9°C
Blesk.cz: Pane řediteli, do funkce jste byl jmenován v lednu letošního roku, prozatím na dobu pěti let. Čeho byste na Vyšehradu rád docílil?
Petr Kučera: „Vyšehrad, tedy největší památka v majetku a správě Prahy, je často vnímaný jako bývalá pevnost, ale zároveň se jedná také o přírodní památku, o sídlo řady institucí, o bydliště lidí, duchovní poutní místo a také i o městský park. Zjednodušeně mohu říct, že mým cílem je zachovat a rozvíjet tuto vrstevnatost s ohledem na to, co na Vyšehradě dosud je a co by zde mohlo do budoucích let koncepčně přibýt.“
Pod tím si lze představit jaké konkrétní projekty?
„Jak fyzické, tedy ve vzhledu Vyšehradu, tak i dramaturgické, které se promítnou například do nové nabídky prohlídek a kulturních programů. V současné době máme vysoutěžený návrh koncepční studie rozvoje veřejných prostranství Vyšehradu, který má nastolit dlouhodobou vizi rozvoje areálu. Jeho součástí jsou zevrubné botanické, zoologické či hydrogeologické průzkumy, abychom měli lepší povědomí o tom, co vše na Vyšehradě je, co můžeme využít nebo co a jak přizpůsobit. Už nyní víme, že na Vyšehradě rostou poměrně vzácné rostliny, ale také bychom potřebovali zjistit, která zvířata zde žijí a jak vůbec funguje celý přírodní systém této specifické lokality. Výsledky studie budou známé na podzim, přičemž se stanou podkladem pro to, co zde můžeme podniknout prospěšného.“
Co vlastně může Vyšehrad nabídnout nového?
„Oproti Pražskému hradu, který je archeologicky prozkoumán téměř z 80 %, panuje kolem Vyšehradu spousta otazníků, protože je naopak z více než 80 % neprozkoumaný. Je zde řada staveb, mnohdy i klíčových z hlediska českých dějin, o kterých z písemných pramenů víme, že zde stály. Neví se ale kde. Na Vyšehradě je stále co zkoumat, protože toto místo si uchovává řadu tajemství. Jednou z věcí tedy je dívat se na rozvoj Vyšehradu z hlediska budoucnosti, ale zároveň si tím pomoci i bádáním v minulosti. Ostatně coby příspěvková organizace nemáme jen pečovat o národní památku, ale máme o ní také bádat, tedy i rozšiřovat povědomí o historii a jejích významech, k čemuž by nám mohla dopomoci i plánovaná knihovna, která by zde do konce roku mohla vzniknout.“
Lze na konto neprobádaných staveb očekávat, že se z Vyšehradu brzy stane jedna velká archeologická vykopávka, kam veřejnost nebude smět?
„V žádném případě. Archeologický průzkum bude probíhat pomocí moderních technologií, a to především nedestruktivně. V prvé řadě půjde o georadary, termokamery a jiné druhy výzkumu. K fyzickým archeologickým vykopávkám by mělo dojít až opravdu jako poslední možnost, kterou beztak nevidím příliš reálně.“
Z jakého důvodu?
„Původní historický terén Vyšehradu se nachází zhruba 10 metrů pod nynějším povrchem. Tam se dokopat je přece jen docela nepředstavitelný problém, který bych Vyšehradu nerad nadělil.“
Vyšehrad má bohatou historii, která si v mnohém nezadá s Pražským hradem. Co konkrétního byste rád objevil? Která ze zaniklých stavení pro vás osobně představuje ten nejzajímavější objev?
„Málo se ví o zdejších kostelech. V průběhu staletí jich zde mělo vzniknout šest. Pro mě osobně, a myslím, že i z hlediska archeologie, je nejzajímavější rotunda sv. Jana Evangelisty, o které se ví, že stála na akropoli, která má plochu 100x100 m, takže víme kde ji hledat a je to relativně malá plocha. Jenže dosud objevena nebyla. Pokud by se tento kostel podařilo najít, jednalo by se o jeden z nejvýznamnějších archeologických objevů vůbec, protože ji podle určitých zpráv měl vysvětit sv. Vojtěch. Když ale upustíme od těchto objevů ze středověku, velikou radost by mi udělaly také objevy z mladší barokní doby.“
Z jakého důvodu?
„Archeologové se obecně zaměřují zejména na středověk. Přitom té barokní citadele, která je v nejzachovalejším stavu k vidění dodnes v podobě bran a hradeb, se dnes nevěnuje téměř nikdo. Což je nesmírná škoda, jelikož jde o jednu z nejzachovalejších pevností ve Střední Evropě. Proto bych rád rozvíjel výzkum právě toho opevnění a jeho podzemí.“
Bavíme se o zaniklých stavbách, které je zapotřebí objevit. Přichází v úvahu ale i určitá obnova těch, které se nachází blíže povrchu?
