stane se tak v případě, že má očkování propadlé. „Při cestách do zemí mimo Evropu a Severní Ameriku se doporučuje přeočkování, zvláště u starších cestovatelů,“ uvádí SZÚ o záškrtu a dodává, že nemoc se stále vyskytuje i v zemích EU.
Záškrt je bakteriální infekční onemocnění, které u postiženého způsobuje těžkou angínu. Přenáší se vzduchem od infikovaného člověka, ale může dojít i k přenosu z nakaženého oblečení nebo předmětů. Léčí se antibiotiky a podáváním antitoxinu.
Oproti tomu tetanus je nákaza způsobena bakterií Clostridia, která se dostává do těla přes poranění. „V hlubokých částech rány v prostředí bez přístupu kyslíku začne bakterie tvořit toxin zodpovědný za onemocnění,“ vysvětluje SZÚ. I proti tetanu je doporučováno se před cestami na dovolenou přeočkovat, interval u dospělých lidí je 10 až 15 let.
Hrozba žloutenky trvá
Strašákem při cestách do zahraničí je stále žloutenka typu A, případě typu B. Výskyt žloutenky typu A je v tropických a subtropických oblastech vysoký, přičemž platí to i pro jižní Evropu, kde se nachází oblíbené dovolenkové resorty.
„U některých nakažených může onemocnění probíhat závažněji, u starších osob (nad 40 let) se mohou vyskytnout těžké až smrtelné průběhy,“ říká úřad k prvnímu typu žloutenky. Podle něj se virus nemoci vylučuje stolicí a šíří se tam, kde jsou zhoršené hygienické podmínky. Onemocnět se může i po konzumaci nemytého ovoce a zeleniny nebo ledu v nápojích a neuvařených mořských plodů.
Žloutenka typu B tolik častá není, ale když na ni člověk narazí, přenáší se velmi snadno pomocí pohlavního styku, infikovaných jehel nebo krve. „I náhodné sdílení kartáčku na zuby může být rizikové,“ varuje SZÚ ve vztahu k žloutence typu B.
Upozorňuje také, že existuje riziko přenosu v některých zahraničních zdravotních zařízeních, kde nejsou vysoké hygienické standardy. Může se to stát například pomocí kontaminovaných zdravotnických nástrojů nebo opakovaně používaných jednorázových pomůcek.
Břišní tyfus chytnete i ve Středomoří
Vyloženě celosvětové onemocnění, se kterým se lidé na cestách mohou setkat, je vzteklina. Vyskytuje se na všech kontinentech kromě Antarktidy. I když ji mohou přenášet divoká zvířata jako lišky, netopýři, mývalové nebo skunkové, v 99 procentech případů ji způsobují nemocní psi. V Asii a Africe, kde dochází k 95 procentům všech světových úmrtí na vzteklinu, se proto nedoporučuje mazlit s toulavými zvířaty. Na nemoc existuje účinné očkování.
Dalším relativně rozšířeným onemocněním v tropických a subtropických zemích je břišní tyfus. Ten se může vyskytovat i v turistických oblastech kolem Středomoří. Nemoc způsobuje bakterie Salmonella typhi, která se usazuje ve střevech člověka. K přenosu dochází přes kontaminované potraviny a vodu. Ročně chorobou onemocní zhruba 22 milionů osob, k léčbě se používají antibiotika. U nich se ovšem vzhledem k vrůstající rezistenci řeší, že možná brzy nebudou účinná.
Pozor na komáry v Thajsku
Další série nemocí už je vyložené tropická a lidé se s nimi setkají při cestách do Afriky, Asie a Jižní Ameriky. Jde například o meningokoková onemocnění, která se vyskytují převážně v centrální části Afriky. „Meningokoky ohrožují nejen malé děti a dospívající, ale i cestovatele všech věkových skupin,“ říká SZÚ. Nákazy jsou velmi vážné a mají rychlý průběh – během několika hodin mohou i u zdravého člověka způsobit kompletní selhání orgánů. Chrání proti nim očkování, které je povinné při cestě do Saúdské Arábie během náboženských svátků.
Riziko představuje také dětská obrna, která stále nebyla vymýcena. Vyskytuje se v Africe a jihovýchodě Asie - především Pákistánu, Afghánistánu a Nigérii. Virus nemoci napadá centrální nervový systém člověka, nemocný postupně může skončit ochrnutý nebo rovnou zemře.
Oblíbené asijské turistické destinace jako Thajsko nebo Filipíny sužuje rovněž japonská encefalitida. „Zdrojem nákazy jsou prasata a ptáci, k přenosu nákazy dochází infikovanými komáry druhu Culex,“ uvádí úřad. Nemoc se projevuje horečkou a zvracením, v horších případech neurologickými problémy. Může nastat kóma až smrt. Specifická léčba neexistuje a velká část nemocných si nese trvalé následky. U japonské encefalitidy se doporučuje vedle očkování chránit repelenty proti hmyzu a během období dešťů se v postižených oblastech pohybovat s opatrností.
Zapomenout nelze ani na choleru, kterou najdeme ve všech zemích tropů a subtropů, přičemž nejhorší situace panuje v Indii. Je to infekční průjmové onemocnění, se kterým se lidstvo potýká dlouhodobě. U cholery se doporučuje chránit očkováním a dodržovat základní hygienické zásady, především důkladně mýt ovoce a zeleninu.
Největší nebezpečí však představuje žlutá zimnice. To je vážná virová choroba přenášená komáry, která začíná bolestmi hlavy a často končí selháním orgánů, krvácením a smrtí. Ročně zabije kolem 30 tisíc lidí. Do řady regionů Afriky a Jižní Ameriky je proto očkování proti žluté zimnici povinné nebo doporučené.
Témata:
Související
Vůbec nechápu proč se lidi hrnou na dovolenou do zahraničí. Máme v naší malé republice hodně míst který by nám mohly přímořský státy závidět. A můžete chytit tak akorát klíště nebo dostat salminu v nějaký dobrý restauraci, kde se všechno žere polosyrový.