Vakcíny, kšeft roku? Farmaceutické firmy vydělají desítky miliard
Jak byl nevídaný nástup pandemie covid-19, tak nevídaným tempem vznikly proti ní vakcíny. Z pomyslného závodu zatím nejlépe vycházejí firmy BioNTech a Moderna: donedávna neznámé start-upy vyvíjející nové genetické postupy dokázaly jako první dodat řádně odzkoušené očkování. Podle analytiků jen letos vydělají miliardy dolarů. Blesk Zprávám poskytla svá aktuální data analytická firma Airfinity.
„Napřed se firmy do financování projektů vakcín nehrnuly. Jejich vytváření, zvláště za akutní zdravotní krize, se v minulosti neukázalo být příliš výnosné. Vývoj trvá a úspěch není zaručen,“ popisuje BBC. „Navíc se očkování podává jednou či dvakrát. O velké peníze se hraje s léky žádanými v bohatých zemích, zvláště těmi, které se berou denně.“
Nedávná historie ukazuje, jak je vývoj vakcín riskantní. Za epidemií viru zika (2016) i SARS (2002-3) se firmy spálily, když se do rychlého výzkumu pustily; obě epidemie odezněly dřív samy. Experti však očekávají, že SARS-CoV-2 jen tak nezmizí; to se pak nabízí porovnání s vakcínami proti chřipce, které vynášejí miliardy dolarů ročně. Ovšem také díky tomu, že každý rok hrozí jiný kmen, na nějž je nutné jiné očkování.
Oxford a korporace
Tentokrát však rychlý vývoj vakcín podpořily vlády i soukromí dárci, nalili do vývoje a testování vakcín miliardy dolarů. Z veřejných zdrojů to bylo na 190 miliard korun, z nestátních dalších 43 miliard, píše BBC.
I tak byly potřeba spousty vlastních zdrojů farmaceutických firem. Například oxfordskou vakcínu vyvinul Jennerův institut Oxfordské univerzity, ale bylo zapotřebí najít zkušeného partnera z praxe. „Instituce jsou výborné v objevech a raném vývoji, ale většina jich nemá expertizu v produktovém vývoji. Dostat produkt na trh skrz druhou a třetí fázi klinických testů je drahé, za to univerzity platit nechtějí,“ popsal pro televizi Sky News Bill Enright, šéf společnosti Vaccitech. Tu založili výzkumníci z Oxfordu (k čemuž je univerzita přímo vybízí, to kvůli shánění investic i aby na výzkumu mohli vydělávat i její lidé a ne jen cizí farmaceutické firmy) včetně profesorky Sarah Gilbertové, hlavního „mozku“ oxfordské vakcíny. Masová výroba je však i nad možnosti firmy Vaccitech, proto Gilbertová a spol. hledaly většího partnera. Po sérii obtížných vyjednávání se domluvili s britsko-švédským farmaceutickým obrem AstraZeneca.
Korporace v říjnu podle Sky News odhadovala, že příprava vakcíny (např. licence, klinické testy apod.) vychází na miliardu dolarů (21 mld. Kč), výroba tří miliard dávek pak do konce letoška bude stát pětkrát tolik. To by znamenalo výrobní náklady dva dolary za dávku (očkuje se dvěma dávkami). Na takové ceně se AstraZeneca dohodla s Evropskou unií, které dodá až 400 milionů dávek. Americké vládě dodá 300 milionů kusů po čtyřech dolarech. Nejdřív se s ní ale začalo očkovat doma v Británii, 4. ledna.
Oxfordské univerzitě bude AstraZeneca odvádět 6 % z tržeb vakcíny – ale až koronavirus poleví. Profesorka Gilbertová s kolegy při vyjednávání s korporací prosadili, že dokud trvá pandemie, bude se jejich výtvor prodávat za cenu nákladů, ony dva dolary (cca 47 Kč) za dávku; pro rozvojové země má taková cena zůstat napořád. Podobný slib dal americký gigant Johnson & Johnson, který možná dokončí klinické testy už za měsíc.
I tak škodné nebudou. Mohou si zlepšit reputaci jak rychlým úspěchem, tak nezištnými dodávkami očkování. A nemalé peníze dostaly už dopředu od vlád i nestátních dárců – AstraZeneca přes 45 miliard Kč, Johnson & Johnson od americké vlády skoro 31 miliard korun, vyplývá z dat, která analytická firma Airfinity poskytla Blesk Zprávám. Něco jsou dotace, něco předobjednávky.