„V úvahu připadají studny, kterých je na Vyšehradu poměrně dost. Voda stékala na Vyšehrad už v minulosti, a to proto, že Vyšehrad je na Pankrácké pláni na nižší poloze. Z toho důvodu zde vznikaly studny, z nichž se zachovaly tři. Celkem by jich ale mělo být zhruba 15, přičemž nyní zvažujeme využitelnost těch zaniklých, zasypaných, zda by se nemohly obnovit pro další využití srážkové vody, protože zvláště po dobu nynějších letních období, kdy je Praha dlouho vystavena suchu, by to svou logiku mělo. U řady z nich to vypadá, že by mohly být obnoveny, ale nedokážu říct kdy. Konkrétní projekt zatím nemáme.“
Půjde o vodu na závlahu rostlin. Jsou v plánu i vodní prvky, které by ocenili při procházkách Pražané?
„V současné době je zde fontánka v Karlachových sadech a také několik pítek. Uvažujeme o tom, že by stálo za to vodní prvky rozšířit na více míst, a to nejen ve prospěch obyvatel, ale i zvířat. Z toho důvodu bych se nebránil například nějakému malému rybníčku, který by umožnil přístup nejrůznější zvířeně.”
Jste původně vystudovaným architektem, dovedete si představit nějakou novou budovu, která by na Vyšehradě mohla vzniknout, nebo vám jeho areál přijde kompaktní a uzavřený tak, jak je?
„Ač architekt, tak si myslím, že na Vyšehradě pro novou stavbu není místo. Stavební vývoj areálu je prakticky uzavřený a nové objekty by byly nevhodné i z hlediska toho, že se bavíme o národní kulturní památce. To ale neznamená, že by do nynější podoby areálu nemohli architekti hovořit. Jádro jejich úvah by ale nemělo být ve snahách o nové budovy, nýbrž o úpravy veřejných prostranství.“
Vyšehrad má přibližně podobně dlouhou a zajímavou historii jako Pražský hrad. Dovedete si představit, že by mu z hlediska turistického ruchu mohl nějak konkurovat?
„Vyšehrad se bohudík nikdy nebude rovnat Pražskému hradu. Nenachází se zde centrum moci, tedy neúřaduje zde prezident ani arcibiskup, navíc se nachází relativně stranou od pražské památkové rezervace. Tím hlavním důvodem ale je, že lidé, kteří v jeho blízkosti bydlí, jej využívají jako park, což u Pražského hradu není. Tam chodí opravdu hlavně turisté a ne Pražané za odpočinkem. I historicky byl tak Vyšehrad víc vnímaný jako místečko pro Pražany, kdežto Pražský hrad je více uzpůsoben zahraničním turistům. Nebude mi vůbec vadit, pokud to zůstane nezměněno. Ne že bychom se zahraničním turistům bránili, ale Pražané na Vyšehrad chodí relaxovat, stráví zde i třeba celý den a tak to má zůstat. Ne z něj udělat jednohodinovou atrakci.“
Zmínil jste rozvoj programů pro veřejnost. Co mohu čekat nového, vypravím-li se za několik měsíců na Vyšehrad?
„Na návštěvu nemusíte čekat měsíce. Už od června zavádíme zbrusu nové prohlídkové okruhy, které jsou zaměřené na jednotlivé tváře Vyšehradu. Jednak byl hradištěm, pak také hradem, knížecím, a dokonce i královským sídlem a v neposlední řadě také pevností a národním symbolem. Kdy a proč, to vše se lze skrze prohlídky už bez problémů dozvědět. Do budoucna chystáme i obměnu expozic, aby došlo k vyvážené prezentaci všech významů Vyšehradu, a chceme i zpřístupňovat podzemí, tzv. kasematy, které byly veřejnosti zpřístupněny nanejvýše z poloviny. Osobně bych byl rád, kdyby mohly být využity i pro nejrůznější dobrodružné skupinové aktivity.“
Míníte tím například bojovky nebo únikové hry?
„Pro děti hodláme zavést program Totalita, který by formou únikové hry situované do 50. let 20. století prováděl především děti a mládež nejrůznějšími úkoly a tajenkami. K realizaci by mělo dojít na podzim. A byť jsou kasematy dnes plně elektrifikované, nevylučuji jejich další zážitkové využití. Například jejich návštěvu nikoliv s baterkou a při elektrickém osvětlení, nýbrž při svíčkách, což by byl určitě jiný zážitek.“
