Česko je plné obřích fotek Horákové. Filipa drtí i kvůli Babišovi, komunista se kroutí

„Milada Horáková nebyla popravená, ale zavražděná. Ve slově poprava je totiž skryto ´po právu´ a s právem ani spravedlností její zabití nic společného nemělo,“ upozorňují historici na používání správných slov u připomínek hrůzného činu komunistického režimu. Milada Horáková je symbolem a jednou z mnoha politických vězňů, kterým komunisté zničili život.

„Je to teprve 70 let, kdy komunisti po lživém procesu popravili nevinnou ženu, a tenhle strašlivý zločin dodnes bagatelizují. Z dnešního pohledu se to zdá neuvěřitelné a jako by z jiného světa, ale tato skutečnost nesmí být nikdy zapomenuta, aby se nemohla opakovat,“ říká Michal Gregorini ze sdružení Dekomunizace. Dalšími iniciátory jsou pak zakladatel a ředitel Centra současného umění DOX Leoš Válka, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Ondřej Boháč a majitel agentury MVP events Marek Vocel.

„Zinscenovaný proces posloužil nejen k likvidaci politických odpůrců, ale i k zastrašení široké veřejnosti a potlačení jakéhokoliv projevu názoru, který byl v rozporu s komunistickou ideologií,“ připomínají organizátoři akce. Milada Horáková se však i přes brutální výslechy svých ideálů do posledního dechu nevzdala.

Studenti promítli komunistům na pultík Horákovou. Do Sněmovny je přivedl Kalousek

Nynější iniciativa se snaží Čechům vraždu odvážné političky připomenout. Černé prapory a obří fotografie Milady Horákové s nápisem „zavražděna komunisty“ se začaly objevovat na desítkách českých budov. Vylepují je lidé na své balkony, ale i starostové na budovy úřadů.

Horákovou uctívají Hřib, Feri i univerzita

V tuto chvíli iniciativu podpořily kromě „obyčejných lidí“ i zástupy známých osob a institucí. Mezi nimi například Magistrát hlavního města Prahy a primátor Zdeněk Hřib, Praha 7, Praha 2, Dopravní podnik Hlavního města Prahy, Univerzita Karlova a její rektor Tomáš Zima, Národní galerie, spolek Korzo Národní a řada dalších.

Fotografii Horákové vyvěsila třeba Právnická fakulta, jějíž studentkou Horáková byla. Současný student a poslanec Dominik Feri (TOP 09) to pak hrdě sdílel na instagramu se slovy. „V sobotu to bude přesně 70 let od popravy JUDr. Milady Horákové. A naše fakulta si to viditelně připomíná,“ uvedl.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

V sobotu to bude přesně 70 let od popravy JUDr. Milady Horákové. A naše fakulta si to viditelně připomíná

Příspěvek sdílený Dominik Feri (@choco_afro), Čen 22, 2020 v 2:29 PDT

Fotografii Horákové sdílel i exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09). „Milada Horáková vždy stála na straně spravedlnosti a demokratických hodnot a stala se symbolem odporu proti totalitním režimům. Tuto sobotu uplyne od jejího zločinného zavraždění 70 let. Na její oběť nesmíme nikdy zapomenout,“ napsal.

K uctění památky Horákové se připojí i Městská část Řeporyje, jak uvedl její starosta Pavel Novotný (ODS). „Dnes jsem si rozhodnutím rady (já) poručil grafický manuál na toto a objednal za peníze daňových poplatníků vlajku. Klid! Stejně jako moje stále probíhající policejní ochrana to půjde přímo z daní voličů KSČM a SPD,“ napsal na twitteru a dodal: „Trikolóru už neoznačuju, ty nikdo nevolí.“

„Neomalený“ Babiš lákající Slováky: Premiér točil na zakázku, od experta to schytal za „hrubost“

Novotný také sdílel fotografii svých známých z vesnice Sadská u Nymburka. I tam památku Horákové transparentem připomínají. „Zájem o připojení se k iniciativě je po celé republice poměrně veliký a další místa stále přibývají,“ řekla Blesk Zprávám mluvčí iniciativy Lucie Šplíchalová a vyjmenovala například Liberec, Příbram, Plzeň, Olomouc a Pečky.

Slova Horákové zazní z místního rozhlasu

Zapojují se nejen jednotliví občané, ale i instituce a školy. Černé prapory a transparenty by měly viset hlavně 27. června. Tedy v den justiční vraždy. Plakáty má iniciativa na svém webu.

„Kromě samotné Výzvy budeme v pátek 26. června, tedy den před samotným výročím, prostřednictvím obecního rozhlasu několikrát denně vysílat audio koláž, která vznikla z autentických nahrávek soudního procesu a z dopisů, které Horáková napsala ve vězení před popravou své rodině,” upřesňil jeden z iniciátorů Marek Vocel.