Z rakoviny na covid
Zato nováčci na vakcínách vydělat musejí, jinak by se do riskantního podniku vůbec pustit nemohli. O německém BioNTechu a americké Moderně před rokem věděl málokdo; obě však měly slibně našlápnuto ve vývoj tzv. mRNA vakcín, nové genetické technologie očkování, kterou zamýšlely nasadit na rakovinu. Od investorů i neziskového sektoru získaly už dříve nemalé financování, avšak žádný produkt ještě nepředvedly.
Pak přišel koronavirus. Experti v BioNTechu i Moderně dokázali velmi rychle adaptovat svou technologii na vakcínu proti covid-19 a maximální rychlostí zvládli také tři fáze klinických testů. V prosinci se oběma mohlo začít očkovat. Už předtím zaznamenaly obě firmy famózní růst na burzách. Hodnota Moderny se za rok víc než zpětinásobila na víc než 40 miliard dolarů (850 mld. Kč), BioNTech si polepšil jen o chlup méně. Věřili jim jak burzovní obchodníci, tak investoři a vlády; na vývoj vakcín inkasovala Moderna dvě a půl miliardy dolarů od amerických úřadů (53 mld. Kč), 63 miliard pak BioNTech, který vstoupil do partnerství s americkým Pfizerem.
To je obří firma s dlouhou tradicí a velkým sortimentem, takže se na její celkové hodnotě covidová vakcína podepisuje o poznání méně. I pro ni je však vakcína nazvaná Comirnaty zlatým dolem; pro srovnání, největším bestsellerem roku 2019 v portfoliu Pfizeru byla vakcína proti zápalu plic, která vynesla tržby 5,8 miliard dolarů (123 mld. Kč).
Jedenapůlkrát tolik Pfizer s BioNtechem za Comirnaty utrží jen za dodávky pro Evropskou unii – 600 milionů dávek po 315 Kč. Do konce letošního roku přitom plánují nejméně dvojnásobnou produkci. Analytici banky Morgan Stanley proto očekávali roční tržby za Comirnaty 19 miliard dolarů (407 miliard Kč), uvedla CNN. Moderně má pak mRNA-1273 v příštích dvou letech vynést 10-15 miliard dolarů (až 321 mld. Kč). AstraZeneca věří, že díky nasmlouvaným kapacitám partnerů vyrobí letos až tři miliardy dávek, což znamená tržby přinejmenším šest miliard dolarů - tedy jaké odhadovala celkové náklady.
Ceny vakcín v jednotlivých kontraktech bývají tajné, zrovna ty pro EU ovšem v prosinci vyzradila (snad omylem) na twitteru belgická státní tajemnice pro rozpočet. Ukázalo se, že Evropská komise vyjednala daleko nižší ceny, než se do té doby odhadovalo.
Náskok, který mají tři dosud schválené vakcíny před konkurencí, nemusí být zásadní. Nabídku výrazně převažuje poptávka, je záměr co nejrychleji naočkovat miliardy lidí. I vakcína schválená za rok se tak prodá, spousta firem už má uzavřené kontrakty na stamiliony dávek. Pfizer/BioNTech vydělaly na své rychlosti, když tento pátek EU zdvojnásobila svou objednávku (na 600 milionů dávek), v pozdější konkurenci však možná neobstojí: jejich Comirnaty se musí skladovat pod -60 °C a další přípravky budou levnější. „Za dva roky může být na trhu 20 vakcín,“ řekla BBC analytička Barclay's Emily Fieldová.
Velmi bude záležet, jak dlouho imunita po očkování (či chorobě) vydrží, případně zda se objeví kmeny, na něž některé z nových vakcín budou krátké. Pokud bude imunita krátkodobá a koronavirus se bude vracet ve vlnách jako chřipka, nastane další kolo soutěže, tentokrát zřejmě v duchu pravého tržního soupeření.
I pokud SARS-CoV-2 zmizí, ať už díky vakcínám, nebo tak nějak sám od sebe jako jeho předchůdce SARS, nyní vyvinuté vakcíny budou mít pro firmy delší ekonomický význam. Například pro technologii mRNA vakcíny je koronavirus křest ohněm, Moderna a BioNTech budou mít v případě úspěchu cenné zkušenosti a dobrou pozici ke shánění investorů pro vývoj očkování na spoustu dalších chorob. „Všechny ohromila jejich účinnost,“ kvituje v BBC analytička Fieldová. „Můžou úplně proměnit svět vakcín.“
Čínská vakcína je nejpropracovanější, neboť má za sebou roky testování souběžně s vývojem tohoto viru.