Roušky, testy, vakcíny… Boj s koronavirem vytvořil 40 nových superboháčů
Koronavirem se může nakazit každý, ale ne na všechny má nemoc stejný dopad. A totéž platí o ekonomických problémech: celkově pandemie a lockdowny globálnímu hospodářství ublížily, avšak také si vyžádaly nové zboží a služby. Vývoj nových vakcín či protilátek, výroba testů či ochranného vybavení - to vše udělalo dolarové miliardáře nejméně ze 40 lidí, píše magazín Forbes.
Brzy po 11. březnu 2020, kdy Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila pandemii covidu-19, se trhy hroutily a ekonomiky všude po světě se propadaly do recese. Stovky boháčů ze seznamu dolarových miliardářů (tj. jmění nad miliardu dolarů – 21,9 miliardy korun) vypadly. Rok poté je situace úplně jiná: do žebříčku přibylo rekordních 493 nových jmen, díky nažhavenému trhu s akciemi a nevídanými hospodářskými stimuly. A mezi nováčky je nejméně 40 takových, jejichž jmění se zakládá na firmách bojujících s nákazou.
Osm z nových superboháčů je z Ameriky, čtyři z Indie… a celá polovina z nich pochází z Číny. Pandemie tam začala, ale také relativně rychle skončila a továrny mohly rychle chrlit roušky, rukavice, respirátory či testy Made in China do celého světa.
Firma Winner Medical vyrábí obvazy a další lékařské vybavení od roku 1991, pandemie znamenala nové příležitosti; její výrobky jsou k dostání v 70 zemích světa. V září se začala s velkým úspěchem obchodovat na burze, její šéf Li Ťien-čchüan rázem vyskočil na seznam superboháčů. Dnes se tam může chlubit 384. příčkou a jměním přes šest miliard dolarů (133 miliard korun).
Velké úspěchy zaznamenaly také čínské farmaceutické firmy, kterým se podařilo vyvinout několik vakcín na covid. Firma CanSino Biologics funguje už 12 let, roku 2017 dostala povolení její vakcína na ebolu a o rok později se začala obchodovat na hongkongské burze. Skutečný rozmach jí přinesl až koronavirus a její očkovací přípravek AD5-nCOV, neboli Convidecia. Zelenou dostal v únoru a jen letos jich firma chce vyrobit 500 milionů dávek; výhodou proti většině konkurence je, že člověku stačí jedna dávka. Dolarovými miliardáři se stali hned čtyři zakladatelé firmy.
Čínské vakcíny i trasování
Innovent Biologics zase teprve vyvíjí potenciální protilátkovou terapii na covid, i tak už je její zakladatel Jü Te-Čchao superboháčem. A vedle vývoje léčiv další Číňané zbohatli na jejich testování a výrobě, na což výzkumné ústavy a firmy, které očkování vymyslí, nezřídka nemají kapacitu.
Čchen Siao Jing zbohatl na pouhém programu – investoval do firmy Alibaba Health Information Technology (z čínského internetového konglomerátu Alibaba), která vyvíjí pro Sinovac software na organizaci očkovací kampaně. Miliardy podobně získal i Kung Jing-jing, jehož firma Yidu Tech nasadila umělou inteligenci a technologie pro „velká data“ na trasování kontaktů ve Wu-chanu, prvním ohnisku epidemie koronaviru.
Jiným způsobem bojuje s koronavirem umělá inteligence v japonské firmě M3, poskytující zdravotnické služby. Nový software pomáhá covid diagnostikovat a předvídat riziko vážného průběhu pomocí analýzy snímků výpočetní tomografie (CT). Zakladatel M3 Itaru Tanimura má jmění v aktuální hodnotě 1,4 miliardy dolaru (30,6 miliardy korun).
