Leckdo by si pod názvem Nový Svět dokázal představit nějaké moderní sídliště nebo lokalitu, která vznikala nedáno. Přitom se nikterak dlouhá ulička, která dala název půvabné lokalitě, nachází v těch nejstarších místech pražské metropole. Proč se jí ale odedávna říká zrovna Nový Svět?

Ve stínu chrámu

První písemné doklady o Novém Světě pochází až ze 14. století, kdy se také odhaduje oficiální vznik této části Prahy. „Pojmenován je tak proto, že vznikl na území za hradčanskými hradbami, předtím neobydleném,“ uvádí kněz a filosof Jan Blesík v knize Nový Svět na Hradčanech. Kronikář František Ruth ve své Kronice královské Prahy podotýká, že „jméno Nový Svět pochází odtud, že vznikly tu domky teprve po vystavění zdi Karlovy,“ což by znamenalo, že se do uličky a jejího okolí nastěhovali první obyvatelé až po roce 1360, kdy byla Praha z nařízení Karla IV. obehnána novými zdmi.

Za nimi coby určité předměstí zůstal „na ocet“ i Nový Svět, do kterého se v prvé řadě stěhovali především dělníci, kameníci, zedníci a truhláři, kteří se měli podílet například na výstavbě Nového Města pražského, nového opevnění či chrámu sv. Víta. Taktéž zde bydleli i duchovní, kteří přináleželi k chrámu sv. Víta.

Jiskra v ohni

Sotva neveliká osada vznikla, už se začala potýkat s nepřízní osudu. Po letech kulturního, politického i stavitelského rozmachu, který s sebou nesla vláda Karla IV., totiž nastala „revoluční“ doba husitská. A jejího řádění nezůstal ušetřen ani Nový Svět, včetně jeho obyvatelů.

V roce 1420 obsadil Pražský hrad se svým vojskem Zikmund Lucemburský. Husité jej tehdy chtěli vyhnat a Hrad dobýt. Zatímco v jiných bojových střetech s křižáky římského krále byli úspěšní – porazili jej na Vítkově i na Vyšehradě – Pražský hrad se jim dobýt nepovedlo. „Když husité poznali, že královské vojsko hrad uhájí, vypálili táborité 14. června 1420 celé Hradčany, Pohořelec, Úvoz a Nový Svět, aby se ani jeden dům nedostal královským,“ popisuje Blesík.

Rumiště, které po husitech zůstalo, bylo natolik velké, že se údajně žádný z měšťanů neodvažoval k tomu, zkusit některý z tamních domů obnovit. „Tak ještě v letech 1500 až 1515 tato městiště zůstávala pouhými zahradami.“ Ti, kteří domy přece jen po nějaké době postavili, se nedočkali ničeho příjemnějšího, než dalšího požáru, který následoval v roce 1541. „Tehdy bylo velké horko a sucho, neboť dlouho nepršelo. Vše bylo vyprahlé, i stromy, vinice a tráva,“ líčí kněz, který na Novém Světě dlouhá léta žil. Vyjma sedmi domů podle kronikáře Jana Beckovského shořely celé Hradčany – včetně Nového Světa.
V létě je Nový Svět obklopen zelení. Opravdu je v centru hlavního města.
V létě je Nový Svět obklopen zelení. Opravdu je v centru hlavního města.
Autor: M. Rušinová, Century 21, Foto NFA

Mecenáš na trůně

V podobě, v jaké Nový Svět známe dnes, vznikal za vlády Rudolfa II. na přelomu 16. a 17. století. „Některé domy městského renesančního typu byly vybudovány od základů: To jsou ty větší domy. Jiné, malé, byly jen opraveny,“ uvádí Blesík. V té době byly Hradčany povýšeny na královské město, které se stalo doslova výstavným a mohutným, „čímž se jen zvětšil rozdíl chudého Nového Světa proti mohutnějšímu okolí.“

Brána do Prahy

Velkou, nepříliš lichotivou úlohu sehrál Nový Svět během třicetileté války. Právě těmito místy si to mašírovali čeští stavovští vojáci na Bílou horu, a paradoxně tudy také prchali před císařskými vojsky, která bitvu v roce 1620 vyhrála. Mnohem důležitější úlohu však Nový Svět sehrál v roce 1648, kdy Prahu obléhali Švédové.

„Tehdy žil v Praze rytíř Arnošt Ottovalský, bývalý císařský důstojník,“ líčí kněz. Během třicetileté války se zúčastnil několika bitev, při jedné z nich přišel o ruku, za což později žádal přiměřený důchod nebo odpovídající vojenskou hodnost. „Když toho nedosáhl, zahořel nenávistí k císařské armádě a ku Praze.“ Švédům tak nabídl své dokonalé znalosti o pražském opevnění, čehož se nezdráhali využít.

Nový Svět je jedním z vůbec nejmalebnějších míst v celé Praze. Takto na návštěvníky ze zeleně vykukuje například socha Jana Nepomuckého.
Nový Svět je jedním z vůbec nejmalebnějších míst v celé Praze. Takto na návštěvníky ze zeleně vykukuje například socha Jana Nepomuckého.
Autor: David Malík

O jedné noci se švédský oddíl vedený Ottovalským vetřel nepozorovaně skrz Nový Svět na Pražský hrad, kde zabil stráž a nechal otevřít Strahovskou bránu. „Tak již mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní vniklo švédské vojsko na Hradčany a Malou Stranu a sami Švédové cenili si kořist na 12 milionů zlatých,“ vysvětluje Blesík. Při tom vpádu utrpěla Praha mnoho ztrát. Řada cenností a pokladů i ze sbírek Rudolfa II. byla tehdy Švédy odcizena, a do Prahy se již nikdy nenavrátila. A zrádce Ottowald? Ten za své služby obdržel šlechtický titul od švédské královny Kristiny a stal se generálem.

Pro Pražany se ale tato „dýka do zad“ stala jistým ponaučením. Opevnění u Nového Světa se dočkalo bedlivých oprav, a když Prahu o 100 let později obléhala další vojska, nebyl to Nový Svět, kudy se přes hradby valila.

Z uličky chudiny prominentní koutek

I když se dodnes na první pohled zdají domky na Novém Světě krásné a doslova neokoukatelné, v řadě z nich se nežilo dobře. Tím spíše, že se o jeden dělilo vždy hned několik obyvatel. Nový Svět totiž dlouhá staletí platil za bydliště pražské chudiny. Na žádné prvoplánové paláce zde člověk nenarazí, byť se tak některé domy mohou navenek zdát - byť zásluhou moderních oprav, přístaveb a rekonstrukcí.

po 19. století se Nový Svět stal bydlištěm mnoha známých uměleckých osobností, kteří zde nalezli potřebný klid pro svou tvorbu. Postupem let zde pobývali například sochař Josef Nálepa, všestranný sklář Bořek Šípek nebo malíři Jan Zrzavý s Jiřím Anderlem. Ojedinělost lokality přivábila i spisovatele Otu Pavla s Arnoštem Lustigem, zrovna tak jako fotografy Jana Reicha nebo Otu Pajera, filmové režiséry Jindřicha Poláka s Karlem Kachyňou a Janem Švankmajerem. Svou výjimečností a unikátním rázem láká další a další návštěvníky.

Fotogalerie
57 fotografií