14°C
„Chceme zpět své ostrovy.“ Řekové se bouří kvůli migrantům. V táborech jich živoří tisíce
Na řeckých ostrovech Samos, Chios a Lesbos ve středu jejich obyvatelé, místní podnikatelé i úředníci protestovali proti migrační politice řecké vlády. Zavřeny zůstaly obchody i úřady a odpoledne vyšly do ulic tisíce demonstrantů. Protestující mávali řeckými vlajkami a drželi transparenty s nápisy jako „Chceme zpět své ostrovy“, popsala agentura Reuters. Ve čtvrtek by měli podle agentury AP odjet místní starostové do Atén předložit své požadavky vládě.
Řecké ostrovy v Egejském moři se už roky potýkají s velkými počty migrantů, kteří žijí v tamních přeplněných uprchlických zařízeních i ve stanech v jejich přilehlém okolí. V některých táborech počty běženců i více než desetinásobně překračují kapacity zařízení. Nevládní organizace i OSN dlouhodobě kritizují špatné životní podmínky v táborech.
Celkem žije na ostrovech Lesbos, Chios, Samos, Kos a Leros téměř 42.000 migrantů, uvedla dnes AFP. V táborech proto roste napětí a dochází k potyčkám. V největším táboře Moria na ostrově Lesbos žije na 19.000 lidí, ačkoliv kapacita zařízení je jen 2840 osob.
Loni řecká vláda oznámila, že z ostrovů přemístí do začátku tohoto roku 20.000 migrantů, přesuny ale nabírají zpoždění.
„Chceme zpět své ostrovy, chceme zpět své životy,“ zněl podle AFP jeden ze sloganů dnešního protestu. Manifestující požadovali, aby byli migranti odvezeni na pevninu a bylo jim dovoleno opustit zemi. „Naše ostrovy nemohou být již déle vězením. Spolu s migranty a uprchlíky jsme tady uvězněni i my,“ uvedl jeden z protestujících Stratis Ververis. „Otázka migrace musí být okamžitě vyřešena,“ dodal.
Kromě zrychlení přesunu migrantů z přeplněných táborů z ostrovů na pevninu požadují místní starostové také více informací o plánu vlády na výstavbu nových uprchlických zařízení na ostrovech. Ta mají být uzavřená, což má umožnit větší přehled o žadatelích o azyl a bránit jim v nekontrolovaném pohybu, dokud nebude jejich žádost o azyl vyřízená.
Starostům z ostrovů ale vadí, že nová střediska mají mít mnohem větší kapacitu, nejméně 5000 osob, některá by ale podle deníku Kathimerini měla být až pro 10.000 lidí.
„Není možné, abychom tu měli celé město s migranty,“ postěžoval si loni koncem roku agentuře DPA starosta města Samos Jorgos Stantzos. „Vláda nám řekla, že běžence, co tu teď máme, přestěhuje na pevninu. Pak měl být postaven tábor jen pro 1200 migrantů asi pět kilometrů od našeho města,“ dodal starosta.
Podle humanitárních organizací jsou nynější podmínky v táborech, kde pomáhají, děsivé. „Situace je opravdu špatná. Není tady voda ani elektřina a panuje tu obrovská zima. V té se nedá spát ve stanech,“ citovala agentura Reuters jednoho z migrantů.
Řecko se loni stalo opět hlavní vstupní branou migrantů z Blízkého východu a Asie do Evropy, když na jeho ostrovy v Egejském moři dorazilo 59.590 běženců. Dalších 14.890 uprchlíků přešlo podle údajů Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) pozemní hranice z Turecka do Řecka.
Témata:
Související