Nejvíc se ovšem, alespoň v západním světě, proslavily dvě firmy, jež už před koronavirem vyvíjely zcela nový typ očkování, technologii mRNA vakcín. Jak německý BioNTech, tak americká Moderna až do loňska nedostaly na trh žádný hotový produkt, ale byly docela blízko. A jakmile se ukázala vážnost pandemie, výzkumníci obou firem dokázali za pár dní svou vyvíjenou technologii adaptovat a vyrobit první vakcíny proti SARS-CoV-2. Do konce roku prošly třemi fázemi klinických testů a začalo se jimi očkovat. Už dřív ale katapultovaly své majitele do žebříčku superboháčů, jak jim investoři věřili, a ceny akcií tak rostly.
První byla schválena vakcína Comirnaty, kterou vyvinul Uğur Şahin, Němec tureckého původu a zakladatel německé firmy BioNTech. Na covid-19 má vysokou účinnost a relativně snadno ji lze modifikovat, pokud by původní vakcína dostatečně neúčinkovala na nové varianty SARS-CoV-2. V BioNTechu drží Şahin 18 % a má tak jmění 4,9 miliardy dolarů (107 miliard korun).
Dlouholetý šéf Moderny, Francouz Stéphane Bancel, vlastní asi 8 % jejích akcií – a celá firma má aktuálně hodnotu přes 53 miliard dolarů (1,2 bilionu korun), takže Bancelovo jmění vypočítal Forbes na 4,3 miliardy dolarů (94 miliard korun). „Posledních dvanáct měsíců jsem neměl žádný život,“ směje se ředitel. „Sním o dni, kdy si budu moct vzít dovolenou,“ řekl Forbesu.
Covid, chřipka, rakovina
Možná si pár dní volna najde, ale spousta práce ho v dalších měsících čeká. „V letech 2021 a 22 Moderna poroste mírou, jakou v biotechnologické branži dosud nikdo neviděl,“ předvídá. Kromě výroby koronavirových vakcín – a testování upravených verzí fungujících na mutované varianty – svou mRNA technologii chce nasadit také na široké spektrum chorob.
„Myslím, že vytvoříme chřipkové očkování, na jaké svět už dlouho čekal. Do klinických testů půjde velice brzy,“ slibuje. Dosavadní chřipkové vakcíny se vyrábějí biologickou cestou, virus se kultivuje ve vejcích a trvá to asi půl roku. Epidemiologové tak musejí skoro rok dopředu předvídat, na který kmen chřipky bude záhodno se pro další sezonu připravit. Často se netrefí, takže očkování na sezonní chřipku má zhruba 30-60% účinnost. Genetická technologie mRNA bude daleko rychlejší na výrobu a Bancel věří v účinnost 90 %. A další na řadě budou očkování na rakovinu i jiné genetické terapie.
Vzestup Moderny vyšvihl do žebříčku miliardářů i další majitele jejích akcií. Noubar Afeyan firmu skrze svou investiční společnost spoluzakládal a nyní je předsedou její správní rady. Majetek má v mnoha dalších firmách v odvětví, za doby covidu se zhodnotil na dnešní 1,9 miliardy dolarů (41,5 mld. Kč).
Imunolog a profesor molekulární farmakologie Timothy Springer investoval do Moderny v samém začátku roku 2010, kdy ji zakládali jeho kolegové z Harvardu. Drží 3,5 % akcií, jeho jmění teď má hodnotu 2,2 miliardy dolarů (48,2 miliardy korun).
Španělská firma Rovi vakcíny Moderny v Madridu plní do ampulí pro evropský trh. Její šéf Juan López-Belmonte López se díky kontraktu stal dolarovým miliardářem (1,8 miliardy dolarů čili 40 miliard korun).
Miliardářským skokanem se stal také Ital Sergio Stevanato, jehož rodinná firma je největším výrobcem inzulinových cartridgí - a hlavně dnes druhým největším výrobcem speciálních skleněných ampulí pro vakcíny všeho druhu, včetně koronavirových.
Hned po ránu mě pobavilo jak to autor hezky napsal. "Brzy po 11. březnu 2020... se trhy hroutily a ekonomiky všude po světě se propadaly do recese." Podle mě má kovid také přikrýt globální krach kapitalismu. Co se povedlo bolestně zamést pod koberec v 2008, vyplouvá patřičně shnilé a o to víc nafouklé na povrch teď.