Právě o tuto nahrávku mají teď ve velkém zájem starostové menších obcí, kteří ji chtějí do místního rozhlasu také pustit. Naposledy se něco podobného dělo v průběhu koronavirové krize, kdy se z obecních rozhlasů rozezněla píseň „Není nutno“ od dua Svěrák a Uhlíř.

Lidé v rozhlase nyní uslyší třeba fanatická slova komunistického prokurátora Josefa Urválka. Spolupráci s ním vyčítali nedávno vládní zmocněnkyni pro lidská práva Heleně Válkové (ANO). I kvůli tomu se nestala ombudsmankou.

Babiš: Nejsme závislí na KSČM

A proč to všechno? Lidem se zkrátka nelíbí, že právě komunisté, kteří napáchali tolik špatného mají teď v Česku takový vliv. „Výzva je určena také všem, kterým není lhostejná skutečnost, že jsou komunisté opět jednou z významných sil, ovlivňujících současnou politiku naší země,“ uvádí organizátoři.

Schillerové rozpočet s rekordní sekyrou pod lupou: „Odfláknutý“, tvrdí expert a zmínil mlžení

Právě při jednání o nejdůležitějším zákoně - tedy zákoně o státním rozpočtu se vláda Andreje Babiše (ANO) nakonec bude muset spoléhat na hlasy komunistů. Ostatní strany návrh ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) podpořit nechtějí - je podle nich odfláknutý a nepřesný. To ostatně říkali i sami komunisté. Poté, co však na jednání jejich ústředního výboru dorazila prosit o podporu přímo Schillerová, pookřáli.

Ještě pár dnů před tím přitom Babiš mluvil jinak. „Jednáme se všemi. My jsme vláda, která vznikla s podporou komunistů, ale nejsme vláda, která je závislá na KSČM,“ říkal premiér po jednání s předsedou komunistů Vojtěchem Filipem, který původně „strašil“, že tentokrát Babišovi pomocnou ruku nepodá.

Sdružení Dekomunizace, jehož členové za iniciativou také stojí zakládal před třinácti lety třeba režisér Ladislav Smoljak nebo syn Zdeňka Svěráka Jan. Sdružení se netají tím, že chce zbavit komunistickou stranu a její členy podílu na moci v České republice „neustálým nenásilným připomínáním zločinů této ideologie veřejnosti, protože přímo pokračuje ve stopách předlistopadové KSČ a nikdy se od jejích skutků nedistancovala, naopak se k jejímu odkazu na svých akcích zcela nepokrytě nadále hlásí“.

Nemáme s tím nic společného, brání se Filip

Komu by mohl všudypřítomný obličej a brzy i hlas Horákové u blížících se voleb zřejmě nejvíc uškodit? Je to KSČM. Šéf strany se však drží zpátky. „Je to vyjádření nějakého názoru,“ reagoval na dotaz, jak se mu na transparenty dívá.

Pak ale stejně přidal kritiku: „Co mi na tom vadí, je že je to jednostranné,“ míní Filip. Na dotaz, co by mělo být doplněno zmiňuje, že politické procesy 50. let probíhaly ve všech zemích světa. „Podívejte se do Francie, černí plukovníci v Řecku, ve Spojených státech také byly procesy, byla pronásledována neamerická činnost,“ vyjmenoval.

„Současné složení KSČM ať už složením věkovým, ale i znalostmi dle mého soudu nejen, že s tím nemůže mít nic společného, ale ani nemá,“ řekl Blesk Zprávám šéf komunistů, kterého na podzim čeká boj o nejvyšší křeslo ve straně a dodal: „Já myslím, že to je věc, která je historická, nemůžeme ji změnit a můžeme se z ní jenom poučit.“

Filip tvrdí, že jeho strana si za činy svých předchůdců nestojí. „My jsme opravdu odsoudili všechny věci, které se odehrály v rozporu s právem, byť jsou v historickém kontextu,“ doplnil. Spojování KSČM s touto historií je podle šéfa KSČM „účelové“. „Od těch, kteří se bojí našeho politického programu,“ argumentoval.

Vojtěch Filip bude zřejmě opět kandidovat o místo šéfa strany. Jisté ho však nemá. Nemyslí si také, že by pro jeho spolustraníky bylo velké plus to, že umí lecos s premiérem vyjednat.

„Já to neberu jako, že to je věcí mou, ale že to je věcí současného vedení KSČM, které se nějak politicky rozhodlo,“ říká Filip s tím, že žádná vláda podle něj nedodržovala sliby, které dala ve volbách. „Jenom ta vláda, která je závislá na hlasech KSČM plní politické sliby dané občanům ve volbách. Volba KSČM má smysl pro občany,“ řekl a přihřál si tak „polívčičku“ před volbami i v době, kdy je jeho strana kritizovaná.