Uvolnění patentů na vakcíny: Pomůže světu, nebo je pro inovace důležitý mamon?

Rozhodnutí vlády Joea Bidena prosazovat na půdě Světové obchodní organizace (WTO) uvolnění duševního vlastnictví v oblasti vakcín proti covidu-19 může být velkým krokem vpřed. Na pandemii v rozvojovém světě však patenty zdaleka nestačí.

Ve WTO už v říjnu podaly Indie a Jižní Afrika žádost na uvolnění patentů na covidové vakcíny a jiné technologie. Dostalo se jim podpory od víc než stovky rozvojových zemí, zato bohatší státy, kde se vakcíny zpravidla vymýšlejí a vyvíjejí, byly proti: Spojené království, Kanada, Austrálie, Evropská unie a doteď i Spojené státy.

Generika ve farmaceutickém průmyslu

Washington nyní oznámil změnu své pozice, bude podporovat uvolnění patentů na vakcíny, ne však na léky či další technologie využívané v boji s covidem. Pokud bude uvolnění ve WTO přijato, umožní firmám po celém světě pustit se do vakcín bez obav, že se s nimi budou soudit majitelé některého patentu.

Zastánci očkování krok USA vítají jako velký krok a potenciální precedent pro uvolnění duševního vlastnictví ve zdravotnických krizích budoucnosti. Uvědomují si ovšem, že aktuální nedostatek vakcín proti koronaviru to nevyřeší.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Zaprvé změna postoje Washingtonu automaticky neznamená změnu ve WTO. V organizaci se obvykle rozhoduje konsensem. USA možná namotivují další západní aktéry ke změně pozice; možná ne k úplnému uvolnění duševního vlastnictví, ale aspoň k nějakým kompromisům.

„Jsme připraveni jednat o návrzích, které mohou krizi efektivně a pragmaticky řešit,“ konstatovala vágně předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Proto budeme diskutovat, kterak může americký návrh na uvolnění ochrany duševního vlastnictví na vakcíny proti covidu-19 toho cíle dosáhnout,“ uvedla. Ve věcech mezinárodního obchodu se jednotlivé členské země EU vzdaly své suverenity a vystupují dohromady jako jeden celek, zastupovaný komisí.

Patent na výrobu nestačí

Zadruhé, vakcíny jsou extrémně komplexní recepty. I zkušené firmy se potýkaly s problémy, když v minulých měsících zaváděly masovou produkci. Výrobní proces je stejně důležitý jako patent na účinnou látku – a WTO nemá pravomoc nutit firmy jako Pfizer a Moderna, aby se vedle „receptů“ dělily rovněž o své technologie a znalosti produkce vakcín.

Takovou moc mají vlády. Spojené státy by mohly farmaceutické firmy tlačit ke sdílení technologií a know-how s výrobci všude po světě. „Nezajistí to víc vakcín pro příští týden, ale kdyby to udělali před rokem, dnes už bychom výsledky měli,“ říká pro Guardian Ellen ‘t Hoenová, aktivistka a expertka na duševní vlastnictví v medicíně, a dodává: „Svět na covid-19 nebyl připraven.“ Aspoň za příští pandemie by situace mohla být lepší.

„Proti covidu-19 nebude imunita, dokud to nebude globální imunita. Můžeme jásat nad tempem očkování v našich zemích, ale to je jen krok, virus tu se svými variantami bude, dokud nebude globální imunita. Musíme urychlit distribuci vakcín, například vytvořit výrobní kapacity v Africe,“ argumentoval v rozhovoru pro Guardian francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian. „Není to jen otázka solidarity, ale i našeho vlastního zájmu. Avšak nemyslím, že by otázka patentů byla ta nejdůležitější. Můžeme o nich debatovat, ale urgentní jsou výrobní kapacity,“ připojil.

Roušky, testy, vakcíny… Boj s koronavirem vytvořil 40 nových superboháčů

Farmaceutické firmy se pochopitelně nechtějí vzdát patentů, na kterých mohou v příštích letech vydělat desítky miliard dolarů. Jejich asociace prohlašuje, že nejde o zisky, nýbrž o praktickou stránku věci: „Uvolnění patentů nezvýší produkci ani neposkytne praktická řešení potřebná v boji s touto globální zdravotní krizí,“ uvádí prohlášení Mezinárodní federace farmaceutického průmyslu (IFPMA).

Firmy už podle něj sdílely technologie s kvalifikovanými partnery po celém světě a letos by se mohly vyrobit miliardy dávek očkování, dost pro celý svět. Jen kdyby vlády pomohly vyřešit obchodní bariéry a zrušily omezení vývozu surovin. Také podle federace vlády křečkují vakcíny, a kdyby je víc sdílely s dalšími státy, krize by nebyla tak akutní.

„Skutečnými překážkami jsou obchodní bariéry, které firmám zabraňují vozit své zboží z jedné země do druhé, nedostatky v dodavatelských řetězcích a nyní i neochota bohatých zemí rychle sdílet své vakcíny s chudými státy. Nic z toho se patenty nevyřeší,“ řekl v BBC Thomas Cueni, ředitel IFPMA.

A z dlouhodobého hlediska jsou patenty potřeba coby motivace k inovacím a investicím vedoucím k novým produktům. Když se vědec obává, že jeho zázračný lék se bude hned vyrábět po celém světě, aniž z toho on něco dostane, má menší chuť novinku vůbec vyvíjet. Tak aspoň argumentují farmaceutické firmy a zastánci ochrany duševního vlastnictví. „Ignorování patentů za krizí skutečně není potřebnou motivací pro lepší připravenost na další pandemii,“ napsal Cueni na twitteru.

„Důvodem, proč slavíme úspěch s vakcínami, je kapitalismus, mamon, přátelé,“ prohlásil v březnu britský premiér Boris Johnson napůl vážně před stranickými kolegy, jak informoval Guardian.

Podle protistrany však je dost důkazů, že vědci mají motivaci i bez vidiny profitu. Oxfordská vakcína, kterou vyrábí AstraZeneca, vznikla na Oxfordské univerzitě a z 97 procent vývoj uhradili státy, Evropská komise i dobročinní sponzoři. Je totiž potřeba započítat veškerý výzkum, který v oboru danému objevu předcházel, ne pouze vývoj samotné konkrétní účinné látky, uvádí Guardian. Podobně se dvě z nejrychleji vyvinutých a nejúčinnějších vakcín, přípravky firem BioNTech/Pfizer a Moderna, opírají o dekády genetického výzkumu hrazeného z veřejných financí.

Vývoj vakcíny zrychlil na jediný rok. Znamená RNA technologie revoluci v očkování?

Oxfordskou vakcínu na naléhání jejích tvůrců vyrábí farmaceutický gigant AstraZeneca bez profitu, prodává ji za cenu nákladů – a také byla licencována dalším firmám, včetně největšího světového výrobce vakcín, Serum Institute of India. AstraZeneca může zdražit, až když pandemie skončí. SARS-CoV-2 zřejmě jen tak nezmizí a je možné, že budou lidé později potřebovat další dávky. Na těch by už firma vydělávala.